Návrh

Touha po poznání

Draco odešel s Pansy na oběd. Přemlouvali i Hermionu, ale ta trvala na tom, že zůstane v kanceláři, kdyby se něco dělo. Pravda ovšem byla taková, že chtěla začít zkoumat tu rostlinu a udělat pár experimentů.
Zabrala se do práce a ani si nevšimla, že někdo vešel dovnitř.
"Soukromý výzkum?"
Hermiona sebou trhla a urychleně zašeptala kouzlo, které skrylo určité věci.
"A-ano." Přikývla a otočila se k narušiteli.
"Nech mě hádat, Draco o tom ví."
"Samozřejmě Theo! Ještě dávno před tím, než jsme si spolu něco začali, jsme s Dracem uzavřeli dohodu. Pracuju pro něj jen proto, že mě nechá dělat na svých věcech, ale to přece víš. Co ti najednou tak vadí?"
Chvíli tam stál, opřený o rám dveří. Pak pokrčil rameny a vydal se k ní.
"Sám nevím, proč jsem tak podrážděný. Právě jsem se zasnoubil a měl bych skákat radostí. Místo toho jsem rozladěný a nevím, co si myslet."
"O čem?"
"O budoucnosti, o Astorii, o tobě a Dracovi..."
"Pochybuješ o své volbě? To docela brzy."
"Astorie je skvělá, já prostě jen nechápu, co proti ní mají."
"Draco s ní chodil ne? Asi ví nejlépe, co..."
"Co ten tak může vědět? Podváděl jí!"
"A to ti řekl on nebo ona?"
Zavrtěl hlavou a přešel k ní blíž.
"Jsme s Dracem přátelé už dlouho. Znám ho. Takže nemám důvod jí nevěřit."
"Když jste takový kamarádi, neřekl by ti o tom?"
"Neřekl mi ani o tobě."
"To se stalo nečekaně a v podstatě ses to dozvěděl hned."
"Tohle se nestane jen tak Hermiono. Musel o tobě přemýšlet už dřív, a ty o něm. Je to zvláštní. Vždycky jsem si myslel, že vy dva se nenávidíte."
"To je silné slovo. Přiznávám, že mi umí lézt pekelně na nervy, ale kdybych ho nenáviděla, nepracovala bych tu."
"Pořád se tak hádáte."
"Neumíme si pomoct." Pokrčila rameny.
"Já jen nechci, aby ti ublížil. Nezasloužíš si to."
"To je od tebe opravdu hezké, ale myslím, že se o sebe zvládnu postarat."
"Už teď tě mění k obrazu svému."
"Opravdu?"
"Nevidíš to? Nový účes, šaty a..."
"A já si myslím, že přeháníš. Možná mám nové vlasy a lépe se oblékám, ale možná je to jen proto, že se chci líbit."
"Proč zrovna on, Hermiono?"
"A proč ne?" Usmála se a on se zamračil.
"Je to tvůj šéf a vaše minulost je..."
"Minulost. Dnes je dnes a zítřek je nedopsaná budoucnost. Co ti tolik vadí?"
"Jsi pro mě důležitá."
Hermiona na něj zůstala bez dechu hledět. Opravdu to řekl?
"Tahle firma by bez tebe nefungovala tak dobře..."
"Aha." Tak takhle to bylo.
"A kdyby si odešla jen kvůli tomu, že ti zlomil srdce, byla by to škoda."
"A stejně si to ty, kdo se bojí. Já ne. Možná ho znáš dlouho, ale zjevně ne tak dobře. Protože jinak bys věděl, že Draco je možná arogantní, povrchní a trochu narcistický idiot, ale nikdy by neohrozil firmu jen kvůli tomu, aby si štrejchnul. Jeho minulost, co se týká vztahů, neznám, ale nevěřím, že by podváděl. Jestli si jen užíval, nepochybuji, že by vyložil karty na stůl rovnou, ale když se rozhodne s některou chodit, věřím, že je jí věrný. To je věc, kterou jsem si na něm vždy cenila, ta jeho brutální upřímnost."
"Jsi tak sladce naivní. Draco nikdy nebere ohled. Jde si tvrdě za tím, co chce. Je mu jedno, jestli tím někoho zraní."
"Astorie je mu v tom případě dost podobná, ne?"
"Cože?"
"Nic. Prostě to nech být, ano? Ty máš Astorii a já mám teď Draca. Oba jsme šťastní."
"To je ten problém. Já šťastný nejsem a nevím proč." Přistoupil k ní ještě blíž a ona se celá napjala. Ale nemohla si pomoct, bylo to jiné, než když jí byl takhle blízko Malfoy.
"Tohle nejsi ty, Hermiono." Zvedl ruku a vzal do ruky jeden pramen jejích vlasů.
"Značkové drahé oblečení a uhlazený účes."
"Nerozumím ti."
"To ani já sobě." Odkašlal si a odstoupil od ní.
"Astorie taky nosí drahé šaty a její vlasy jsou uhlazené."
"K tobě to ale nesedí."
"Takže jsem šmudla, co se nemůže hezky obléknout a učesat?" Nadzvedla obočí a on se zasmál.
"Tak jsem to nemyslel. Jenomže vždycky jsi vypadala jako ta šprtka ze školy. Teď vypadáš jako žena. Nejsem na to zvyklý."
"Tak si zvykej." Ozvalo se ode dveří.
"Protože tahle žena je moje." Hermiona pohlédla směrem, ze kterého k ní kráčel sám Malfoy.
"Ahoj krásko." Přitáhl si jí k sobě a pohlédl na Thea.
"Možná by ses měl věnovat své přítelkyni, aby se nemusela soužit v práci a nejít ani na oběd."
"To není tvoje starost." Odtušil a pohlédl na brunetku, která stála po jeho boku.
"Tušil jsem, že pro samou práci zapomeneš na jídlo, tak ti ho nesu." Zvedl ruku, ve které měl tašku a ona se usmála.
"To je pozorné! Mám hrozný hlad."
"To jsi celá ty. Zabereš se do práce a nic jiného neexistuje."
"Děkuju." Věnovala mu polibek na tvář a vzala mu z ruky tašku. Pak se odebrala ke svému stolu.
"Copak jste tu řešili?"
"Nic důležitého. Vlastně práci." Zarazila Hermiona nadechujícího se Notta.
"Jo... Vlastně práci." Přikývl Theo.
"Našel jsem náhradního odběratele za Newmana, Draco. Mám tu návrh smlouvy."
"Fajn. Půjdeme ke mě." Pokynul mu ke své kanceláři a vydal se tím směrem.
"Nech si chutnat, krásko."
"Děkuji."