Vážně se mi pokusil dát pusu? Svět jde do sraček. Nad touhle myšlenkou jsem se zasmála a šla si lehnout. Dlouho na jsem byla na fb na mobilu a psala si s Nicole.
+Ahoj Puso :*
-Ahoj Lolíčku můj:3
+Neříkej mi tak-.-
-Já můžu
+Byl u mě Michael
-A bylo něco? :*
+Nicole!!
-Co je?
+Víš moc dobře, jakej vztah mám ke klukům. Nechci nikoho.
-No dobře, ale všichni nejsou jako John.
+Beru na vědomí. Dobrou
-Dobrou
Položila jsem mobil na noční stolek a zavřela oči. Dlouho jsem nemohla usnout, protože jsem si zase vzpomněla na Johna. Nikdy nezapomenu na to, jak moc mi ublíži. Jen si semnou hrál a využil mě. Jak může říct, že nejsou všichni jako on? Všichni jsou úplně stejní. Ani nevím kdy a usla jsem. Ráno jsem se probudila taková naštvaná a všechno možný. Je sobota, tak nevím, co mám dělat. Oblíkla jsem se do sportovního oblečení, obula si svoje běžecký boty a šla si na hodinku zaběhat. Po cestě jsem potkala pár kluků. Koukali jako by nikdy neviděli holku. Kreténi. Když jsem doběhla domů, byla tam teta. "Ahoj Mio." řekla jsem celkem zadýchaně. "Ahoj. Bylas běhat?" přikývla jsem a vzala si jablko. Zakousla jsem se do něj a všimla si, že na mě Mia zírá. Rozesmála jsem se. "Co je?" zeptala jsem se. "Jsi kost a kůže. Měla bys jíst." zasmála se. Zakroutila jsem nad ní se smíchem hlavou. "Jsi blbá." řekla jsem jí. "A ty drzá." smála se jak pitomá. Je divná. "Jdu si ještě lehnout." oznámila jsem a potom skutečně šla. Lehla jsem do postele a přemýšlela. Zase mi hlavou probleskl John. Snad nikdy se toho nezbavím. Pamatuju si jak to všechno bylo. 'Chodila' jsem s jedním klukem, Rickem, a najednou se objevil John. Začal se semnou nějak moc bavit a pak to začalo. Myslela jsem na něj čím dál tím častěji. Poprvé jsem zjistila, jak chutná zamilovanost. Ani ne za měsíc mi John oznámil, že mě miluje, ale že chodím s Rickem. Takže dál je to jasný. Rozešla jsem se s ním a když jsem to Johnovi oznámila, šli jsme ven. V tu dobu mi už bylo 14 a jemu 16. Já naivka si myslela, že něco vzniklo. Nebo jinak. Něco vzniklo. Bohužel jen z mé strany. Venku měl pořád narážky na to, že by jsme mohli být něco víc. Věřila jsem mu to. Byla jsem to hloupá. Pořád jsme se líbali a muchlali, ale potom to přišlo. Odmítla jsem sex a on to vzal v pohodě. Když jsme se loučili, nedal mi ani pusu. Nechápala jsem to. Na facebook mi pak napsal tu zprávu, po které jsem se stala takovou, jaká jsem teď.
*Lolo. Kluk, který má víc než patnáct let, má své potřeby a s holkou, které je čtrnáct a do ničeho se jí nechce, by mu to neklapalo.*
V ten den jsem se zřekla lásky. Nenávidím všechny kluky. Probrečela jsem kvůli tomu dny i noci. Odmítala jsem jídlo, s nikým moc nemluvila a nesmála jsem se. Začala jsem kouřit. Když o mně začal rozhlašovat, že jsem kurva a že jsem mu ve čtrnácti dala, zhroutila jsem se. Urážky se nabalovali ze všech stran. To mě napadlo jen jediné řešení. Sebepoškozování. Řezala jsem se a občas jsem si dlaně pálila zapalovačem. Típala jsem cigarety o svoje paže. Byla jsem prostě kráva. Pak mi to došlo. Odrazila jsem se od dna a na Johna si počkala v parku. Naštěstí zrovna ten den šel sám.
*flashback*
Když John přišel a viděl mě, už nahodil svůj výsměch. "Tak co? Jak se ti v tom teď plave?" usmál se ironicky. "Ty kreténe! Okamžitě všem řekneš, jak to bylo doopravdy. Nikdy jsem se s tebou nevyspala!" řvala jsem na něj. Zase se jen zasmál. To už se ve mě vařila krev. Natáhla jsem ruku a dala mu facku. To už ten jeho úsměv zmizel. Oplatil mi to. "Ty hajzle!" zařvala jsem a skočila po něm. Dala jsem mu pěstí a on mě kopl do nohy. "Už ses uklidnila?" zeptal se. Něco mě napadlo. "Ano. Jsem naprosto klidná." řekla jsem a narovnala se. Taky se narovnal. V tu chvíli jsem vykopla nohu a trefila jsem se přesně mezi nohy. Svalil se na zem. Ještě jsem ho několikrát kopla do břicha. Pak jsem s hlavou hezky nahoře odkráčela.
*konec flashbacku*
Od té doby už o mně nic neříkal. Já si nechala nabarvit vlasy a začla jsem chodit do posilky. Dovela dost jsem zhubla a teď mám podle ostatních dokonalou postavu. Já si ale myslím, že se to dá ještě zlepšovat. Chce mě spousta kluků, já nechci nikoho. Jak ironické. Z mého přemýšlení mě vyrušil zvuk, oznamující příchozí hovor. Zvedla jsem to. "Ahoj Lolo." poznala jsem Nicole. "Ahoj Nic. Co potřebuješ?" zeptala jsem se. "Dneska večer v osm tě vyzvednu. Jdeme na párty. Pá." zaskřehotala 'sladce' a tipla to. Šla jsem se teda nachystat.
Další díl je na světě:) brzo se to rozjede tak čtěte dál!<33 jste skvělí:0
Nissa<33
