Monolog v prázdnu

54 2 0
                                    

Studenou ranní rosu ucítím pod svými bosými nohy.

"Kde to jsem?"

Řeknu, ale do prázdna.

Myslím na tebe, ale nejsi tu.

"Proč?" 

Řeknu, ale do prázdna.

Jsem tu jen proto, abych byla s tebou.

Tak proč jsem si ten ledoví, naostřený kov přitiskla k žílám, když tu nejsi.

BásněKde žijí příběhy. Začni objevovat