9

16 6 0
                                    

   Vzbudil mě budík, který jsme si velice chytře postavila na poličku skoro u ucha. ,,Ježiši kriste!" Málem jsme vykřikla a jen silou vůle jsme se donutila nenadávat a nemrsknout budík na druhou stranu pokoje. Už jsem to nednou udělala a mamka na mě byla skra naštvaná.
   Neochotně jsem se v posteli posadila a zašmátrala jsem v polotmě po telefonu. Konečně jsme ho podle nabíječky našla a rozsvítila jsem display. No tak důležité poznamenat, že to ráno jsme si málem vypálila oči. Nechápu, kdy mě napadlo si dát tak vysomej jas.
   Zkontrolovala jsme messenger, ale kupodivu jsem tam nenašla žádný nový zprávy. Udiveně jsem koukla na čas a málem mě trefilo. Proč jsme sakra měla budík na půl pátý ráno?! Zmateně jsem koukla do kalendáře na mobilu. Na dnešním okénku se hezky povalovala stužka s nápisem ,,ANGLIE!".
   Hned mi to docvaklo. Jak jsem mohla zapomenout? Dneska máme odjíždět na náš dvoutýdenní pobyt v Anglii! Hned jsem se vrátila do messegeru, abych zjistila, proč jsem vstávala v půl pátý ráno. Aha... Doslova textovka ode mě:

Já: Hele já budu muset vstávat tak v půl pátý, vy jste si to dobře naplánovali, že jste všechny u Aničky.

Nagálka❤: Takys mohla tak si nestěžuj!

Já: Co seš tak nevrlá, máme být na Mariámským v 7. Vy to máte tak jako 10 minut, já skoro hoďku!

