Pansy seděla v kuchyni patnáct minut a už z principu odmítala zalít čaj bez brandy. Nakonec se zvedla a vydala se najít Malfoye, který si určitě brandy nechal pro sebe. Sirius se v první vteřině lekl, když zaslechl zvuk podpatků. Úplně na tu holku zapomněl. Nedal ale vůbec nic najevo, když vstoupila Pansy do pokoje. Viděla Blacka, Malfoye neviděla. Přejela očima po místnosti, jestli se náhodou někde neschovává. ,,Přišla si pro něj maminka," odpověděl Sirius na její nevyřčenou otázku. ,,To je vůl," hlesla nevěřícně Pansy. Sirius se tiše uchechtl. ,,Takže mě hodíte domů?" Sirius se překvapeně podíval na tmavovlásku, pak se rozhlédl kolem sebe. ,,Jakože já?" ,,Jakože kdo jiný?" opáčila Pansy. ,,Letaxem se nikam nedostanu a přenášet se neumím." ,,A jak to souvisí se mnou? Můžeš jít pěšky, květinko." ,,Jste se asi zbláznil, že jo? Venku je mínus dva tisíce stupňů!" obořila se do něj Pansy. ,,To se mi zdá," řekl spíš sám pro sebe Sirius. ,,Já přece nemůžu za to, že tě tvůj kluk nechal samotnou." ,,Tak to jste přehnal, váženej pane! Draco není žádnej můj kluk!" ,,To se mu vlastně ani nedivím," poznamenal Sirius, ušklíbl se a napil se své whisky. Očekával všechno, jen ne to, co Pansy skutečně udělala. Mlčky si sedla do křesla a zkřížila ruce na prsou. ,,Co to...?" ,,Když mě nehodláte hodit domů, tak zůstávám." ,,To asi těžko, květinko. Okamžitě se zvedni a pochoduj pryč." Pansy předstírala, že ho neslyší. ,,Hele, květinko, je docela pozdě. Tvoje matinka se o tebe bude určitě strachovat," zkusil trochu jemněji Sirius. ,,Matka je na Maledivách." ,,Tak tvůj papínek," nevzdával se Sirius. ,,Ten je v Americe." Sirius se zamračil. ,,Sourozenci?" ,,Jedináček." ,,To jsem si vlastně mohl tipnout." Pansy na to nic neřekla, místo toho se zaposlouchala a očima těkala ze strany na stranu jako kočka ve střehu. ,,Co to posloucháš?" zeptal se Sirius zmateně. ,,Ticho," odpověděla, ,,je tady neuvěřitelný ticho. Máte taky příbuzné na Maledivách, že je tu takový ticho?" ,,Všichni poumírali," odpověděl Sirius a napil se whisky. ,,Omlouvám se," řekla Pansy a bylo to nejspíš poprvé v životě, kdy ji něco skutečně mrzelo. Sice na ni Black nebyl hodný, ale rozhodně mu za to nepřála nic špatného. ,,A Potter?" ,,Ten je se svou rodinou. Všichni jsou se svými rodinami. Blíží se Vánoce, květinko, nikdo nemá na starého mládence čas." ,,Já čas mám," odvětila Pansy. Sirius na ni pohlédl a musel se trochu pousmát. Byla příšerná. A příšerně krásná. Ale Sirius už bohužel nebyl ani mladý, ani naivní a nehodlal ztrácet čas. ,,Čas právě vůbec nemáš, květinko. Je tma, je večer, bude brzo noc. Měla bys jít." ,,Já nikam pěšky nejdu. Venku je zima, mohla bych nastydnout a zemřít. Budete mě muset přemístit... nebo ubytovat." ,,Nepřipadá v úvahu. Žádná pyžamová party se konat nebude. A ani tě nikam nebudu přemisťovat." Pansy neodpovídala. ,,Ani kdybych chtěl, tak tě přemístit nemůžu, protože jsem pil alkohol," dodal po chvíli otřesně nepříjemného ticha. ,,Tak to abyste si už nedolíval, ať brzo vystřízlivíte," pronesla sladce Pansy a věnovala mu falešný úsměv. ,,Ale mně klidně nalít můžete, to se zlobit vůbec nebudu." ,,Tak a dost!" pronesl Sirius přísně, zvedl se, došel k Pansy, chytil ji za paže, vytáhl ji na nohy a vedl ji k vchodovým dveřím. ,,Tohle je můj dům, moje whisky a žádná vokatá kytka mi tu nebude kazit večer!" Otevřel dveře a vystrčil Pansy ven. Než však stačil zabouchnout, Pansy Siriuse chytila za košili, přitáhla si ho k sobě a políbila. Sirius už dávno zapomněl, jak hebké mohou dívčí rty být. ,,Takže já jsem vokatá?" zapředla pár milimetrů od jeho rtů. Sirius byl natolik překvapený tím, co se událo, že Pansy nebránil v návratu dovnitř. ,,To jmelí je přece jen super nápad," poznamenala, když procházela kolem Siriuse.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
