Castaway lovers [2]

6. Sešlost

Když André vystoupil z kanálu na slepou ulici, překvapeně se podíval na dodávku a na umírající se ženu za volantem, která tam na ně čekala. Sotva ho spatřila, vystoupila z auta a podala mu ruku.

„Jsem Veroslava Levitska. Můžeš mi říkat Vera. Moc ráda tě poznávám, Red-Eyi."

André si s ní překvapeně potřásl rukou. „Ehm... vy jste taky..."

Zavrtěla hlavou. „Nejsem mutantka. Ale jsem na vaší straně." Ušklíbla se. „Fawzi mě do toho zatáhl. Tedy... zatáhla jsem se do toho sama, ale díky němu. Všichni můžete na čas přebývat u mě, mám dost místa a je to za městem, v bezpečí."

Bezpečí. Tak dlouho to slovo André neslyšel vyslovené s takovou jistotou. I jemu to dodalo jistotu. To už ho však chytil za ramena Leon.

„Andy je zraněný a potřebuje co nejrychleji ošetřit. A potom odpočívat. Zrovna tak Kai. Musíme se dostat z této agenty-zamořené části města, tak už raději startujte, slečno Vero."

Vera si odfrkla. „To tu dlouho nebylo, aby mi nějaký chlap poroučel."

Leon ji probodl pohledem. „Tak to berte tak, že vám neporoučí chlap, ale doktor."

Ušklíbla se. „To je stravitelnější."
Když se do auta dostali i Nola, Sheryl a Kai, Vera opět vyrazila na cesty. Jela rychle, ale ne příliš rychle, a vyhýbala se sledovaným místům, zatímco projížděla zkratkami, ale jindy objížďkami. Nějakou dobu trvalo, než se dostali zpátky k jejímu pozemku.

Po vystoupení z auta Leon pečlivě sledoval Kaie i Andrého, aby se dostali dovnitř a mohl je hned začít prohlížet. Sotva však vešli do obýváku, André chytil Kaie za ramena a postavil ho před sebe.

„Potřebuje ošetřit dříve. Přišel o ruku a určitě ztratil spoustu krve."

Kai se na něj ohlédl. „Ale ty-"

„Kai první," trval na svém André, přičemž probodával pohledem jediného doktora v okolí.

Leon si povzdechl. „Dobrá. Pojď za mnou, Kaii." Vydal se s černovláskem do vedlejší místnosti, aby ho mohl v klidu ošetřit pryč od zraku ostatních. Kai se při chůzi ohlédl na Andrého, ale potom zmizel za rohem.

André se s povzdechem posadil na zem.

„Nechceš jít alespoň na gauč?" ptala se Nola.

„Jsem špinavý," zabrblal zrzek.

Z chodby se ozvaly rychlé lehké kroky, potom se ve dveřích objevil Lucas. Jeho tvář se rozzářila. „Andy!“ Rozběhl se k němu, ale těsně před tím, než se zrzkovi stihl vrhnout kolem krku, ho chytila Nola. Lucas hrabal rukama ve vzduchu a nohama šoupal po podlaze, ale nepohl se z místa.

„Andy je zraněný,“ řekla Nola přísně. „Ještě bys ho dorazil.“

Lucas sebou přestal trhat a podíval se na Andrého. „Ale přežiješ?“

Zrzek se uchechtl. „Samozřejmě. Jsem rád, že jsi v pohodě, Lucu.“

Lucas se nadšeně usmál. Přikývl.

Ozvaly se opět kroky, ale tentokrát do místnosti vešel Fawzi. Stále měl kruhy pod očima a zarazil se na místě, když si všiml Andrého sedícího na zemi. Chvíli na sebe tiše hleděli.

André se postavil - tedy, pokusil se o to. Uprostřed pohybu se chytil za břicho a překvapeně klopýtl. Možná, že na tom byl vážně špatně. Možná své zdraví neměl tolik podceňovat. Fawzi k němu přiběhl a podepřel ho, ale stále byl trochu odtažitý.