8

116 9 1
                                    

"Čauky, chceš teda vzít když jedu stejným směrem?"

"Ahoj, to bys byla hodná zachvíli jdu dolů děkuju"

Nemůžu se dočkat až nastoupím do svého vysněného povolání. Teda skoro. Se Spartou jsme se dohodli že se zatím budu zaučovat jako stážistka na fyzioterapeutku, protože kdybych měla být lékař, musela bych působit v nějaké nemocnici. Ostatně fyzioterapeut je furt dobré povolání. Sice jsem vždy chtěla být doktorkou, tak zkušenosti fyzioterapeuta mám. Když jsem byla na vejšce tak jsme měli různé dobrovolné stáže, a já na ně chodila. Proto jsme se domluvili na fyzioterapeutovi. V týdnu jsem vše vyřídila ohledně výpověďi v nemocnici až po podepsání smlouvy se Spartou. Asi po 10 minutách cesty zastavuji a čekám na svého spolujezdce. Ten už nasedá do auta a jen me pozdraví. Vyhýbám se kontaktu s ním, kvůli jeho přehnané přitažlivosti.

"Jseš nervózní?" zeptá se.

"Jsem nervózní z lidí, z práce až moc ne" odpovím upřímně. "Co noha jinak? Bolí tě to nějak nebo už jsi si zvyknul? zeptám se.

"Já tu nohu upřímně ani necítím" odpoví mi prostě. Na to už se na něj jen usměju a pokračuji dál v řízení.

Po pár minutách už dorazíme na Letnou a já jsem připravená se se všema seznámit a abych tu do budoucna dělat na stálo. Tím, že jsem odstoupila od profese lékaře, tak nemusim mít atestaci. Já už jsem vysokou dostudovala takže si jen musím projít zkušební dobou, a pak budu oficiálně nová fyzioterapeutka na Spartě. S Láďou vcházíme do zázemí a hned se mě ujmul jako můj průvodce stadionem. Zavedl mě rovnou k jednomu z fyzioterapeutů a seznámil mě s ním. Jmenuje se Adam. Adam mi vysvětlil jak to tady funguje, jak to probíhá a kdo mě bude kontrolovat při práci. Zjistila jsem že zatím budu dostávat lehčí věci, například jen kontroly po úrazu, nebo budu tejpovat kolena a kotníky. Nevadí mi to, protože si alespoň budu jistá tim, že nic nezkazim.

"Vaness už musím na trénink tak tě tu nechám s Adamem, uvidíme se pak" řekl Láďa a nechal nás s Adamem v místnosti pro fyzioterapeuty.

Adam mi mezitím ukázal všechny pomůcky, kde co je a taky mi řekl něco o hráčích a jejich zraněních. Momentálně jsou zraněni jen 2 hráči a to Martin Vitík a Jan Kuchta. Adam domluvil, že Martin bude na kontroly chodit ke mně a bude mě chodit kontrolovat právě Adam. Martina znám od pohledu. Je to celkem dobrý hráč a vypadá i sympaticky tak snad si sedneme a bude mi důvěřovat.

"Hele já se jdu podívat na trénink, zatím připrav a vyčisti lehátka ať je vše připraveno pro kluky" říká mi Adam když po hodině odchází. Mezitím jdu připravit co mi řekl a pak odcházím se kouknout taky. Celkem se tu ještě neorientuju ale vchod na hřiště jsem díky křiku našla.

Jdu rovnou za Adamem, protože je zatím jediný kdo o mně ví. Stojí tam s nim asi celý tým fyzioterapeutů, tak se alespoň se všema více poznám. Znám už Adama, ale Honzu a Josého jsem ještě neměla možnost poznat.

"Ahoj kluci" pozdravím Adama a kluky z fyzia když dojdu k nim. Ti mě pozdraví nazpátek a pak spolu sledujeme trénink.

