Takhle nervózní snad v životě nebyl! Tušil, že není jednoduché se z chlapce stát mužem, ale nepředstavoval si to až tak děsivě. A děsivé to bezesporu bylo! Nejenže Arthur riskoval znemožnění před svými spolužáky a kantory, ale taky tu byla možnost, že ho odmítne ta nejhezčí holka na světě a on už v životě žádnou jinou neosloví. Přesto to musel udělat. Zhluboka se nadechl a zvedl se ze židle. Tolik se mu potily ruce, že si dlaně musel několikrát nenápadně otřít do kalhot. Došel až ke stolu, u kterého seděly čtyři dívky.
,,Ahoj," pozdravil je Arthur. Děvčata skoro jednohlasně pozdravila. Arthur ,,Molly, nezatančila by sis se mnou?"
Molly vykulila oči, několikrát nevěřícně zamrkala. Pohlédla na své kamarádky, ty se zahihňaly. Molly cítila, jak se jí do tváří hrne krev. Nechtěla se pýřit, ale bylo to pro ni tak nečekané, že nedokázala ovládnout své červenání.
Arthurovi se zdálo, že Molly mlčí nejméně dvě hodiny. ,,Promiň, já se nebudu zlobit, když nebudeš chtít," řekl Arthur a začal pomalu couvat od stolu.
,,Ne, počkej! Já... Já ráda půjdu!" Zvedla se od stolu a došla k Arthurovi. ,,Akorát neumím tančit," pošeptala mu, když zamířili na parket.
,,To vůbec nevadí. Já tě povedu," řekl Arthur, ,,i když taky tancovat neumím."O rok později Molly Prewettová sebrala všechnu svou odvahu a zamířila k Arthurovi, který si zrovna doléval punč. ,,Ahoj," hlesla, když k němu nenápadně přitočila.
,,Ahoj," řekl Arhur a usmál se na ni. ,,Punč?"
,,Ne, děkuju. Víš... Napadlo mě... Teda jenom kdybys měl zájem..."
,,Nezatančila by sis se mnou, prosím?" skočil jí do řeči Arthur. Její patnáctiletá tvář se celá rozzářila. Stydlivě sklopila oči.
,,Moc ráda," odpověděla skoro šeptem. Arthur odložil punč a nabídl Molly rámě. Minulý rok ještě takovým gentlemanem nebyl. U Molly si tímto gestem velice šplhnul.,,S kým dalším si zatančíš? Gertruda říkala, že nemá žádného společníka," začala v polovině tance vyzvídat.
,,Jak to myslíš? Jak s kým dalším?" zeptal se nechápavě Arthur. ,,Já chci vždycky tančit jenom s tebou."
Molly děkovala bohům za tuhle odpověď. Tolik se bála, že jí Arthura odloudí nějaká z hezčích, vyšších či hubenějších spolužaček.,,Jak se máš, má drahá?" zeptal se Arthur.
,,Nestíhám. Zlato, nestíhám. Došly čisté talířky, tak se to snažíme s Ginny narychlo napravit," odvětila paní Weasleyová a dál se hrabala v kuchyňských skříňkách.
,,Ginny, zvládla bys to na chvíli sama, prosím?" obrátil se pan Weasley na svou dceru.
,,Jasně, taťko."
,,A proč by to měla zvládat sama, prosím tebe?" otázala se Molly. ,,Tady jsou další dva, Gin!" zvolala radostně a podala své dceři dva zaprášené dezertní talíře.
,,Protože tě chci požádat o tanec, má milovaná Molly," odpověděl Arthur. Molly přestala hrabošit, vykoukla ze skříňky a podívala se na svého manžela. Arthur to myslel vážně. Trpělivě vyčkával a usmíval se na ni. ,,Nenech se přemlouvat. Celou Billovu svatbu ses nezastavila, byla jsi v jednom kole... Tak teď se ode mě nechej pozvat do tanečního kola."
,,Arthure Weasley, nevím, jak to děláš, ale ty mě dokážeš přemluvit k čemukoliv," odvětila Molly a narovnala se. Došla ke svému manželovi, pohladila ho po tváři a pak dodala: ,,Jen díky tobě můžu být sama sebou a být šťastná."
,,Snad budeš šťastná i po protančené noci, až nás oba budou otřesně bolet klouby."
Molly se zasmála. ,,S tebou jsem šťastná i s puchýři na patách."(Já vím, měla jsem počkat do zítřka, ale já jsem tak nedočkavá!)