Tears of Happiness

21. kapitola

Ráno mě probudila hlasitá konverzace z kuchyně. Přetočila jsem se na druhý bok, odkud proudilo velké množství tepla. Bylo mi jasné, že je to Tom. Rozespalá jsem se k němu přitulila a chtěla znovu usnout, jenže jsem si to uvědomila. Prudce jsem si sedla na postel a zaposlouchala se do konverzace. Byla to teta se strejdou, kteří se vrátili z wellness. Začala jsem tak trochu panikařit. Podívala jsem se na mobil, abych zjistila, kolik je hodin. Bylo devět. Otočila jsem se zpět k Tomovi, abych ho mohla probudit. Chytla jsem ho za ramena a lehce s ním začala třást. “Tome.” oslovila jsem ho. “Hmm, co je?” zabručel. “Tome, musíš se okamžitě vypařit.” řekla jsem mu a znovu s nim zatřásla. “Cože?” zeptal se Tom a pomalu si sednul. “Teta se strejdou se vrátili. Bože, já jsem tak blbá, úplně jsem na to zapomněla.” řekla jsem a hlavu si dala do dlaní. “Když tě najdou, vykostí mě. Řeknou to mojí mámě a tátovi, a ten vykostí tebe.” ujasnila jsem mu. “Musíš vylézt balónem.” Tom souhlasil a začal se oblékat. “Tak pa kotě.” rozloučil se a líbl mě na rty. Když seskočil dolů, zamávala jsem mu a poté šla přivítat strejdu s tetou. Chtěla jsem jít do kuchyně, jenže mi začal zvonit telefon. Volala mi Hailey. “Ahojky kočko, tak co, jak se máš?” pozdravila jsem ji. “No čauky, už jsem se bála, že jsi umřela a hele jde to.” řekla a začala se smát.

Povídaly jsme si o všem možném, já jsem se ji i svěřila o vztahu s Tomem a to bylo otázek, to vám povím. Jak jsme si takhle povídaly, zastesklo se mi po ní. “A co v Praze, je tam vše ok?” zeptala jsem se,  abych zahnala smutné myšlenky. “Hele, vše je tu dobré a pozdravuje tě Nala s Filipem.” oznámila mi “ A je to tam s nima fajn?” zeptala jsem se. “Jako co si budeme, jen chodíme po venku, ale bez tebe to není ono, už mi chybíš.” řekla. “Ty mě taky, už bych tě chtěla vidět.” řekla jsem a začalo se mi stýskat ještě víc. “Víš co, přemýšlela jsem.” řekla mi a já se začala trochu bát. ”Nad čím prosimtě?” vyzvídala jsem. “Pokud mi to rodiče dovolí, a tvoje teta bude souhlasit, přijela bych za tebou.” řekla nadšeně. “Cože?” zeptala jsem se, jestli jsme slyšela dobře. “No, že pokud to půjde, tak přijedu. Jízdenka do Berlína není tak drahá. Z Prahy vlakem je to okolo čtyř stovek.” zopakovala mi. “Jako vážně? Neděláš si srandu, že ne?” zeptala jsem se a byla jsem nadšená. “Ne, nedělám.” vypískla. “Dobře, během zítřka to zjistím a večer ti dám kdyžtak vědět.” řekla jsem. Poté jsme si ještě chvíli povídaly, ale pak už musela končit.

Šla jsem dolu po schodech a všimla si, že už tam s nima sedí i ségra. “Ahoj, tak co? Jak jste se měli?” ihned jsem vyzvídala. “Hele, bylo to úžasný, ten hotel a masáže, prostě úžasný.” vychrlila hned teta. “Akorát ten zítřejší návrat do práce bude trochu špatnej.” řekla pro změnu strejda. “ Jo, na, tady máte dárek. Jsou to oleje na masáže. Dostali jsme tam čtyři, takže vám dva dáme.” řekla teta a podala mi ten olej. Se ségrou jsme poděkovaly a já šla pak vařit oběd.

Po obědě jsme si chtěla jít na chvilku schrupnout, ale Bill měl jiné plány. Zvedla jsem telefon a čekala, co z něj vypadne. “ No čaky, večer jdeš s námi do klubu, Tom tě vyzvedne v pět před barákem.” vychrlil na mě Bill. “Ale co když nechci?” zeptala jsem se. “To nebyla věta tázací, ale oznamovací jo, takže nezájem a jdeš.” řekl a položil to. “To je hajzl.” řekla jsem nahlas. No, takže změna plánu, spát nejdu, jdu si umejt vlasy. Po tom co jsem si je umyla, zavolala jsem Tomovi, jestli u nich můžu přespat.

“Teto?” oslovila jsem ji. “Ano? Copak potřebuješ?” vyzvala mě. “Mohu dneska přespat u kamaráda?” zeptala jsem se trochu rozpačitě. Teta nadzvedla obočí a prohlédla si mě podezíravém pohledem. “Je to ten kluk co?” nadhodila. “Co? ne ten ne.” odpověděla jsem. Teta naklonila hlavu na stranu a nevěřícně se na mě podívala. “Myslíš si, že já jsem mladá nebyla?” zeptala se. “ Můžeš, ale ať tvoje máma není babička.” řekla. “Díky a jo, neboj.” řekla jsem a usmála se na ni.