Když žije člověk s kamennou tváří,
všude kde je, jen se přetváří,
nikdo ho nezná, nikdo si ho neváží,
komu na něm asi tak záleží?Kdybych bez úsměvu měla žít,
co bych si dokázala pořádně užít?
S kamennou tváří, vše raději mlžit
a svým přátelům odpovědi dlužit.Úsměv upřímný snažím se mít,
občas však o něm mohu jen snít,
chci tu však dlouho ještě být,
nechci si to tu jen tak odbýt.Úsměv dělá šťastnou mě i je,
možná však někoho obtěžuje.
Avšak asi bys mi to nevěřila,
já směju se, abych neumřela.1.12. 2021
ČTEŠ
Na vlnách rýmů
PoesíaSbírka básní psaných v různých chvílích mého života. Některé až příliš osobní, jiné vtipné či zcela nahodilé. Poezie je pro mě volností, místem, kde nechávám své pocity plout bez zábran. Některé z mých básní můžete najít na mém instagramu, kde se...