22. Taneční studio J-shi

9 1 0
                                    

Po skončení školy jsem se se všemi rozloučil a s mým spolubydlícím dorazil domů. Tae se rychle vypařil, že prý někam jde s Jeonginem a já si sbalil pár věcí do svého batohu. Dneska jdu poprvé do toho tanečního kroužku co vlastní Hoseok. Jel jsem na autobuse, protože to bylo trochu daleko. Na malé budově nešlo přehlédnout nápis taneční studio J-shi. Vešel jsem dovnitř a ušel pár kroků, než jsem vstoupil do šaten. Nikdo tam nebyl, tak jsem se převlékl do teplákových kraťas a oversized trička. V šatně byly dveře, které pravděpodobně vedly do tanečního sálu. Nešlo přeslechnout hudbu a výkřiky co vycházely z dané místnosti. Dveře do šatny se rozletěly a já leknutím upustil flašku vody na zem.

„Máme deset minut zpoždění! Hoshi nás zabije vole! Příště řídím já!" Vynadal jeden kluk druhému. „Nemusíš pouštět každou babiznu přes přechod!" Dal mu malý pohlavek a a já se uchechtl

„Sorry?" Řekl ten druhý a začal si z batohu vytahovat veči na převlečení. Konečně si všimli, že v místnosti nejsou sami.

„Ehm... Ahoj, já... jsem tu poprvé." Usmál jsem se. „Jsem Jimin." Představil jsem se a ti dva se na mě taky usmáli.

„Hoseok říkal, že má přijít někdo nový hmm.. Tak to jsi ty! Nic méně já jsem Sunghoon. Tohle je debil století Niki." Řekl ten první a druhý kluk-Niki se na něj vražedně podíval.

„Jak jsi k tomuhle tanečnímu klubu přišel prosím tě? Říkám ti uteč když ještě můžeš. Cítím se tu jak v ústavu." Řekl Niki a já se v jejich přítomnosti konečně začal cítit celkem komfortně.

„No... Hoseok je můj dobrý kamarád a já kdysi tančil balet. Tak mě napadlo se přidat..." Řekl jsem a poškrábal se na zátylku.

„Aaa! Hoseok náš social butterfly, kdo by to čekal.." zasmál se Sunghoon. Při tom co se kluci převlékali, tak jsem si s nimi povídal. Když byli hotovi, tak jsme vešli do tanečního sálu. Bylo tam velké zrcadlo a asi pět kluků co tančili. Zády k zrcadlu a předem k žákům stál asi nějaký učitel a tleskal do rytmu. Ihned si nás všiml a přestal tleskat. V pozadí hrála hudba.

„Pokračujte až do konce písničky!" Řekl učitel nahlas a přišel k nám třem. „Niki a Sunghoon... Zase jdete pozdě! "Naštval se trochu a já zadržoval smích. Ten učitel vypadal dost dobře. Šlo vidět, že má vypracované tělo. Vlasy měl upravené, nabarvené na pastelově fialovou a nevypadal o moc starší než já.

„Omlouvám se, ale tady pan Nishimura musí pouštět přes přechod každý drobeček..." Řekl klidně, ale zároveň rýpavě Snghoon. Učitel si povzdechl a dal ruce v kříž.

„Běžte se přidat k ostatním." Řekl. Kluci přikývli a odešli k ostatnim. Pak se učitel otočil na mě a nadzvedl obočí.

„Ty jsi tu nový?" Zeptal se a já přikývl. Podal mi ruku a já si s ním potřásl. „Jsem Kwon Soonyoung. Mám ale přezdívku Hoshi, tak mi tak i říkej prosím." Usmál se na mě a já udělal to samé.

„Jsem Park Jimin. Kamarádím se s Hoseokem a navrhl mi se sem přidat." Rekl jsem a rozhlédl se po místnosti.

„Jo Hoseok. To mi připomíná, že už tu dávno měl být. Musím mu zavolat.. Hele Jimine, počkej až dotančí, pak si dáme rozcvičku a představíš se." Hoshi vytáhl mobil z kapsy a odešel do rohu. Jako na zavolání se otevřely dveře za mnou a dovnitř vešel Hobi s Jungkookem. Hoshi si jich všiml a nabručeně přikráčel.

„Promiň, že jdu pozdě Hoshi. Jungkook mi na poslední chvíli volal, že nemá odvoz a jestli bych pro něj nepřijel." Omluvil se Hobi a na mě se usmál.

„Dobře, že jdeš. Udělej s kluky rozcvičku, já zařídím ty dokumenty o pronájmu." Řekl mu Hoshi a odešel do nějakých dveří. Jungkook se mezitím přidal k tančení a Hoseok mě přivítal.

Bicycle ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat