Normální den. Nebo ne?

1.9K 125 5
                                    

Ten pátek jsem byla ve škole jako každej jinej den. Bylo celkem hnusně na to, že je jaro. Už chci léto. Slunko bude svítit a já se budu hezky s cigárem v ruce opalovat. Zpět do reality. Měli jsme zrovna fyziku, když mi Jeremy hodil papírek se vzkazem. Je to fajn kluk, ale nějácí velcí kámoši nejsme. Rozbalila jsem to. "Dneska je u mě velká párty. Přijdeš?" zapřemýšlela jsem. Na dnešek nic nemám a Nicol by určitě ráda šla. Na papírek jsem napsala odpověď: "Můžu vzít i Nicol?" a hodila jsem mu to přímo do čela. Začali jsme se tlemit. Celá třída se na nás podívala, ale mně to bylo jedno. Když se otočil profesor Stewart, začal nám nadávat. "Jak si to představujete?!" zněla jeho otázka. "Jako království cukrové vaty pane profesore." pokřikla jsem na něj. "Nějáká drzá slečinko, nemyslíte?" tak ten si nahrává. "Sám jste se ptal, jak si to představuju, nemyslíte?" to už ani naše třída nevydržela a všichni se smáli. Stewart jen pokroutil hlavou a zase něco psal na tabuli. Je na moje výstřelky zvyklej. Otočila jsem pohled na Jeremyho a ten jen kývl hlavou. Ukázala jsem palec nahoru a psala si poznámky. Po škole jsem počkala na Nicol a společně jsme šli ke mně. "Dneska je u Jeremyho párty. Jdeš semnou?" zeptala jsem se jí. "Jo. Musíme jít zakalit." smála se. "Fajn. Půjčím ti u mě nějáký oblečení a půjdeme." "A máš doma tetu?" zamyslela jsem se. "Včera byla doma a říkala, že jde dneska k jednomu chlapovi, co si ji zaplatil na celej víkend. Takže doma nebude a budou peníze." zaradovala jsem se a Nicol si samozřejmě musela rejpnout. "Jinými slovy. Máš volnej barák a bude na trávu." smáli jsme se jak pitomý. Přišli jsme před naši vilu. Vytáhla jsem si z vaku klíče a šli jsme dovnitř. Rovnou jsme zamířili nahoru do mýho patra. "Tak co budeme dělat?" zeptala se mě Nicol. "Asi se chystat na párty ne?" a taky že jo. Obě jsme si umyli hlavu a vyfénovali vlasy. Pak jsme si vybrali oblečení. Já si vzala černý, trhaný džíny, tmavě šedej top, černý boty a k tomu všemu jsem hodila pár náramků. Nicol si vybrala černý džíny, flitrovaný top a boty na jehlách a koženou černou bundu. "Vyžehlíš mě?" zeptala se mě Nicol. "Jo a pak ty mě?" kývla. Kdyby jste nepochopili, myslíme tím žehlení vlasů. Když jsme se navzájem vyžehlili, tak jsme se museli namalovat. Nemaluju se nějak moc. Dala jsem si jen oční linky a řasenku. Make-up nepoužívám, protože pleť mám pěknou a nepotřebuju to. Asi v osm večer jsme vyšli. O půl deváté jsme byli na ulici, kde bydlí Jeremy. "Tak co?" načla Nicol a já nepochopila, o co jde. "Co co?" moje snad každodenní otázka. "Těšíš se?" zeptala se. "Maximálně." propletli jsme si prsty. Po chvilce jsem ji pustila a vytáhla ze své malé černé kabelky krabku. Nicol už ke mně natahovala ruku. Jako vždy jsem jí podala cigáro a sama si jedno vzala. Zapálili jsme si a pokecali. Zahodila jsem vaigl a šla zazvonit. Nicol už pomalu dokuřovala a pak došla za mnou. Otevřel Jeremy a už měl něco v sobě. Motal se jak špína v kýblu a bylo to hrozně vtipný. "No nazdar ty vochlasto." smála jsem se. "Čau kočky." řekl a už se nakláněl nejspíš pro pusu. Strčila jsem do něj a prošla dovnitř. Tam už to bylo v plným proudu. Už jsem tu jednou byla takže vím, kam jít pro chlast. Čapla jsem Nicol za ruku a táhla ji do kuchyně. Tam jsem vytáhla ze skříňky Jacka a šli jsme si sednout na gauč. Všichni tancovali, ale my jsme se nejdřív museli dostat do nálady. Když padla skoro celá flaška, někdo mě vzal za ruku a táhl kamsi pryč.
Tadá. První díl je na světě. Snad se vám bude líbit a další díl přidám co nejdřív. Btw. Music is our love bude zítra :)
Nissa <33

Z pohledu té skoro mrtvéKde žijí příběhy. Začni objevovat