Návrh

Falešné úsměvy

Když se za půl hodiny ozvalo zaklepání, byla v ní malá dušička. Cítila se sice skvěle a vypadala ještě líp, ale... Nevěděla, jak se k němu má po včerejší noci chovat. Jak se bude chovat on k ní? Cítila se trapně a zároveň mu to chtěla dát sežrat. A tak na sebe pohlédla do zrcadla a se vztyčenou hlavou mu šla otevřít.
Setkala se s jeho pohledem a neušlo jí, jak se mu blesklo v očích. Prohlížel si jí a byl beze slov. Vypadal, že to co vidí, se mu opravdu líbí.
"Páni... Já... Páni."
"Snad si neztratil řeč."
"Ne, já jen... Nečekal jsem... Vypadáš naprosto úžasně."
"Já vím." Tón její hlasu byl tak chladný a jeho z toho píchlo ve slabinách.
"Tyhle šaty jsem ti nevybral."
"Ne, tyhle jsem si vybrala sama." Přimhouřila oči a on se pousmál.
"Jsi připravená?"
"Na spolek arogantních blbců? Vždycky."
"Jsi tak..."
"Co?"
"V roli. Nikdo nebude pochybovat, že ke mě patříš." Mrknul na ní, mávnul hůlkou a jeho kravata se proměnila na stříbrnou.
"Milé."
"Všechny ženy puknou závistí a všichni muži z tebe budou naprosto hotoví."
"S tím počítám." Pronesla ledabyle a on se zasmál.
"Mimochodem..." Odmlčel se.
"Mám pro tebe překvapení."
Zarazila se a na malý moment vypadla z role.
"Jaké překvapení?"
"To uvidíš na plese."
"Nemám ráda překvapení. Většinou nepřinesou nic dobrého."
"Tohle se ti bude líbit. Věříš mi?"
"To je jako by ses mě zeptal, jestli bych si dobrovolně nechala podříznout hrdlo."
"Jsi krutá."
"Zvykej si, mám dobrého učitele."
Draco se ušklíbnul a vzal jí za ruku.
"Asi mu budu muset říct, aby tě naučil poslušnosti." Zašeptal jí do ucha těsně přes tím, než se s ní přemístil.

