Motýlí křídla

Část sedmnáctá

Seděla jsem u okna v pokoji , byl večer a Klaus pokaždé večer zmizel když si myslel že spím .
Musím zjistit co mi udělali , jsme v moji hlavě tak že tam bude asi nejspíš vše co jsi pamatuji .
Zvedla jsem se vzala jsem si par věci a odešla jsem z domu , vzala jsem si Klause auto a do Mystic Falls prostě pojedu autem . Nastartovala jsem a vůbec jsem neměla žádný plán .
,, Kam jedeš ?"
Lekla jsem se a otočila jsem se na Klause který seděl vedle mě ,, Najít příčinu proč mě tvoje krev nemůže uzdravit ."
,, To děláme taky ."
,, Tak asi špatně !"
,, Já vím že se bojíš." Zavrtěla jsem hlavou ,, Proč tohle děláš ? Proč se mě snažíš zachránit když beztak budu jen chvilková záležitost ."
,,'Co ?"
,, Jako každá , buď mě opustíš a nebo zabiješ , vyženeš pokud se najde lepší než já ."
,, To si myslíš ?"
,, Tak to je !"
,, Přestaň nebo tady zůstaneš sama ."
,, Jdi , možná chci být sama !"
Klaus zmizel a já jsem naštvaně praštila do volantu , zavřela jsem oči a nadechla jsem se .
Když jsem ale oči otevřela seděla jsem v pokoji kde mě nechali Tristan a Aurora . Okamžitě jsem šla dolu a hledala něco co by mi mohlo pomoct ,venku už se začalo zas stmívat .
Nic jsem nenašla , vrátila jsem se zpět do pokoje a posadila se do křesla ve kterém mě drželi , rozhlédla jsem se kolem a na zemi jsem viděla malou lahvičku ve které byla krev .
,,Freyo !!" Křikla jsem , místo Frey se ale objevil Klaus . ,, Chci Freyu ne tebe ."
,, Můžeš mi vysvětlit co jsem ti udělal !"
,, Nemůžu ,nevím ." Odpověděla jsem mu a pak jsem ukázala na malou lahvičku dole na zemi .Klaus ji zvedl, přičichl si k ní a zmizel .

Ani nevím jak dlouho byl pryč , čas jako by se zastavil .
,, Niai ." Konečně tady byla Freya ,, Přišla jsi na něco ?"
,, Niai .. Já ..."
,, Nepřišla .. Umřu .." Ona mlčela a jen se na mě dívala , zavrtěla jsem hlavou ,, Klaus to ví ?"
,, Snaží se ti pomoct ."
,, Pomoct !! Díky tobě umřu." Křikla jsem na Freyu , posadila jsem se na postel a zavřela jsem oči ,, Tohle je konec ."
,, Já jsem tohle nechtěla , myslela jsem že to budu mít pod kontrolou ."
,, Nedomyslela jsi to , ale tak žila jsem dlouho ." Freya mlčela ,,Aspoň uvidím tátu, jestli je něco po životě ."
slyšela jsem jak Freya začala brečet ,, Nechci už vidět Klause , jen mu řekni že mě všechno mrzí ."
,, Niai to mu nemůžeš udělat ."
,, Musím , Caroline na něho bude čekat , řekni mu že ho vážně miluju ."
Freya se rychle zvedla a obejmula mě ,, Promiň mi to ." Taky jsem ji obejmula a nějak jsem nevěděla co přijde , bude to bolet a nebo nebude .
Zavřela jsem oči a myslela jsem jen na to že možná znova uvidím tátu a všechno co jsem měla ráda a umřeli .

Freya mě už nedržela a dýchání se zdálo o dost lepší a snáší , otevřela jsem oči a byla jsem zas ve staré Anglii v hotelu který patřil mému otci .
,, Niai ?" Rychle jsem se otočila a táta stál u dveří svého pokoje ,, Tati ." Okamžitě jsem se za nim rozběhla a v hlavě jsem měla jen jeho , jako by Klaus a ostatní z moji hlavy zmizeli ..