4. 7. 2024 1:40
Tak takhle nějak to začalo. Tahla ambroziáda byla první akcí, na které se potkali od té minulé návštěvy. Když slyšel jeho hlas, nebylo to tak strašné, dalo se to snést. Jakmile ho ale uviděl naživo, všechny jeho vzpomínky vyplavaly na povrch. Kryštof, už zmáhán únavou, oznámil děvcatům, že jde spát, s dopomocí se zvedl z gauče a po schodech dolů zamířil do své cimry.
5. 7.
Ráno Meddyho vzbudil hukot fénu. Konrád si fénoval jeho nové zrzavé vlasy. Chtěl po něm hodit polštář, ale došlu mu, že leží přímo vedle jeho nohou a fén hučí nad jeho hlavou , stačilo ho jen pošimrat na noze a z hůry se ozvalo: ,, Proč mě šimráš vole?" ,, Nemůžeš si to fénovat někdy jindy? "ospale mumlal Meddy. Jejich roztržku přerušil Kryštof, když je měl za úkol zkontrolovat, všechny chlapecké pokoje. Koukl, všechno bylo v cajku. Zadíval se na Konráda, na jeho zrzavé vlasy, pak na Meddyho. ,, Bůh netrestá dvakrát. " poznamenal a odešel o dům dál.
Po snídani a warm upu, což byly Kryštofovi oblíbené živé obrazy nebo něco podobného, přišel čas na jejich projekt.
,,Tak co, napadlo Vás něco moji milí ke včerejšku nebo chcete ještě čas? Nikdo nic? Dobrá. Tak zkusíme zatím takové pohybové cvičení. Prověřím si váš taneční talent." Štěpán pustil hudibu a každý měl improvizovaně začít tančit. Celá tělocvična tak ožila v brazilských rytmech, pak roztřískala málem rockovou kytaru, zavzlykala si při love songu a završila to nekompromisním českým popem.
,,No, vypadá to celkem bídně," dodal Tuček, když s chutí pozoroval ostatní. Jediné komu to šlo ( a vypadalo to i dobře ) byla Sunny, která kromě divadla, tančila v tanečním souboru. A samozřejmě ještě Dan, ten uměl všechno, kromě zpěvu. Což se ukázalo pár sekund poté, co Štěpán vyhlásil pěveckou aktivitu. Každé z dětí si mělo vybrat písničku, kterou se pak snažilo zazpívat celému osazenstvu.
Tohle dopadlo o trochu líp, ale na to aby postavili muzikál to nestačilo. Berenika byla super, jako vždy a Meddy taky nezklamal a pár jedinců taky ne, ale zbytek, 10 z 15 lidí, spíše krákoral než zpíval.
,, Uděláme si menší přestávku, radši." Po 5 minutách se všichni vrátili a Štěpán usoudil, že bude lepší, když se spíš zaměří na to herectví a zbytek dořeší potom.
,,Rozdělte se do dvojcí, vytvořte si nějakou krátkou scénku z toho, co vás včera napadlo. Jeden z vás bude hrát nevidomého, a pak nám ten výtvor zahrajete. Prosím, ten kdo bude hrát slepého, ať zavře oči. Zkuste se opravdu do toho vcítit, dám vám 10 minut. "
Anička s Berenikou, Konrád s Honzíkem a Dan se Sunny obsadili rohy tělocvičny a pustili se do improvizace. Štěpán kolem nich kroužil a pozoroval je. Zastavil se u Aničky s Berenikou. Zkoušely něco vtipného. Aničky talent ( a hlas) k tomu přímo vybízel. ,, Nenechte se rušit, já si tu jen tak kroužím."
Přesunul se k Sunny ( Kačky přezdívka) a Danovi. Zkoušeli nějakou milostnou scénu. Štěpán se otočil na Sunny a zeptal se: ,, Kateřino, pořád chodíte s tím Danielem?" Sunny dlouze přikývla, ,,pořád." Dana udivilo to dlouhé přikývnutí, ale byl rád, že ho ještě neopustila, tak se jen pousmál a demonstrativně ji políbil na čelo.
Konrád s Honzíkem, aniž by se domluvili, byli jak bratři v triku. Oba měli vlasy svázané šátkem, zdobila je kožená bunda, rifle a lemonky. Jediný rozdíl byl v barvách outfitu. Konrád sršel barvami - červenou, žlutou, modrou a Honzík - celý v černé a bílé. A tak je napadlo, že využijí této lehké similarity a abstraktně ztvární svět tmy a světla s menším plot twistem.
Jelikož děti byl lichý počet, Meddy zůstal sám. Kryštof seděl mezitím na dřevěné lavičce v levém rohu a analyzoval situaci. Aby vyšly počty, musel se spárovat s Meddym. Nechtěl, ale Štěpán ho donutil.
Stáli naproti sobě... ,,Tak hraješ toho slepýho"oznamoval mu Kryštof. ,, Proč já, proč ho nehraješ ty, myslel jsem, že s tím máš už zkušenosti!"
,,Já?," nechápal Kryštof. ,,Nevím na co narážíš." ,, Ty už si nevzpomínáš na ten včerejšek při zahajování, jak jsi se se všemi přivítal, ale jen se mnou ne? Byl jsem tam taky, asi si mě neviděl?!"
Kryštof se začal bránit. ,, Jasně, že jsem tě Meddy viděl, ale myslel jsem, že nechceš... ,,Perfektní, to tam přesně chci," přerušil jejich hádku Štěpán. ,,Kde vás to napadlo chlapci, čtete mi nyšlenky."
Vytržení z hořkého rozhovoru se zadívali na Tučka, který zatleskal na známení uplynulých 10 min.
,,Pozoroval jsem vás a mám takový pocit, že jste mi poskytli dostatek inspirace a materiálů, že jsem se rozhodl k sestavení hry přímo z těchto scének. Takže si prosím zapamatujte, co jste teď předvedli a budeme s tím dál pracovat. Pokud se nemýlím, je čas na oběd."
