Kvůli práci rodičů, se musíte ty a tvoje sestra dočasně přestěhovat, k tetě do Berlína. Zde se ale nedopatřením zamiluješ. Dokáže dotyčný zaplnit díru po ztrátě blízké osoby? nebo si jen jeho další věc, nad kterou si myslí že má moc? A nebo to bude...
Vyšla jsem ze dveří domu. Moje oči ihned vyhledaly ty Tomovy. Jak se naše pohledy střetly, mile jsem se na něj usmála. “Ahoj.” pozdravili jsme se. “Sluší ti to.” polichotil mi Tom. “Díky.” poděkovala jsem mu a darovala mu vřelý usměv. Přišla jsem blíže k Tomovi, který mi jako gentleman otevřel dveře od auta. “Děkuji.” řekla jsem zdvořile. Tom se usmál a zabouchl dveře od auta. Když usedl na sedadlo řidiče, nastartoval a my mohli jet ke kinu. Vystoupili jsme a vešli jsme dovnitř. U pokladny stála sympatická slečna, která ihned začala házet očka po Tomovi. Myslela jsem si, že s ní začne flirtovat, ale místo toho mě chytil kolem pasu a přitáhl si mě více k sobě. O slečnu nezavadil ani pohledem a ona zřejmě pochopila, že nemá zájem. Vybírání filmu pro nás nebylo zas tak obtížné. S Tomem jsme se totiž ihned shodli na jednom sci-fi filmu.
Když jsme zasedli naše sedadla v určeném sále, tři holky před námi se na nás nepřetržitě otáčely. Nesnažily se navázat konverzaci, jen se na Toma otočily a vždy se začaly chichotat. Po chvíli mě to začalo vysírat, ale snažila jsem se to ignorovat. Poslední kapka pro mě byla ta, že si ho “nenápadně” začaly fotit. Nikdy prostě nepochopím, co je na tom tak těžkého se zeptat na fotku či autogram. “Ty vole, je tak těžký se ho zeptat, jestli se s vámi nevyfotí ?” vyjela jsem po nich. Tom se na mě otočil a položil mi ruku na stehno. Jeho ruka na mém stehně mě vyvedla z míry ještě víc. “Ne, není.” řekla jedna z holek. “No, očividně je, když se ho neumíte zeptat.” řekla jsem už o něco klidněji. Holky se ho tedy po chvíli zeptali. On se s nimi vyfotil a pak začal film. Musím říct, že je to hrozná píčovina. S Tomem tam nezaujatě sedíme a v podstatě se o sebe opíráme.
Byli jsme sotva v půlce filmu a hned bylo jasné, jak to skončí a kdo za tím vším stojí a ano, měli jsme pravdu. “To byla taková kravina.” pronesla jsme když jsme vycházeli z kina ven k autu. Tom se mnou souhlasil. V autě jsme vedli vášnivou konverzaci o tom, jak by jsme ten film natočili lépe. “Kam teď vlastně jedeme?” zeptala jsem se ho. “Vím že nemáš ráda nějaké luksusní restaurace atd.” na chvíli se odmlčel. “Rozhodl jsem se tě vzít na moje speciální místo.” dokončil větu a usmál se na mě. Jeli jsme už nějakou chvíli a pořád jsme stoupali lesní cestou nahoru. “Tak, a je to v prdeli. Teď mě tady někde ohne za keřem.” pomyslela jsem si a sama pro sebe jsem se pousmála nad mými konspiracemi. “Čemu se culíš.” zeptal se Tom. Já vzhlédla a usmála jsem se na něho. “Ničemu, jen tak přemýšlím.” odpověděla jsem mu. On kývl hlavou a dál se věnoval řízení. “Mimochodem, za chvíli tam budeme.” oznámil mi Tom.