   Jasnýýý... Holky se vlastně domluvili a přespali u Anči doma, aby to mi blízko. Já jsme samozřejmě moc inteligentní a radši jsem byla včera večer v kině s Vaness, která naštěstí pro ni, nemusí vstávat ve 4:30. Ale beztak holky ještě teď paří a v buse budu odkázaná na kluky, protože dámičky budou spinkat!
   Vystřelila jsme z postele a ihned jsem zamířila do koupelnyy abych si dala svojí milovanou ranní spršku. Normálně já si třeba nedokážu představit ráno, kdy bych si nedala ledovou sprchu. Prostě mě to tak nějak vzbudí, na cestě do koupelny ještě vždycky spím, minimálně napůl.
   Po své ranní rutině mě velice chytře napadlo najít si autobus, kterým bych se dostala na Mariánský. Idos nezklamal a našla jsme si bezva bus, jede mi v 6:15 z Návsi. Jakoby tohle je dost krutě brzy, sice mam cca hoďku a půl, ale já nesnášim časovej nátlak.
   Vynechala jsem snídani, ale na to už jsme si docela zvykla a poslední rok skoro nikdy nesnídám. Pak jsme se vrátila do pokoje a následně jsem zase odešla, protoože jsem si spletla dveře. Místo do pokoje jsem vlezla do mojí šatny. Jkao největší blb jsme se ale do tý šatny zase vrátila, protože všechno moje oblečení je samozřejmě tam.
   Po chvilce bezcílného zírání na svůj odraz v zrcadle jsme se koneçně rozhodla něco dělat a vytáhla jsem bráškovo černé tepláky a mikinu. K tomu ještě červený crop-top a hlavně mojí Hard Rock Café kšiltovku, bez které se nehnu ani na krok. Převlékla jsem se do vybraného oblečení a začala jsem si vycitat všechny rozhodnutí.
   Jasně, sice budu vstávat v půl pátý, ale mému včerejšímu já to asi nepřišlo jako dostatečná zaminak na to, odmítnout Vanessky pozvánku do kina. Jakoby ten film končil asi v deset a dostat se domu nám trvalo asi tři čtvrtě hodiny, ale to nevadí! Ostatně čtyři hodiny spánku jsou úplně v pohodě!
   Samozřejmě jsme si mohla přispat a svézt se mamky autem ale co bych s nim pak sakra dělala, mamka se taky nějak musí dostat do práce. A navíc, i kdyby to mamce nevadilo, parkování okolo Mariánskýho je děsně drahý a jenom na cca 8 hodin (než by si pro auto mohla přiject mamka) by mě stalo pořádnej balík.
   Asi bych si měla přestat stěžovat, protože holky podle mého názoru ještě ani nešli spát (teda jak kdo, taková Bára už asi jo). Sice to na Mariánský náměstí maji tak maximálně dvacet minut, ale za to budou mít naspáno ještě míň než já. Chichi.
   Posbírala jsem si svoje saky paky a všcehno jsem odstěhovala dolu ke vchodu. Prohledala jsem batoh a zkontrolovala jsem všechny dokumenty a průkazy, taky občanku a pas a tak dále a tak dále.
   Měla jsem ještě čas, tak jsem si postahovala nějaký filmy na mobilu a taky samozřejmě písničky. Zkontrolovala jsem, jestli mám čtečku (moje láska) a taky samozřejmě sluchátka (další láska). 
  Na poslední chvíli jsem si ještě doběhla pro zapomenutou nabíječku a rovnou jsem s sebou přitáhla i svojí fav mikinu, kteoru jsem - kdoví proč - hodila na židli v pokoji.
   To už jsem, výjmečně docela klidně, mířila na zastávku. S kufrem to byl celkem těžký úkol, ale nakonec jsem se kupodivu včas dostala na zastávku a dokonce jsem si ani moc neomlátila conversky. Tyjo, já jedu!
   Nastoupila jsem do busu a kupodivu ve čtvrt na sedm ráno nejezdí zrovna moc lidí, přesněji tři plus já. A muj monumentální kufr samozřejmě.
   Hned jsem si sedla a nandala jsme si sluchátka. Potom jsem celou cestu busem jsem poslouchala Likniny, přesno jsem stihla poslechnoit celý album 'Living things.' 💙
   U Nádraží jsem nabrala mírné zpoždení, protože jsem musela docela dlouho čekat na spoj k Mariánskýmu náměstí, ale nakonec jsem úspěšně dorazila n místo srazu.
   Vpadla jsem do busu, upsala jsem se Perinový a dala jsem jí nějaký potvrzení o bůh ví čem. Yey ani nevim co jsme jí to dala za úmluvu.
   Teď aby jste si představili, jak ten busík vypadal: úplně vzadu byla pětisedačka, kterou úspěšně okupovali Lenička, Ami, Barunky a Anča. Po obou stranách u oken byly lajny dvojsedaček až přímo ke schdoům u vchodu vpředu.
   Ty dvě dvojsedačky (na každej straně jedny) obsadili Nagála s Lilinou a Verča se Sofi. Z nějakého mě nezanámého důvodu se asi deset klukú rozhodlo, že si sedne přímo před holky a tak jsem našla volné místo až asi v půlce busu.
   Sedla jsem si a hodila jsem vedle sebe na sedačku batoh, kufru jsem se zbavila už venku, tenhle bus měla takový ten dolní kufr.
   Rozhlédla jsem se trochupi busu a až teď mi došli, že předemnou jsou dvě dvojky volný. Tak jsem tavila mozek, abych zjistila kdo chybí a kdo může skončit předemnou.
   A kdo se tam nespawnul? Samozřejmě kořenovci. A tak se stalo, že přímo předemnou se usadili Mirda s Patrikem a před nimi Stepman s Roberte. Ach jo.
   ,,Tak už jste všichni," začala Perinová, ,,takže jedeme. Hlavně prosimvás všichni seďte na místech, nedělejte moc bordel a nenechávejte tu odpadky. Jedeme!"
   S ti slovy se posadila vedle Konečný a bus se rozjel. Konečně, pomyslela jsme si. Už jsem se neskutečně těšila, jediný mě bolelo, že nesedim s holkama.

Další kapktolkaa!❤💅

Tyjo, jsem nějak produktivní, za tenhle večer jsem napasala dvě kapitoly! 🤩😜💅⭐ Přičemž tuhle jsem od conversek psala dvakrát, omylem jsem jí neuložila... juj😕🤣💀

 
No nic, duji za přečtení, hlasování i komenty, láskuju vás❤🔥⭐

(1162 slov)

Nejvíck díky holčinkám, jako vždycky! Už to nebudu vypisovat, prostě díky za všechno kočandy❤🔥😍🥰😘

BangtanGirlyGirl
bara_hepijunikorn
Callypso1
Filomengaaaaa
Lemurkavy
Lilinkatoptop
Lunchmeat23
nagalkaaaaa
tokyo_love_

No nic, pádíme na lyžák, užívejme a baj baj.

Vaše Sáruše❤🔥🥰💪

Viděla jsem pravdu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat