Castaway lovers [2]

15. Svědomí

Vyrazit do akce s navrácenou vizí v levém oku bylo pro Deana nepopsatelně zvláštní. Ještě zvláštnější však bylo, když se poprvé od svého „zmrtvýchvstání" setkal s mutanty.

Nevěděl, co čekat. Snad nějaká monstra? Cokoliv podobného upírům, vlkodlakům, ghúlům, démonům a dalším bájným bytostem. Ale nečekal tohle... lidi se super schopnostmi.

Lidi.

Vždyť to byli jen obyčejní lidé z masa a kostí! S lidskými tvářemi, s lidskými pohyby a dokonce i hlasy. Dean v nich prostě nedokázal vidět nic jiného.

Až potom se dozvěděl skutečný význam toho, proč se jim říká mutanti. Dozvěděl se o pokaženém genotypu, o zvláštním meteoritu v roce 2050, kterému tohle všichni dávali za příčinu. Ať to však bylo jakkoliv, stále nechápal...

„Vždyť to jsou jen lidi." Naštvaně se na sebe zamračil do zrcadla. Stál na pánských záchodech před umyvadlem a zíral na svůj odraz. Jizva kolem oka vypadala děsivě, ale samotné kybernetické oko bylo mnohem děsivější. I teď skrze něj viděl, ale neviděl žádné dodatečné informace. Nesvítilo, a tak věděl, že není zapnuté a neposílá šéfům zbytečné informace. Teď už totiž není ve službě.

Povzdechl si a vydal se na chodbu. Nemohl také zapomenout na to, že se konečně setkal s tím dezertérem. Kai Hatari, syn samotného ředitele Anti-X. „Znal mé jméno," mumlal si pro sebe, ale potom se opravil. „Ne, znal mě."

Dean už z řečí ředitele Hatariho věděl, že si s jeho synem byl blízký. Zaskočilo ho však jejich nečekané setkání při akci. Zaskočilo ho to, jak se mladý Hatari sám tvářil, když ho spatřil.

„Jako by se díval na mrtvolu."

Zastavil se uprostřed chodby. Někdo procházel daleko za ním, ale jinak tu bylo ticho.

Vlastně mu to nedávalo smysl. Všechno, co o Kaiovi věděl, naznačovalo, že byl v Anti-X velice úspěšný. Tak proč přešel na druhou stranu? A jakou spojitost má s Deanovým zraněním? Byl to jen hrubý odhad, ale Dean měl neblahé tušení, že se vším zapomněl i velmi důležité informace, které by mohly všechno vysvětlit. Nemusel však věčně bádat v zamlžných místech paměti. Měl možnost podívat se na fakta - a to mohl právě teď.

Vyrazil do místnosti plné počítačů a obrazovek, která mu byla představena jako místnost pro ty, kteří dělají výzkum a zaznamenávají věci, ale také pro samotné agenty, co obvykle účinkují při misích. Když vešel dovnitř, bylo tam šero a pár lidem do tváří svítily obrazovky. V jednom rohu stála u počítačů skupinka agentů, kteří něco společně plánovali. Dean se posadil daleko od nich.

Do systému mu pomohla dostat se jeho agentská karta. Zadal potvrzovací kód a byl uvnitř. Začal vyhledávat.

Jeho hlava nabírala potřebné vědomosti. Zaujatě hltal řádky spisů, i když si byl jistý, že jindy by čtení nebyla jeho oblíbená aktivita. Brzy však o Kaiovi Hatarim věděl z pohledu Anti-X v podstatě všechno.

Viděl jeho hodnocení. Skvělé výsledky. Byl Šestka, i když mu je pouze devatenáct. Skutečně nadaný agent. Není se čemu divit, když trénoval už od dětství a byl součástí Anti-X prakticky od jejího založení.

„Proč tedy přešel na druhou stranu?" mumlal si pro sebe přes prsty položené přes rty. Ne, musí v tom být něco více.

Začal prohledávat i jiné složky. Různé mise.

„Agent 6, zpráva o sledování Red-Eye. Agent 6 našel novou stopu zločince nazývaného Red-Eye..." Bylo mu jasné, že tohle musela být Kaiova osobní mise. A vlastně jí byl posedlý, než Anti-X opustil. „Tak co se změnilo?"