●•bohyně•●

334 13 0
                                    

"Je to příjemné." Řekla jsem.

Stále jsem ležela na boku.
Tom dal jeho ruku pryč z mého zadku.

Přiblížil se ke mě.

"Lehni si na záda." Zašeptal mi do ucha.

Kulišácky jsem se usmála a učinila co po mě chtěl.

Lehla jsem si na záda. K tomu jsem si roztáhla nohy. Věděla jsem, o co mu de.

Jeho ruka pomalinku zašla pod mé kraťásky.
Kalhotky jsem na sobě neměla. Oběma rukama jsem se zachytila za prostěradlo.

Jeho dva prsty mi dráždily klitoris.
Jezdili dolů a nahoru. Ze začátku byl pomalí.

Zkousla jsme si svůj ret.
Tohle jsem potřebovala. Nikdy jsem nemasturbovala. Bylo to hrozně moc příjemné.

Úplně jsem přestala myslet na tu noční můru.

"Přidejte." Zasténala jsem.
Chtěla jsem aby byl více nadržený, tak jsem mu vykala.
Myslím, že to pomohlo.

Když přidal, bylo to krásnější.

Nachvilku si vyndal ruku.
Naslinil si ty dva prsty a dal mi je zpátky pod kraťásky.

"Jsi vlhká. To znamená, že se ti to líbí" Řekl pan Kaulitz.
Kulišácky se usmíval.

"Ahh." Zasténala jsem.
Nedokázala jsem být potichu.

Ani jsem se neudělala a přestal.

Dal svojí ruku pryč.

"Sundej si kraťásky." Řekl hezky.

Sundala jsem si je.
Sundala jsem si i triko.

Pan Kaulitz si sundal své tepláky.
Pod nima nic neměl. Byl tak zvaně
"na ostro".

Měl velkou erekci.

Sedl si obkročmo mého pasu.

"Chceš jít nahoru?" Zeptal se.

"Nikdy jsem to nahoře nedělala." Řekla jsem nevinně.

Pan Kaulitz byl můj první.

Usmál se.

"Nahoře budu já." Řekl jasně.

Kývla jsem hlavou.

Připravil se, že ho do mě strčí, ale oba dva jsme slyšeli odemčení dveří.

Pan Kaulitz že mě rychle slezl.

Já i on jsme si na sebe vzali své věci.

Pan Kaulitz byl pořád bez trika.

"Lehni si a dělej, že spíš!" Zašeptal.

Udělala jsme co řekl.
Lehla jsme si do postele a přikryla se.

Pan Kaulitz šel pryč že své ložnice.

Určitě kdo přišel byla Nikol.
Takže on šel za ní.

                 Pohled Toma 😜

Šel jsem do obýváku za Nikol.
Věděl jsem, že je to ona.

"Ahoj lásko." Řekl jsem.

Nikol mě přišla obejmout.

"Ahoooj lásenko." Řekla.
Odstoupila ode mě. Byla strašně hezká.

Koukla se mi na rozkrok.

Doprdele! Měl jsme ho tvrdého jak ocel.
(Něco jsme prostě vymyslela!)

"Ranní erekce?" Zeptala se Nikol.

Usmál jsme se.

"Myslel jsem na tebe." Zalhal jsem.

Ona se krásně usmála.
Byla jako anděl.

Byla krásná, ale ne jak Nina.

Nina je bohyně. Nikol je anděl.

"Jak bylo v práci?" Zeptal jsme se z ničeho nic.

Nikol si zrovna sundavala kabát a dávala ho na věšák.

"Dobrý." Řekla sladce.

Naše malé tajemství-𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳Kde žijí příběhy. Začni objevovat