Troublemaker (Jungkook x Taehyung)

Jimin

,,Jungkooku!" zařve přes několik lidí. Ten zvuk se mi zaryje až do morku kostí. Pomalu se otočím a uvidím ho, jak se dere mezi lidmi směrem ke mně. Je to on, teď už o tom není pochyb. Jimin je tady.
~
Taehyung se na mě podívá s tázavým výrazem. Kouknu na Jimina, který je čím dál tím blíže. Potom pohlédnu zpět na Taehyunga a mírně zavrtím hlavou. Na vteřinu zavřu oči a polknu. Tohle je snad zlý sen..

Než se ale stihnu vzpamatovat nebo se nějak psychicky připravit, ucítím na svém rameni dotek. Prudce otevřu oči. Naskytne se mi pohled na Jimina v mé bezprostřední blízkosti, svou ruku má položenou na mém rameni a na tváři se mu zračí úšklebek. Ten proradný.. Jen proti svým instinktům neucuknu.

,,Jungkooku, jaká náhoda," řekne Jimin, ale stále neodstraní svou ruku z mého ramene. Rozechvěle se nadechnu a vydechnu. Rychle pohlédnu na Taehyunga. Ten na mě jen zmateně hledí. ,,Ale notak, ty se mnou snad nemluvíš?" nakloní Jimin hlavu na stranu a šťouchne mě do ramene. Rychle sklopím zrak a zhluboka se nadechnu. To je pro Taehyunga poslední kapka. Zvednu zrak ze země a vidím, jak si stoupne hned vedle mě.

,,Dovolte, máte nějaký problém?" zeptá se Taehyung chladným hlasem, když na Jimina upře svůj ledový pohled. Jimin si ho přeměří pohledem.

,,Ale vůbec ne," ušklíbne se potom. ,,Naopak." Přejede mě pohledem odshora dolů. Pak se nakloní blíže a zašeptá: ,,Tohle je náhrada za mě?" Srdce se mi rozbuší. Taehyung nenalézá slova. A já taky ne. ,,Tak co, mladíku? Myslíš, že umíš šukat tak jako já?" nadnese výsměšně na Taehyunga. To už je pro mě poslední kapka. Vrazím Jiminovi facku. Chvíli je mezi námi ticho a lidi okolo se otáčí. ,,Cos to, ty kreténe, udělal?" pronese Jimin s přehrávaným klidem. V ten moment ho Taehyung chytne za zápěstí.

,,Nebudeš mu říkat kretén, ty namyšlenej hajzle," zavrčí Taehyung svým hlubokým hlasem. Jen tu hrůznou scenérii pozoruju. Vím, že je Taehyung silný. Kdo ty dva nezná, může si pomyslet, že by Taehyung Jimina přepral poměrně snadno. Ale ne já. Znám Jimina dost dobře na to, abych věděl, čeho je schopný. Je to maniak. Snaží se vyprovokovat hádku a když mu druhý skočí na špek, ztratí nad sebou veškerou kontrolu. Začne být nepříčetný. Přinejmenším by mohl Taehyunga dost šeredně zranit. A to samozřejmě nechci.

,,Co tady pořád ještě děláš?" zeptá se Jimin směrem k Taehyungovi.

,,Dovol, jsem doprovod Jungkooka. Co tady vůbec děláš ty a kdo sakra jseš?" zašveholí Taehyung nazpátek a přitom strčí Jimina do ramen.

,,Jo tak ono ještě nedošlo na rozhovor o vašich ex? Blbý kamaráde. Já jsem totiž člověk, kterého Jungkook miluje," řekne Jimin a ušklíbne se mým směrem. Je to tak neskutečně proradný úšklebek jako je on sám. Taehyung na mě pohlédne, neschopný slova.

Nakonec se ale otočí na Jimina a pronese: ,,V životě jsem o tobě neslyšel. Minimálně teď už musíš být pro Jungkooka jen kus hadru." Celý monolog pronese výsměšně a Jimina znovu strčí do ramen. Kdybych ho něco takového slyšel říct v jiné situaci, asi se zasměju. Teď ale byl smích to poslední, na co bych vůbec pomyslel.

,,Sundej ze mě ty ruce, hlupáku, nebo ti jednu napálím," pronese Jimin opět s hraným klidem. Tohle dělal vždycky. Je to typický tah manipulátora. Nikdy jsem to neprokoukl, až zpětně..

,,Tak nemel a konej!" zařve na něj Taehyung a opět ho prudce strčí do ramen. V tu chvíli uvidím bodyguarda, jak se dere davem přihlížejících.

,,Tak hele, vy dva!" zařve. ,,Okamžitě odtud vypadněte. Teď hned," pronese. Vypadá jako někdo, s kým není radno si zahrávat nebo mu odporovat.

Proto zatahám Taehyunga za rukáv a pronesu: ,,Pojď radši pryč, Taehyungu." Jimin se už už chystá dát Taehyungovi pěstí, v tom ho ale bodyguard prudce zatáhne za kapuci jeho bundy až Jimin klopýtne.

,,Tak hele, padej," pronese. ,,Vy oba," dodá, když pohlédne na Taehyunga.

,,Však už jsem chtěl jít," zamumlá Jimin, aby nebyla poznat jeho prohra. Chytím se Taehyunga, ale ten moji ruku setřásne. Bok po boku se ale vydáme ven z klubu, kousek za námi jde Jimin. Když vypadneme na ulici, stojím vedle Taehyunga a Jimin kousek od nás. ,,S váma to nemá vejšky, jdu do jinýho klubu," pronese nakonec, odplivne si na trávník a ztratí se v tmavé noci. Potom co odejde, nastane mezi mnou a Taehyungem ticho. Nemám odvahu na to promluvit první. Ani vlastně netuším, co bych měl říct. Taehyung chvíli čeká a když nikdo nic neříká, beze slova se otočí a rozejde se k autu. Co to dělá..?

,,Taehyungu?" zeptám se a následuju ho. Ticho. ,,Taehyungu?" zkusím to znovu, tentokrát hlasitěji. Opět bez odpovědi. Začnu být nervózní. Mezitím se už dostaneme k jeho autu a Taehyung otevře dveře řidiče. ,,Taehyungu," řeknu výrazně hlasitěji.

,,Co je?" vykřikne Taehyung nazpátek. To mě jakoby paralyzuje.

,,Já jen.." nedokážu to dopovědět.

,,Jen co?" utrousí Taehyung. ,,Kdo to vůbec byl? Tvůj ex? Neříkal jsi náhodou, že to všechno "děláš poprvé a nevíš, jak na to"? Říkáš tohle každému?" začne na mě chrlit. Do očí se mi nahrnou slzy.

,,Tak to není, Taehyungu," řeknu a snažím se nerozbrečet. ,,Nech mě ti to vysvětlit.."

,,Není co vysvětlovat. Běž si za svým Jiminem nebo kam jinam chceš, je mi to fuk," křikne Taehyung a nastoupí do auta. Vážně hodlá jen tak odjet? Jako odpověď mi slouží to, že nastartuje auto a vycouve z parkoviště. To už mi po tvářích tečou slzy. Taehyung ani nezaváhá a odjede. Sesunu se na zem a propuknu v pláč. Slzy mi tečou po tvářích a já jsem jak hromádka neštěstí. Co se to zase přihodilo..