osud? lk37

4

"Co tady děláš?" ptá se mě zmateně Ladislav když naproti sobě stojíme a koukáme si do očí. Je komický, že když mu chci koukat do očí tak musím zaklonit hlavu že koukám skoro na strop.

"Já jsem sem šla s kámoškou doprovodit jejího bráchu na trénink" odpovím mu na otázku a radči začnu koukat do země protože má fakt mega hezké oči a koukat do nich víc než minutu je sebevražda.

"Už jsem si myslel že mě sleduješ" pronese povýšeně a mě to donutí zvednout hlavu a podívat se na něj.

"Neboj se tak hluboko jsem ještě neklesla" řeknu kouknu na Natku která nás pozoruje s otevřenou pusou a jdeme pryč. Nemám na něj náladu a už vůbec ne dneska před směnou.

...

Začíná mi směna a hned co přijdu na ambulanci tak mi vezou prvního pacienta. Když vidím kdo to je tak nevím jestli si ze mě už vážně dělají srandu a nebo to je fakt jenom čistá náhoda.

"Ladislav Krejčí, hrál s dětma fotbal a při kličce upadl a máme podezření na zlomeninu kotníku" říká mi záchranář a já jen poslouchám abych pak mohla Ladislava pořádně vyšetřit.

"Jo díky" poděkuju záchranářům kteří už jsou na cestě pryč.

Hned zaúkokuju sestru aby zavolala na rentgen že ho budu potřebovat. Mezitím prohlídnu kotník a jsem si víc něz jistá že to zlomený je.

"Bolí to hodně?" ptám se ho abych přerušila ticho které na ambulanci panuje. Je vidět že je asi naštvaný.

"Jo bolí a celkem dost" odpoví nasraným tónem a trošku z něho mám strach. Ne že bych měla nějaké špatně zkušenosti s muži, ale znám Ladislava jako hráče a občas je na hřišti agresivní.

"Dobře, promiň za blbou otázku" omluvím se a radči se dál věnuju jeho zlomené noze.

"Ne to já promiň, chovám se jak čurák k tobě teď. Vlastně celou dobu su za čuráka před tebou" pronese něco co mě celkem překvapí a vykouzlí mi to úsměv na tváři. Možná že to nebude takovej kretén.

"V pohodě, hele je to zlomený pošlu tě na rentgen abych věděla jestli se jedná o komplikovanější zlomeninu a pak uvidíme co dál" oznámím mu a on na mě jen s takovým polo úsměvem kývne.

Za pár minut přijedou sanitáři kteří Láďu odvezou na rentgen. Dnes v nemocnici není zas až takový frmol jako obvykle takže rentgen nohy mám za pár minut u sebe. Má štěstí že se nejedná o zlomeninu kterou bysme museli operovat. Takže ho pošlu rovnou na sádrovnu a domů. Do hlavy se neuhodil a při vyšetření ho nic jiného nebolelo.

...

Dnes mám jen do 8 večer a zítra mám volno. V Praze je až moc doktorů a mě vzali jen abych mohla dokončit atestaci. Nevím jestli stát se doktorkou v nemocnici byl můj sen ale dejme tomu. Vždy jsem chtěla dělat někde v hokejovém týmu buď jako fyzioterapeut nebo jako lékař. Ano, tady mám o mnohem více peněz nebo spíš budu až udělám atestaci, ale bavilo by mě to daleko víc.

Když už za mě doktor co má noční střídá ambulanci jdu se převlíct a těším se až pojedu domů. U vchodu ale vidím sedět Ladislava s berleme a sádrou jak kouká do telefonu.

"Proč nejedeš domů?" zeptám se ho zmateně když se k němu přiblížím.

"Nemám jak a hlavně nemám kam" odpoví dost jednoduše. To mě trochu zaskočí a tak se ho vyptávám dál.

"Jak jako nemáš kam?" vím, ptám se ho dost debilně a na debilní otázky ale celkem mě to zajímá.

"Ve zkratce. Přivezli mě sem záchrankou a nemám peníze na to abych se dostal domů a klíče od baráku mám v šatně na Strahově" trošku vytočeně ale klidně mi začne vysvětlovat jeho situaci. Nemám asi jinou možnost a to si ho vzít k sobě domů. Je mi ho líto i když jsem ho dopoledne ještě nenáviděla což nenávidim do teď ale nechci ho nechávat se sádrou na noze v nemocnici.

