Bicycle ✔️

11. Mám tě rád

Další a taky poslední hodina, byla biologie. Ta utekla celkem rychle a nauka o svalech nebyla ani moc hudná. Konečně, jsme já a Tae mohli jit domů. Vybalil jsem si věci ze školy a šel se učit zeměpis. Brzo jsem ale zjistil, že jsem si ve škole zapoměl atlas. Tím pádem jsem se nemohl učit. K mému neštěstí, atlas neměl ani Tae. Napsal jsem tedy Jungkookovi ba instagram, jestli by mi udělal laskavost a donesl by mi atlas. Po chvíli odepsal, že ano. Asi po patnácti minutách, někdo zazvonil na hlavní dveře. Sešel jsem po schodech dolů a otevřel. Nestál tam Jungkook, ale Namjoon s atlasem v ruce. Vedle sebe držel své kolo a usmál se na mě.

„Ahoj. Jungkook mi říkal, že jsi mu psal, jestli ti nedonese atlas. Neví ale, kde bydlíš a nechtěl jsem ho navigovat. Tak jsem ti ho dovezl já. Stejně jsem dneska měl v plánu se projet na kole.." Řekl Namjoon a podal mi atlas. Usmál jsem se a vzal si ho. V tom mě něco hapadlo. Ten test ze zeměpisu píšeme až pozítří a toho učiva je málo.

„Můžu se projet kole s tebou?" Zeptal jsem se. Joon měl celkem překvapený výraz, ale pak s úsměvem přikývl.

„Pojď dovnitř, ať nečekáš venku. Musím se převléct." Řekl jsem a Joon vešel domiti. Zavřel jsem dveře a odběhl do pokoje. Slyšel jsem jak si Namjoon povídá s Taehyungem. Začal jsem se převlíkat, do oblečení, které bylo teplejší, protože venku je celkem zima. Po tom co jsem se převlékl, jsem přišel zpátky do spodního patra. Namjoon vyšel ven a já vzal své kolo, které bylo opřené o zeď, i s přilbou. Zavřel jsem dveře a nasadil si přilbu.

„Kam chceš jet?" Zeptal se Joon. Pokrčil jsem rameny. Nevím, je mi to celkem jedno.." Řekl jsem. Namjoon zapřemýšlel.

„Tak se můžeme projet k Han river a pak si někam zajít na večeři.." Napadlo ho a podíval se na mě. Celkem jsem bojoval se zapínáním přilby, protože jsem si nechtěl přiskřípnout krk. „Ukaž." Řekl a nahnul se he mě. Do dlaní chytil zapínání. Byl ode mě jen kousek a koukal jsem mu do očí. Konečně to cvaklo a Joonovi se podařilo mi zapnout přilbu. Ještě mi ji narovnal, odtáhl se a usmál se. „Měl by sis koupit novou přilbu, už ji máš celkem malou." Poradil mi a nasedl na kolo. Já byl ještě trochu v transu.

„Až našetřím peníze, tak bude. Mám sotva na jeden nákup, potřebuji nějakou brigádu. Většinu peněz, jsem utratil kvůli domu, a to jsme si to s Taehyungem dali půl na půl." Povzdechl jsem si a taky nasedl kolo. Joon vypustil potiché 'aha' a nasadil si přilbu.

„Tak jedem." Řekl štastně. Rozjeli jsme se a já jel kousek za Joonem. Jeli jsme asi patnáct minut, než jsme dorazili k Han river. Tam jsme zastavili a sedli si na trávu na deku, kterou Namjoon vytáhl ze své tašky. Bylo hezky, vůbec nepršelo. Bylo tepleji, než když jsme vyjeli, tak jsem si sundal mikinu. Joon ze svojí tašky vytáhl sýrové tyčinky, otevřel je a položil mezi nás. Hned si jich pár vzal. Podíval se na mě.

„Vezmi si taky ... Jestli chceš." Řekl a podíval se na řeku. Já na chvíli zaváhal. Nakonec jsem si stejně vzal.

„Miluju sýrové tyčinky.." Vydechl jsem spokojeně a začal jíst.

„Já mám radši solené, ale tyhle byly ve slevě" Zasmál se Namjoon. Chvíli jsme byli ticho. Já si na deku lehnul a koukal do nebe.

„Čekal bych, že tu bude více lidí." Řekl jsem překvapeně a Namjoon si lehl vedle mě.

„Není tu moc lidí no.. Asi to bude tím, že už je zima.." Zapřemýšlel Joon. U mě napravo se pořád někdo smál. Tak jsem se tam podíval a věděl jsem, že ty dva kluky znám..

„Nejsou to náhodou jedni z kamarádů od Jeongina?" Zeptal jsem se. Joon se vyhoupl do sedu a podíval se mým směrem.

„Jo, to je Changbin a Felix. Moc je neznám, ale asi jsou fajn.." Řekl Namjoon a usmál se. Já se taky usmál.

„Jsou jen kamarádi.. Nebo spolu chodí?" Zeptal jsem se opatrně a pořádně se na kluky zadíval. Hystericky se smáli, seděli na dece v tureckém sedě a Felix zabořil svou hlavu do Changbinovy hrudě. Ten ho objal a oba se v obětí vybulili na deku. Zasmál jsem se.

„Upřímně si nejsem jistý.. nepamatuju si, že by spolu ti dva něco měli.. Ale třeba se to změnilo.. no prostě nevím, vypadá to, že jsou něco víc než kamarádi" Vysvětlil mi a zase si na deku lehnul. Otočil jsem hlavu a koukal se na oblohu.

„Hezké, jak každý někoho má a my dva jsme pořád single.." Uchechtl se Joon a podíval se na mě. Na chvíli jsem zapřemýšlel.

„Třeba si někoho brzo najdeme.." Řekl jsem sebevědomě. V téhle chvíli jsem se ho chtěl zeptat, jestli by třeba nechtěl na rande, ale rozmyslel jsem si to. Vzal jsem si zase pár tyčinek.

„Mám tě rád Jimine" Řekl Joon s ničeho nic a podíval se na mě. Já se na něj taky podíval. Usmál jsem se.

„Já tebe taky Joonie" Řekl jsem. Namjoon se uchechtl, nahnul se ke mě a začal mě lechtat. „Hej! To ne! Jsem hodně lechtivý!" Zasmál jsem se a svíjel se na sedačce. Namjoon se taky smál. Lechtal mě všude kde to šlo a já sotva popadal dech. Po chvíli přestal, sedl si a prohrábl si vlasy.

„To mě bavilo" Zasmál se a já sotva dýchal. Vyhoupl jsem se do tureckého sedu a koukl se na Joona.

„Pojedeme na večeři? Mám hlad.." Řekl jsem potichu. Opravdu jsem měl hlad a to jsem nesnášel. Namjoon vstal a natáhl ke mě ruku. Já ho za tu ruku chytil a vstal.

„Tak se pojďme najíst" Řekl a prohrábl mi vlasy. „Barvil sis někdy vlasy?" Zeptal se Joon a já přikývl.

„Jednou na oranžovou" Řekl jsem. On se pousmál a pořád si hrál s mými vlasy.

„Blonďatá by ti slušela.." Usmál se na mě a poplácal mě po rameni. Poskládal deku a dal ji zpátky do tašky. Nasadil jsem si mikinu a nasedli jsme na kolo a jeli do nejbližší restaurace.