●•Co se to stalo?•●

402 20 0
                                    

Nekoukala jsme se mu do očí. Co chce udělat?!?

Já nevinně seděla na židli. Furt jsem se koukala do předu. Pan Kaulitz stál přímo za mnou.

Dal mi ruce na moje ramena. Jeho Pisa byla u mého ucha.

"Jsi krásná Nino." Šeptl pan Kaulitz.

Cítila jsem takový divný pocit v podbřišku. Měla jsem husí kůži.

Dal mi jemný polibek na moje ucho. Pak mi políbil spánek.

Měla jsem takovou jezdící židli.

Odsunul mi tu židli od stolu.
Teď byl přede mnou.

Co se to děje?!?
Cítím chtíč. Hrozně ho chci, ale proč? Před chvilkou jsem na něj vůbec nepomyslela, a teď si ho představuji jak mě agresivně šuká.

Jeho hlava byla nad tou mou.
Dal mi jemný polibek.
Pak se trochu odrthl a koukal se mi do duše.

Chytla jsem mu tvář a políbila ho.

Nepřestával a já taky ne.
Dodal svůj jazyk.

Nikdy jsem s nikým neměla francouzáka. Nakonec jsem dodala i ten svůj.

Cítila jsem panův Kaulitzův úsměv.
(Bylo by to divný kdybych napsala jenom Kaulitz)

Zvedla jsem se že židle. Pan Kaulitz ani já jsme nepřestávali.

Dal mi ruce na zadek a mačkal mi ho.

Odtrhla jsem se.

"Ne, to nemůžeme!" Řekla jsem a podívala jsem se mi do očí.

Smutně se mi podíval do očí.

"Nikol mě stejně podvádí s nějakým Robertem." Když dořekl dal mi zase francouzáka.

Tak proto je k ní tak zlý.

Zase jsem se odtrhla.

"Tak proč si s ní?" Zeptala jsem se. Koukala jsem se mu přímo do očí. Jeho hnědé oči se koukaly do těch mých

"Peníze." Usmál se pan Kaulitz.
(Tome moc bych se nesmála)

"Já nechci Nikol, já chci tebe." Řekl pan Kaulitz. A začal mě zase líbat. Tentokrát více agresivně.

Co to do něj vjelo!?! Zná mě pár minut.

Ale mě ta myšlenka nezastavila. Chci  aby mě agresivně líbal.

On se odrhrl a kouknul se na dveře.

"Ona jde!" Šeptl a rychle si šel sednout na židli.

Já si taky rychle sedla na židli.

Otevřeli se dveře a hele kdo tam byl! Nikol! Nechci jí říkat paní Kaulitz. Nezaslouží si to.

"Co jste si povídali?" Nevinně se usmála.

Aby to nebylo divné, tak jsem se taky usmála. Podívala jsme se na Pana Kaulitze který udělal to samé.

"Kdy si sem přiveze zavazadla." Řekl pan Kaulitz.

"To jste mohli řešit i se mnou." Smutně řekla Nikol.

Koukla jsem se na pana Kaulitze a pak na Nikol.

"My víme, ale chtěl jsme si o tom popovídat jenom s Ninou." Řekl pan Kaulitz

Naše malé tajemství-𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳Kde žijí příběhy. Začni objevovat