S kluky koukáme na dnešní trénink a povídáme si hlavně o tom jak to tu funguje, jaké mám zkušenosti a rovnou se i domluvíme kdo na mě bude z kluků dohlížet při práci. Honza je hlavní fyzioterapeut takže tu o všem rozhoduje, takže rozhodl, že na mě bude dohlížet Adam. Adama jsem potkala jako prvního, je ke mně věkově nejblíž takže jsem vlastně možná i ráda.

Když už končí trénink, jdu s Adamem do místnosti pro fyzio, aby mi řekl jestli někdo bude potřebovat něco přetejpovat, nebo abysme se na něco koukli, ale vzhledem k tomu že jsme teprve na začátku sezóny tak je to celkem jasný že zatím žádné zranění nejsou.

"Hele dnes tu žádná práce není, takže můžeš jít a zítra buď kolem 9 na Strahově, abysme stihli připravit věci na trénink" rozkáže Adam jakmile mi vše ještě jednou ukáže.

"Jasně šéfe budu tam přesně na čas" zasměju se a s Áďou se jen rozloučím.

Vyjdu do chodby a musím se ještě tady trochu zorientovat, protože chodby tady vypadají všechny stejně. Napíšu Krejdovi jak je na tom, abych věděla jestli na něj čekat nebo jestli si odvoz zařídí jinde.

"No čau hele jak seš na tom? já jenom že už mám padla a ráda bych už jela domů tak jestli na tebe čekat nebo jet domů?"

"Za pět minut jsem venku tak jestli bys prosím počkala?

"Jasně, ale makej makej chci být už doma jsem utahaná" trošku zvážním, protože můj spánkový režim je celkem na bodu mrazu a začíná se to na mě trošku podepisovat.

"Ježiš však běžim"

Zachvíli už vidim Ladislava v celé jeho kráse. Nastoupíme do auta a zase jako obvykle je tu ticho. Nevím co si s ním mám povídat. Od doby co jsme se chytli kvůli tomu že mě oslovil jako typickou zlatokopku, ho vnímám jinak. Mrzí mě to, protože jsem ho začala vnímat líp a takhle to úplně zkazil.

"Vaness?" osloví mě Ladislav asi po 10 minutách cesty. Stojíme totiž v koloně takže si ti ještě chvíli počkáme.

"Jo?" otočím se na něj a čekám co z něj vypadne.

"Nechtěl jsem říct to co jsem tenkrát řekl, nemyslel jsem to tak, jenom se mi vrátili vzpomínky na moje ex, který mě jen využívali a nechci se znovu spálit"

"Láďo ale semnou nemáš důvod se nějak spálit. Já jsem tvoje kamarádka a budu nic víc tam nehledej" trošku mě dráždí mu to říct, protože podvědomě cítím že bych ho chtěla více poznat, ale už jenom jakou má zkušenost s holkama se bojím.

"Jo jasně, máš pravdu" trošku zklamaně pronese a otočí hlavu zpátky vpřed.

proč to děláš Láďo?

proč mi v hlavě děláš takový bordel?

Jedeme konečně asi po 5 minutách pryč z kolony. Vyhodím Láďu před jeho bytem. On na mě jen zamává a rozloučí se. Nevím proč ho tak sebral můj friendzone. Nevím, cítím se strašně zmateně. Asi do 10 minut jsem doma. Tam okamžitě jdu do sprchy a převléknu se do pyžama. Celý večer přemýšlím nad Láďou. Udělám si kafe, vezmu vapíka a už si to kráčím na svoje oblíbené místo. Balkón. Tam strávím další hodinu přemýšlením, posloucháním písniček a potahování z vapy. Proč mi to dělá? Proč se tak najednou zajímá? Na tohle už dnes nemám kapacitu, pro to si jdu vyčistit zuby a spát. Předci jen musím vstát nějak brzo, abych vše zítra stihla

...

Ahoj všichni!!💗 po několika měsících přicházím s novou epizodou a vážně moc se omlouvám, ale nebojte budu se snažit psát co nejvíc to půjde!! Už teď vám můžu říct že se chystá něco mnohem mnohem většího a lepšího. Snad se vám bude líbit!!💋

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 06 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

osud? lk37Kde žijí příběhy. Začni objevovat