Je tma, jen sníh mi dělá společnost,
sama, jen jdu a hledám statečnost,
v té tmě, která drtí moje kosti,
ve mně, se pere kopec zlosti.
Zlá tma, doléhá do všech koutů světa,
sama, jak v textu osamělá věta,
tou tmou, vedu každý ze svých kroků,
se mnou, už je tu dlouhou řádku roků.
Má tma, ta co tu při mně vždycky stojí,
sama, má maličkost se trochu bojí,
v té tmě, která objímá moje tělo,
ve mně, jako by se snad něco dělo.
Ta tma, kterou doprovází sám den,
sama, zkus si to představiti jen,
pro tmu, se den rád sám obětuje,
pro mě, tu možná občas někdo je,
a však občas také ne...
***
Nikdy však nezapomeň,
že ani samotná noc či den, neobětují se sobě vždy,
máme tu také polární dny!
10.12.2021
ČTEŠ
Na vlnách rýmů
PoetrySbírka básní psaných v různých chvílích mého života. Některé až příliš osobní, jiné vtipné či zcela nahodilé. Poezie je pro mě volností, místem, kde nechávám své pocity plout bez zábran. Některé z mých básní můžete najít na mém instagramu, kde se...
