První polibek, to je věc, srdce buší, ruce led. Oba stojí, trochu zmatení, jak to vlastně chodí mezi nimi?
Je to jako taneční krok, kdo povede, kdo udělá bok? Hlavy blíž, pak zas dál, komu první odvahu vzal?
Dech se mísí, oči zavřené, co teď, co teď, kam dát rty své? Nosy se srazí, smích se ozve, "Pardon," "Promiň," v hlase slyší se.
Nový pokus, teď to zkusí, nechají se vést svými pocity. Rty se dotknou, svět se zatočí, je to jako blesk, co projde očí.
Chutná trochu jako žvýkačka, možná sladká, nebo slaná kačka. Ale v tom kouzlu, v té chvíli, je to nejkrásnější, co zažili.
První polibek, jaký div, trochu trapný, přesto živ. Smích a láska v jednom splynou, a svět je hned o něco jinou.