Když jsme přijeli, všude kolem nás byla louka a pak zlom a kompletní výhled na cely Berlín. Před námi byl nějaký pomník, u kterého se Tom zastavil. Pokynul, ať přijdu k němu. Já jsem zabouchla dveře od auta a šla. Podívala jsem se na pomník, kolem kterého byly svíčky a různé květiny. Na pomníku bylo napsáno něčí jméno, datum narození a úmrtí. Nechápala jsem to. Byla jsem hodně zmatená a nevěděla jsem, co si o téhle celé situaci myslet. Tom očividně pochopil a přišel o krok blíže ke mně “ Víš jak jsem za tebou v tu noc přišel úplně bez života?” zeptal se mě. Já kývla hlavou a chytla ho za ruku, abych ho tím podpořila. “Tohle místo má pro mě speciální význam. Tenhle pomník jsem vytvořil svému nejlepšímu kamarádovi, který bohužel zemřel při autonehodě. Na tohle místo jsem nikdy předtím nikoho nevzal. A tím ti chci ukázat, co pro mě znamenáš. V noci, kdy jsem za tebou přišel, jsem si vzpomněl na den, kdy jsem si chtěl sáhnout na život kvůli Mikovi. Jediné, co mě tehdy zastavilo, byl Bill. Ničí mě to, co jsem mu řekl. Přál jsem si, aby mi odpustil, ale on se mi stále vyhýbal a mé stavy se mi znovu začaly vracet.” řekl mi a stiskl mou ruku. Stála jsem tam jako opařená. Nevěděla jsem, co na mám říct. Byla jsem v šoku. Koukala jsem na Toma s lítostí v očích, ale těšilo mě, že se mi svěřil. “Tome, ani nevíš, co tohle pro mě znamená. Opravdu mě mrzí, čím vším sis musel projít.” řekla jsem a pohladila ho po tváři. Už zase ten divný pocit v podbřišku. Jeho oči byly zalité slzami. “Y/N, tohle nedělám jen tak pro káždeho, v podstatě pro nikoho. Ukázala jsi mi něco, u čeho jsem si myslel, že není možné.” odmlčel se. Chtěl pokračovat, ale šlo vidět, že se mu špatně mluví. Proto jsem ho políbila. Z jeho polibku vyplývaly veškeré jeho emoce. V tuhle chvíli nebylo třeba slov. Sice jsme se políbili snad už tak třikrát, ale tenhle polibek byl jiný. Byl něžnější. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli na pár centimetrů. Koukala jsem mu do očí. “Chci si ujasnit, jak to teď bude. Nemůžeme kolem sebe vždy chodit a dělat, jako že se nic nestalo. To mě hrozně ubíjí.” řekl Tom a jeho teplý dech mi hřál mé rty. Znovu jsem se na něj podívala ale tentokrát jsem byla plná obav. Stála jsem tam celá v rozpacích. Vím, mám něco říct, ale moje myšlenky právě vypověděly službu a jediné, na co teď dokážu myslet, jsou ségřina slova.Co když měla pravdu a nebo je tohle celé jen hloupá sázka? Odtáhla jsem se od Toma, který na mě hleděl s nadějí v očích. “Tome, vážím si toho a taky si vážím tebe.” usmála jsem se na něj. “Vzhledově ses mi líbil už dlouho, ale tehdy u toho klavíru se ve mně probudilo něco, co jsem považovala dávno za mrtvé.” jemu cukly koutky a já měla sto chutí si nafackovat. “ Takže pro nás to znamená co?” zeptal se.
Čauky děcka, vůbec se nebudu vyjadřovat k tomu, že jsem na vás trochu zapomněla. Ale! Jsem tu s další kapitolou. Vzhledem k tomu, že jsem ve vyjadřování citů bídná, přemýšlím, jak se mají dát dohromady, aby to nebylo trapný. Mimochodem, proto jsem vám to tady utla. Proto mě omluvte, jestli začátek příští kapitoly bude trapnej, ale jak říkám, bude to hrozný. Pro dnešek to bude asi vše. S čičinou vám přejeme hezký zbytek večera a papa❤️.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
