Tohle jsem já... (ff. avengers)

44.

   ,,Točíš si videodeníček?" zeptá se v zadu táta.
   ,,Jo." odpoví Peter.
   ,,V pohodě. Dělal bych to samé." vždyť on se neomlouval..
   ,,Já mu říkal, ať to nedělá. Všechno si točil. Vymažu mu paměť." řekne Happy vedle mě.
   ,,Ale notak..Happy. Však je to roztomilé." zastanu se ho.
   ,,Vlastně by jsme měli natočit nějaké alibi pro tvoji tetičku." napadlo otce.
   ,,Alibi?" divil se Peter. Nedivím se mu. Řekl to jak kdyby spáchali trestný čin.
   ,,Tak jdeme? Pojď do záběru." natočí na sebe kameru.,,Čau, May! Co máte na sobě? Něco rajcovního, doufám." zasmál se otec.
   ,,Tati!" okřiknu ho. Otočím se dozadu abych na ně viděla.
   ,,To radši smaž. Jedeme znova. Když tak to zedituj." Peter to vypnul a následně zase zapnul.
   ,,Tři, dva, jedna.." odpočítával táta.,,Ahoj, May. Božínku. Fakticky musím vašeho synovce moc pochválit za to, jak si tady u nás ve Stark Industries vede. Všichni jsou z něj unešeni..."
   ,,Blbečku! Neumíš zip? Pardon." přerušil tátovo herecké dílo Happy, který troubil na auto před námi.

  ,,Říkal jsem ti, jeď po Queens Boulevard." ještě že je tatínek tak chytrý..,,Víte, Happy by mi velice rád spravoval majetek. Předtím býval šéf ochranky. A ještě předtím jen řidič." začal. Proč to říká? Je to úplně mimo téma..
   ,,To byla soukromá konverzace." otočil se dozadu Happy. Chudák.,,Nezlehčuj to. Víš, jak těžké bylo si o to říci?" začne se ho vyptávat.
   ,,Fakt během letu chrápal?" nevšímal si ho Tony.
   ,,Tak jo, jsme tady, konečná!" zastavil radši Happy.

   ,,Happy, dal by jsi nám chvilku?"
   ,,Ty mě vyhazuješ ven?" odpověď otázkou!! Kdo to kdy vymyslel!
   ,,Vyndej zatím Peterovi kufr." zaúkoloval ho radši. Peter vypnul mobil.
   ,,Můžu si ten převlek nechat?" zeptal se opatrně Peter.
   ,,Jo, o tom přece mluvím. Udělej mi laskavost. Happy bude tvoje spojka. Nestresuj ho moc. Nedělej blbosti. Viděl jsem jeho kardiogram. Jasný?" to byl teda proslov. Nepamatuju si už co říkal.
   ,,Jo." byl z toho nadšený Peter. Alespoň někdo.
   ,,Hlavně nedělej, co bych udělal já. A už vůbec nic, co bych neudělal. A mezitím si klidně dělej, co je ti libo."
   ,,To moc nedával smysl, tati.." ozvu se.
   ,,Znamená to, že jsem teď Avenger?"
   ,,Ne." chudák. Byl docela dobrý, ale chápu, že se tátovi nechce dohlížet na svoji dceru a na čtrnáctiletého kluka.

   ,,Tenhle?" zaklepal Happy na sklo.
   ,,Sedmé patro." pokývl táta.
   ,,Vezmu si ho. Nemusíš ho nosit." jak je skromný bobeček.
   ,,Vezmeš si ho sám?" ujistil se.
   ,,Jo. Vezmu." zopakoval mu.,,A kdy bude další jakože "stáž"" udělal uvozovky.
   ,,Dálší mise?" divil se stejně jako já.
   ,,Jo, mise."
   ,,Ozveme se." neozvou. Tahle věta je jedna velká lež. Jen se vždy bojí říct pravdu.
   ,,Vy máte moje číslo?" jak je naivní.
   ,,Nebudu ti volat já. Prostě někdo se ozve." neozve.
   ,,Z vašeho týmu." došlo mu. Jen si myslí, že mu došlo.

Táta se přehnul přes sedačku a Peter ho začal objímat. Můžu prosím vem. Tohle je trapné.
   ,,Já tě neobjímám, jen ti otevírám. Tak blízcí si zas nejsme." posadí se zpátky.
   ,,Já tě klidně obejmu." snažím se zachránit situaci.
   ,,To je dobré." vystoupí ven.
   ,,Čau." zařve na poslední chvíli táta.,,Proč jsi ho chtěla objímat?" vyslýchá mě hned. 
   ,,Tomu se říká milé gesto tati. To neznáš." rýpnu si.

.

   ,,Petere, co se zase děje?" řeknu zoufale do sluchátka, ve kterém ho mám.
   ,,Je..ahoj Lowen." začne.
   ,,Zrychli to.. Jsem na misi." popoženu ho udýchaně.
   ,,A nechcete pomoc? Nebo..nebude někdy další? Teď jsem si udělal čas, tak bych mohl."
   ,,Ne. Zvládneme to." odbydu ho.
   ,,A nechtěla bys jít na takovou párty?"
   ,,Petere! Jsem na misi a na nějaký party pro teenagery nemám čas."
    ,,Tak já ti zavolám pak. Moc by jsi mi pomohla, tak nad tím popřemýšlej."
   ,,Friday..vypni ho." nerozloučím se. Poslední dobou mi volá skoro každý den. Je hezké, že nám chce pomáhat ale už mě začíná vytáčet.

.

    ,,Lowen? Jsi tam?" nádech, výdech. To zvládneš.
   ,,Když mi voláš, tak je asi jasné, že tu budu. A předem ti říkám, že na nějakou party nejdu."
   ,,Ta už byla.. Něco jsem zjistil. Musím ti to říct." palcem a ukazováčkem si chytnu koutky oka. Asi si zablokuji to číslo.,,Včera jsem viděl nějaký chlápky, co obchodují se zbraněmi. Vypadali fakt nebezpečně a.."
   ,,Petere, čemu jsi nerozuměl ve větě "nepleť se do ničeho nebezpečného"?"
   ,,To bylo omylem. Potkal jsem je a byla tam dodávka a spousta zbraní. Hustých zbraní. Musejí si je vyrábět sami."
   ,,Zavolal jsi policii? Ne. Víš co? Neříkej mi to. Prosím tě upřímně. Už se nepleť do něčeho, co by ti mohlo ublížit. Jasný?"
   ,,Jo, promiň."
,,Nechci aby se ti něco stalo.." vysvětlím. Ani nevím proč.
,,Jo, chápu." nevěřím mu ani nos mezi očima.
,,Něco uděláš a řeknu to tátovi." nezním už, jak nějaká matka?
,,Jo, čau." chudák jak je zkleslý. Nevím ani proč, ale začínám ho vnímat jak mladšího bratra.. Možná protože jsem nikdy žádného neměla.