Samota tíží moje srdce,
jak provazy drží moje ruce,
Snažím se býti spokojená,
místo toho jsem zrazená.
Moje tělo všechno cítí,
před úzkostí však není krytí,
bolí mě z hluboka dýchat
pocity v sobě stále míchat
A tak se vzdávám
však stále žiju.
Duchem se stávám,
Snad to přežiju.
Duše má odplouvá,
pryč od života,
Ten s ní rozmlouvá,
padla snad poslední nota?
Bojím se pořádně nadechnout,
chtěla bych ode dna dále plout,
Nestačím tempo tohoto světa,
Stačila jediná přívětivá věta.
Úsměv se vrací pomalinku,
nepotřebuju tísňovou linku,
Do plic zas proudí nádechy,
už není dále čas na povzdechy.
Tak se nevzdávám
a dále žiju.
Duchem se nestávám,
Tohle přežiju.
Duše má neodplouvá,
pryč od života,
Ten s ní nerozmlouvá,
nepadla poslední nota.
Zatím napadla poslední nota...
28.1.2024
ČTEŠ
Na vlnách rýmů
PoetrySbírka básní psaných v různých chvílích mého života. Některé až příliš osobní, jiné vtipné či zcela nahodilé. Poezie je pro mě volností, místem, kde nechávám své pocity plout bez zábran. Některé z mých básní můžete najít na mém instagramu, kde se...
