V období, kdy první zlatavý list na zem ladně dopluje
sbírám sílu, jež se do zimního kroje dobrovolně přezuje.
Selhávám.
Prohrávám.
...
Nenacházím nic než jen prázdné sliby.
Ty, které pomíjí stejně tak rychle, jako provinilé činy.
Chlad se dere z nitra,
snažím se zahřát u ohně...
ale jediné, co na mě čeká, je zima.