Co plašíš, vždyť je to jenom zkouška,
jen z mnoha zkoušek pouhá troška,
tak proč vypadáš jako troska,
děláš jen učebnicím poskoka.
Vždyť je to lehké, zvládl bych to taky,
vždyť nezáleží na tom, že je toho mraky,
vždy jsi to zvládla, tak proč pochybuješ,
jak jinak říct ti, že ke konci schyluješ.
Pouze se učíš, není s tebou sranda,
dřív jsme ven chodili jako jedna banda,
a ty teď místo toho učíš se a nevidíš,
že své okolí o tvůj čas šidíš.
A když toho necháš a jdeš se bavit,
nemůžeš se podivného pocitu zbavit,
měla bych se učit, ale neučím,
své svědomí takto těžce mučím.
V tu chvíli přicházejí věty,
nezaslouží si tě zdravotnické světy,
měla by ses více snažit,
jinak se pak budeš v učebnicích smažit.
Každý chytrák na tohle má názor,
každý hlupák říká pozor, pozor,
z oranžovou vestou na ulici skončíš,
s laborantskou misí v tu ránu končíš.
A po této dlouhé úvaze si sednu,
hlavu k učení opět zvednu,
tahá to ze mě vlny energie,
avšak pro tenhle obor moje srdce bije.
12.6. 2024
ČTEŠ
Na vlnách rýmů
PoesíaSbírka básní psaných v různých chvílích mého života. Některé až příliš osobní, jiné vtipné či nahodilé. Poezie je pro mě volností, místem, kde nechávám své pocity plout bez zábran. Básně lze najít i na mém Poetizeru - Tanevane. Na začátku jsou bás...
