CHLADNÁ KREV

ZA ROZPRAVY POLIBKU MÚZY...

Za rozpravy poezie polibku múzy tančíme v ději, tančíme nazí a bezbranní. Tančíme a kroky, tvoříc děj, který skončil už před mnoha minutami a přesto zanechává stopy, který jej perfektně odvypráví. Jak moc jsme byli ochotní riskovat a jak moc jsme byli inovativní. To vše odhalí lad a takt, váha jednoho kroku. To, jak moc blízko byl s tanečnicí v inkoustu barvenou. Kdo je hrubý, prodře si papír a rychle skončí, kdo se bojí, rychle chybuje a kdo si až moc důvěřuje, skončí na banální otočce, neb si přestal hlídat záda a brk z křídel andělských, padne v zem a utvoří nové dílo. Život je mocný čaroděj, přezdívaný oxymóron, jindy paradox. Váže noty tak, aby laskavost mohla projevit sobeckost a sobeckost otevřenou náruč. Je jen na Nás, jak moc přistoupíme k parketu a ještě více, jak moc se odvážeme a dovolíme si dýchat, skrz korzet, přitisknut ke krinolínám, dámám našich múz, tanečnicím půlnočních místností, za replik těl stínů.

Ach pardon děvče, to je jen mírná kocovina a.... Super, odešla a mě nenechala ani mluvit. Hmm, možná je to lepší a možná má i Mark pravdu. Nejspíše mi v sekundách můz nedošlo, že po chodbách cestuje výkřik a mě může strašit, jako její nevinné krůčky, směřujíc kolem mích dveří a v konci i do mých dveří. Stejně a možná by se to dalo považovat za vloupání, ale čert to vem. Nejsem obezřetný a takto mi sem může vlésti opravdu kdokoliv. A nebo tady začnu chodit nahý! Hmm, blbost, to by už neodešla a má postel konečně zažila smyslu plné objetí, které mé tělo už velmi dlouhou dobu nezažilo a taky nezažije. Nemůže, ublížím každému, koho miluji. Ale psát o tom, přemýšlet a navíc představy, jo tak ty můžou být i černobílým bijákem, ale nikdo, nikde mi to nevezme. A možná by mohl whiskey. Sakra, jsem opravdu tak blbej, ta ženská sem vletěla, jako by jí to tady patřilo a já. Mám okno, jen mžitku a ona byla rázem pryč. A konec! Jdu ji najít, jo, jo počkat, jsem opilí, mám skvěl nápad a ta ženská. Jo, tak tu jsem v životě neviděl a nevím, kdo to je. Možná stará fanynka? Bože Ang, ty jsi vážně kus kreténa! A dost, ty, ty flaško má milá, ty letíš v dřez a opovaž se domluvit s tím kouskem, co už mnou koluje, na další expanzi ...ok, už to piji, paráda! Jsem alkoholik! Jsem dotyk konce realit v počátku chaosu.

Život píše scénáře, kterými přemýšlí o čísle štětce. Štětec dokáže krásně vykreslit oblohu, krajinu. Dokáže zaujmout mysl, mysl, ze které si udělá rukojmí. Jenže z nebes padají andělé a z křídel jim občas padnou pera a v ten moment křižovatka rozhodne o počátku nového souznění rozumu. Grotesky opět dostanou průchod a barva okolí zhořkne a stává se jen prostým inkoustem v kalamáři múzy. Inspiruje minulým či přítomným a eskaluje k budoucímu, ačkoliv, ačkoliv to přítomné právě žije, jako před sekundou žilo minulým. Jen city napoví, jak moc enormní expanze, život povede. Jak moc enormní zahradu rozkvetlou, dovolí štětci pokrýt motýli. Budoucí barvou, kterou přivane erupce nových náhod, shod či prostých omylů. Omylů? Jsou omyli reálnou náhodou, či dalším pokračovatelem řádků příbuzných slov, v zahradě planých růží.

Zhruba po týdnu

Příliš, ale příliš opatrně a o samotě se ztratila jedna z nejzásadnějších hvězd hardrockové scény, ale nyní se vrací se svým debutovým albem INTERSPACE BETWEEN HEART & SOUL. Angel Gorry, jeho první solovka, kterou můžete objednávat na telefonním čísle šest, sedm, dva, čtyři, jedna, devět, devět, šest, sedm, dva, čtyři. Nebo se rovnou ozvěte korespondenčně na sídlo společnosti HEAVY MENTAL S.R.O....

,,Ang, ta poslední nahrávka šla vážně skvěle a tohle je výsledek. Šlo to pak ruku v ruce a tohle je tvé dítě, musíme to oslavit!''

,,Ale bez chlastu!''

,,Co to slyším? Angel Gorry, Hard Rocková hvězda a nepije...''

,,...nepije. Mám k tomu své osobní důvody a chci to dodržet!''