Castaway lovers [2]

17. Touha

Andrého začalo pohlcovat obvyklé horko, jaké cítil v Kaiově přítomnosti. Stáli tak blízko u sebe, nohama částečně mezi sebou, téměř se dotýkali těly. André dlouho váhal a nadechoval se, aby sebral odvahu. Kai ho však předběhl a naklonil se blíže, aby mu dal pusu na rty. Byla rychlá a krátká, ale ten dotek odezníval déle.

„Září ti oči,“ řekl Kai.

„Opravdu?“

„Bylo jen chvíli. Kdysi jsem si myslel, že se mi jen zdálo.“ Pousmál se. „Ale nejspíš ti v nich čas od času proběhnou malé blesky.“

André se zastyděl, ani nevěděl proč. Možná proto, že Kai poznal nějakou část jeho, o které sám nevěděl. Připadalo mu to tak intimní... přitom to jsou jen oči.

Kai se k němu naklonil znova, tentokrát pomalu. Rty se střetly jemným dotykem, který přešel v hluboký polibek, do nějž se oba ponořili se zavřenýma očima. André se nechal unášet vytouženým pocitem. Použil jazyk a cítil, jak Kaiova ruka toužebně přes látku zkoumá jeho hrudník. Na chvíli se odtáhli a zatímco lapali po dechu, jeden druhému stáhli tričko.

Tentokrát se pro svůj polibek vrhl André jako hladové zvíře. Byl však jemný, procítěný a toužebný. Na kůži ho zastudil chladný vzduch, ale vzápětí se mu zježily chlupy na zádech, když se ho jemně dotkla Kaiova ruka, která opisovala linii páteře. André se na něj naklonil, až se Kai musel opřít zády o stůl. André pocítil dotek jeho holé kůže, po kterém tolik lačnil, ale chtěl více. Zabořil mu ruku do vlasů, které dneska tak nádherně voněly. Vískal černé pramínky mezi svými prsty a políbil Kaie na tvář i na krk, přičemž Kai tiše vydechl.

„Pamatuješ si, jak jsi s hrůzou říkal, že ses vyspal s Red-Eyem?“ zašeptal mu André škádlivě do ucha.

Kai se začervenal, ale potom ponořil prsty mezi Andrého zrzavé pramínky. „Ano, byla to pohroma,“ řekl ironicky. „Udělal bych to znova," zašeptal, a to už ironie nebyla.

„Opravdu?“ šklebil se ve tmě André, jako by si s ním Kai jenom zahrával. Ale oba věděli, že už je touha neudrží déle od sebe.

Kai přejížděl dlaní po Andrého zjizveném hrudníku. Od minula přibyly nové jizvy, ale nemělo cenu nad nimi truchlit, byla to další část minulosti, kterou si s sebou André ponese, dokud nevyblednou. Kai se odtáhl od stolu postrčil Andrého před sebou. Zrzek lehce klopítl, ale vyzývavě se při tom ušklíbl. Vzal do ruky Kaiovu dlaň a táhl ho za sebou, přičemž couval. Potom se oba svalili na své matrace.

Kai se tiše smál a André s ním, zatímco mu čechral vlasy. Převrátil Kaie na záda a vlezl nad něj, za což si vysloužil další vyzývavý úšklebek. A tak ho začal líbat. Kaiovy ruce cestovaly po Andrého hrudi, lehce přejel po jeho bradavce a André ho kousl do rtu. Minule byli stejně hladoví, ale mnohem více opatrní. Ta opatrnost však šla pomalu stranou.

André ležel mezi jeho roztaženýma nohama a při sklánění se k dalším polibkům cítil vzrušení svého i Kaiova těla. Lehce ho dráždil, ale když mu Kai opět přejel po bradavce a on se při nádechu musel odtáhnout od jeho rtů, znova se sehnul a na oplátku ho kousnul do krku. Čekal, že Kai vyjekne, ale místo toho zaslechl toužebný sten.

André se pousmál. „Až tak?“

Kai ho probodl pohledem, ale přitom mu unikal úsměv a tváře přímo hořely. „Nemáš mě tak napínat.“ Zvedl se a objal Andrého tělo, pak se na něj navalil a přetočili se vedle. Když ležel André na zádech, Kai ho začal líbat na jizvy. Byly to jemné polibky a opatrné, ale Andrému připadalo, že zahojí jeho vnitřní rány. Přivřel oči a rozplýval se pod jemnými doteky. A pak zatajil dech, když Kaiova dlaň spočinula na jeho kalhotech. Byl to jen malý pohyb, ale vyprovokoval Andrého natolik, že si začal kalhoty rozepínat. Kai mu s radostí pomohl a za chvíli ležely na zemi. André se zvedl a vrhl se i na Kaiovo zbývající oblečení. Oba se zasmáli, málem se převrátili. Ale potom postupně zpomalili, když je začal studit chladný vzduch, který se sem protahoval pod zavřenými dveřmi.