Objevili se v zahradách Manoru. Hermiona přijala jeho nabízené rámě a nechala se vést. Cestou míjeli spoustu tváří známých i neznámých. Všichni se po nich otáčela, novináři je fotili a lidé si šuškali.
Když došli do sálu, na malý moment se zarazila. Poznání jí udeřilo nečekanou silou, ale muž po jejím boku to zaregistroval a omotal jí ruku kolem pasu, aby si jí přitáhl blíž. Jen to stačilo, aby se jí ulevilo.
Nasadila zpět pohled ledové královna a kráčela dál po jeho boku. Pak si všimla Thea a neušel jí moment, kdy si i on všimnul jí. Mluvil s Astorií a když jí spatřil, zamrznul a dokázal na ní prostě jen zírat. Tohle bylo to, co chtěla, to po čem toužila, tak proč z toho neměla větší radost? Proč se stále cítila tak špatně? Pohlédla na muže, který jí svíral okolo pasu a v duchu zaklela. Proč jí najednou záleželo jenom na jeho uznání? Proč chtěla, aby uznal, že je vhodná? Copak už se úplně zbláznila?
"Teď tě představím matce a pak už ti ukážu to překvapení."
Chtěla protestovat, ale nezmohla se na nic. Náhle stále před Narcissou Malfoyovou, která se na ní dívala svrchu. Jakoby byla méněcenná.
"Matko." Promluvil blonďák.
"Tohle je moje přítelkyně."
"Slečno Grangerová, ráda vás poznávám." Na tváři se jí usadil sladký úsměv. Věřila, že každý zde, jí ten úsměv věřil, ale ona viděla tu faleš a nelibost. Vlastně, když se rozhlédla kolem sebe, byl to večer plný falešných úsměvů.
"Už jsem myslela, že nedorazíte."
"To je moje chyba, matko. Vyzvedl jsem jí pozdě."
Hermiona na něj pohlédla a pak se vrátila zpět k jeho matce. Napřímila se a hrdě vystrčila bradu.
"Paní Malfoyová." Řekla pouze a její pohled byl všeříkající. Byl určen jen téhle ženě.
"Doufám, že budeme mít dnes ještě příležitost si promluvit, teď ale musím vítat další hosty. Nezapomeň jít pozdravit Astorii, Draco."
Jmenovaný se na malý okamžik zamračil, ale hned svůj výraz skryl pod maskou lhostejnosti.
"Myslím, že to bude nevyhnutelné, když je zde se svým snoubencem, který, jak jistě víš, je můj nejlepší přítel.
"Nezapomeň, co se sluší. Je zde spoustu žen, které bys měl pozdravit a požádat o tanec."
"Myslím, že nejvíc se sluší, když se budu věnovat mé partnerce." Řekl prostě a Hermionu zvláštně zahřálo u srdce. Skoro by mu odpustila těm včerejší večer, ale jenom skoro.
"Nebuď nezdvořilí, miláčku. Tvoje matka má pravdu, přece neurazíme hosty." Otočila se na něj a on nadzvedl nechápavě obočí.
"Musíš přeci všem těm žádoucím ženám oznámit, že už nejsi k dostání." Ušklíbla se a on jí to spiklenecky vrátil.
"To bych asi měl. Omluv nás matko."
Odvedl Hermionu dál do sálu a zamířil si to ke stolu, kde už sedělo pár lidi. Hermiona se prudce zastavila a pak pohlédla na Draca.
"To je... Ale jak si..."
"Je to přece dobročinný večírek, a pro veřejné mínění není nic lepšího, než když tu bude sám slavný chlapec, který ne a ne chcípnout i se svou smečkou."
"Jsi hrozný, ale pro tentokrát ti to odpouštím!"
"Harry! Ginny! Lenko! Neville!" Rozešla se ke stolu a všechny je objala.
"Sto galeonů tomu, kdo by tohle předpověděl." Zasmála se Ginny a pohlédla na Malfoye, který pozoroval scénu před sebou s lehkým úsměvem. Včera večer, když se s ní rozloučil, pospíchal na schůzku s Potterem, aby mu řekl, co se děje. Vynechal detaily o tom, že je to celé jenom hra, ale bylo mu jasné, že Hermionu to potěší a dodá jí to sebevědomí, aby tuhle frašku, kterou jeho matka nazývala benefiční ples, přežila ve zdraví.
"Kam si sakra dala rozum?" Uchechtl se Harry a Draco se nadechl k odpovědi.
"Vzal za své v momentě, kdy jsem jí... Au!" Pohlédl pohoršeně na Hermionu, který mu šlápla na nohu.
"Nabídl práci, jsem chtěl říct. Nazdar Pottere."
"Pořád stejně okouzlující." Zašeptala Lenka.
"Vypadáš nádherně." Otočila se na Hermionu a Neville přikývl.
"Kde si vzala tyhle šaty? Jsou naprosto dokonalé." Vyptávala se Ginny.
"Nebudeš tomu věřit, ale od Pansy Parkinsonové, dnes už Zabiniové. Vlastně jsem celá její dílo."
"Opravdu?" Podivil se Malfoyi, ale Hermiona ho ignorovala a dál řešila další věci se svými kamarádkami, které už neviděla celou věčnost.
"Slyšela jsem, že rozjíždí svou vlastní značku! Děláš jí dokonalou reklamu, hned o víkendu zajdu do toho jejího malého butiku a něco si koupím."
"Opravdu? To jsem ani nevěděla Ginny." Zasmála se.
"Taky vám to sluší holky, stýskalo se mi." Povzdechla si a znovu je objala.
Trochu se styděla, že si na ně poslední roky neudělala víc času. Byla tak ponořená do práce, že několikrát zapomněla na jejich dámskou jízdu, na kterou jí zvaly. Po nějaké době už jí přestaly chodit pozvánky a ona to vlastně ani nezaznamenala. Byla tak špatná kamarádka.
"Teď už rozumíme té tvé posedlosti prací." Rýpla si do ní zrzka a Hermiona cítila, jak jí do tváří stoupá červeň.
"Tak to není." Uhnula pohledem a Malfoy vedle ní se namyšleně usmíval.
"Nevím, čím si jí okouzlil, že sis vysloužil zaujmout místo jejího přítele, ale jestli jí ublížíš..." Syknul k němu Harry.
"Nebuď dojemný, nebo se rozbrečím, Pottere, tím jsme si snad prošli už včera ne?"
Je pravda, že spolu strávili víc času, než původně předpokládal. Nejdřív to vypadalo, že to dopadne katastrofálně. K jeho překvapení našli společnou řeč, kterou byla Hermiona. Malfoy jí teď znal mnohem lépe, než on a Potter zase vzpomínal na dobu, kdy byli ve škole. Pak mu začal vyprávět o jeho synovci a to Draca odzbrojilo. Vůbec nevěděl o tom, že někdo takový existuje a možná za to mohl alkohol, ale nějakým zvláštním způsobem, ho to dojalo. Zatoužil toho malého člověka poznat, stejně jako navštívit svou tetu, o které jeho matka nikdy nemluvila.
"Vítám vás všechny na tomto benefičním plese, jehož výtěžek poslouží dobré věci. Chtěla bych vás všechny vřele přivítat s moc bych si přála, abyste se bavili. Ráda bych, aby dnešní večer zahájil tancem můj syn..."
Draco pohlédl na Hermionu a naklonil se k ní.
"Nebude ti to vadit?"
"Mělo by? Já umím tančit."
"Tohle ale není trollí mazurka."
"Ne? Proč teda budu tančit s trollem?" Nadzvedla hravě obočí.
Draco se zasmála a nabídl jí svou ruku.
"A Astorie Grengrassová, která je pro mě jako dcera."
Draco i Hermiona zamrzli na místě. Brunetka se zhluboka nadechla a chtěla ho pustit.
"To ani omylem." Zamumlal a stiskl jí pevněji.
Došel s ní do středu parketu, kde už čekala Astorie a zvláštně se usmívala. Draco si k hrdlu přiložil hůlku a otočil se k davu.
"Lidé jistě prominou, ale rád bych zahájil dnešní večer tancem se svojí láskou. Nepochybuji, že i Astorii bude příjemnější strávit tento výjimečný okamžik se svým snoubencem."
Neušlo jí, že se Astorie zatvářila poněkud kysele, ale ve vteřině nasadila falešný úsměv. Jistě. Tahle noc byla plná falše. Stále ale neměla na výraz Dracovi matky.
Sálem se rozlehl potlesk, který přerušila hudba.