"Tak pojď můžeš přespat u mně a zítra tě hodim na Strahov a odvezu tě k tobě" nabídnu mu a jemu se rozzáří oči jako malému dítěti.

"A to by ti nevadilo i přes to že jsem podle tebe takovej kretén?" trošku se divím ale ani mi to nevadí.

"Ne nevadí, kretén seš ale předce tě tu nenechám v nemocnici když tě můžu vzít ke mně" odpovím mu a pomáhám mu se zvednout a podávám mu berle. To mě ale okřikne že prej to zvládne sám. Chápu ho, je tvrdohlavej jako já. Jedinej problém co mě tak napadlo je ten že jsem zapomněla že tu jsem s Nat.

"Bude vadit když nás domů poveze Natka?" zeptám se ho pro jistotu i když by měl být rád že bude mít kde přespat.

"Ne nevadí, ty nemáš auto?"

"Jo mám, ale Natka bydlí kilák odemě tak jezdíme spolu do práce" vysvětlím mu a už vycházíme ven z nemocnice směrem k parkovišti. Tam už v autě čeká Nat s výrazem jako: "děláš si prdel?"

"Ahojky, nebude vadit když s náma pojede Láďa? nemá se jak dostat domů tak přespí u mně" vysvětlím situaci Natce která je mimo z toho že jsem ho dopoledne málem zabila a teď si ho táhnu domů.

"Jasně že nevadí" Natka se nakonec usměje a my nastoupíme do auta.

Zeptám se Ladislava jestli nechce pomoct, ten ale tvrdohlavě zakroutí hlavou snaží se sám dostat do auta. Jedeme jenom 10 minut a celou dobu v autě je ticho. Když už Nat zastavuje u mého baráku tak jí poděkujeme, rozloučíme se a jdeme ke mně. Jelikož bydlím až ve 4 patře tak jedeme kvůli Láďovi výtahem. Doma se vyzujem z bot a já jdu objednat něco k večeri bo se mi nechce nic vařit. S Ladislavem se shodneme na pizze.

...

Když dojíme pizzu tak se jdu osprchovat a hned po mně jde Láďa kterýmu jsem sádru musela zabalit do pytle aby si ji nerozmočil.

"Kdyby jsi potřeboval pomoct tak zavolej" nabídnu mu pomoc když mu dovážu pytel kolem sádry a odcházím z koupelny.

"Do sprchy bys zamnou asi nevlezla když jsem podle tebe kretén" pronese trošku povýšeně a začne se smát. Mě to moc směšný nepřijde ale mávnu nad tím rukou.

Když Ladislav po půl hodině vyleze ze sprchy tak vyleze jen v trenkách. O můj bože. Už jsem říkala že jsou fotbalisti sexy? Jestli ne tak to říkám teď. Ladislav je sice kretén, ale sexy kretén.

"Koukáš na mě jako na svatej obrázek" pronese když si všimne mého koukání se na jeho tělo. Sexy je, to mu nikdo nezapře.

"Když vylezeš jenom v trenkách tak co bych měla dělat jinýho?" snažím se nějak ukecat moje civění se na jeho tělo ale Láďa se začne jen smát.

"Sluší ti to víš to?" řekne mi a u toho si nandá tričko které jsem tady měla po tátovi a pomalu se začne přibližovat ke mně a sedne si na gauč.

"Děkuju kopačko" poděkuju za kompliment a podívám se mu do očí. Je to celkem nebezpečný bejt u něj tak blízko a nedát mu pusu. Je to sice kretén ale je sexy a má hezké oči a úsměv kterému těžko odolávám.

Zapnu televizi a začneme koukat na Netflix. Jelikož Ladislav chtěl koukat na horor tak koukáme na Texaský masakr motorovou pilou. Nesnáším horory. Po asi hodině to vypnu a zachumlam se do deky kterou jsme přikryti. Najednou ve svých vlasech ucítím ruku která mě v nich začne škrabat. Jelikož už je asi půlnoc tak nic neříkám a po pár minutách usnu.