3. 7.
,, Slepota. Naše oči a zrak, jakožto jeden z 5 smyslů, jsou pro nás nesmírně důležité. Pomocí nich můžeme vidět, orientovat se v prostoru, poznat okolní svět. Jaké by to bylo, kdybychom neviděli? CO bychom tedy viděli? Jen černou tmu, možná nějaké obrysy?
Ale nemusíme se bavit jen o doslovné slepotě, můžeme se bavit o abstraktní slepotě. Každý z nás touží být vidět, touží být viděn, chce být vnímán, nechce být přehlížen. Jaký pocit ve vás vyvolá moment, když vás člověk přehlíží nebo když kolem vás projde jako by nic a vy si říkáte, on mě neviděl, je snad slepý?
Může to být kamarád, kamarádka, milenec, milenka, máma, táta, kdokoliv.
Chci, abyste se nad tímhle během příštích 10 minut zamysleli a z toho co vás napadne poskládáme naše představení. "
Meddy pocítil jisté De javu. Podíval se na Kryštofa a ten mu znejistělý pohled opětoval. Oba v tu chvíli tušili, že si musí spolu promluvit, protože to neustále se zvětšující napětí mezi nimi se nedalo ani z jedné strany vydržet.
Kryštofova přítomnost ho nedokázala nechat klidným. Musím se soustředit na to představení, v hlavě si dokola opakoval, ale každým dalším pohledem selhával. Stejně jako Kryštof i on věděl, že na to nemá zatím odvahu, dnes ne, až zítra.
Po konci bloku a večeři nastala večerka a Meddy musel jít spát. Netrvalo to dlouho a v ruchu šeptání, které se ozývalo z "Chlapců 6" usnul.
