4.

17 4 3
                                    

Hned jak se ráno Max probudil, šel si udělat snídani. Pořád mi vrtal v hlavě včerejší telefonát Sanda s tou ženou a tak se rozhodl něco zjistit.

Začal se procházet po bytě a hledat nějaké fotky, nebo něco podobného, ale nic nenašel.

Zkusil jít k Sandovi do pokoje. Měl štěstí Sand ráno zapomněl zamknout a tak vešel dovnitř.

Na stěně viděl hromadu fotek. Na všech byl Sand a nějaké děti. A pak i nějaká žena. Zkusil fotku otočit, jestli tam nebude něco napsáno ale byl tam akorát datum z letošního roku.

"Sakra." zaklel Max. Odešel z pokoje a sedl si na gauč do obývacího pokoje. Po chvilce slyšel klíče v zámku. Sand se vrátil domů? Nějak brzo.

Sand přišel do kuchyně.

"Ahoj," pozdravil bo Max.

"Ahoj."

"Nečekal jsem tě takhle brzo."

"Šel jsem jen na chvilku, pak mě vystřídal kolega a zítra to máme naopak, on jde na ráno a já na odpoledne."

"Ahaa, a mám jít taky? Třeba bych ti mohl pomoct?"

"Není potřeba. Teď jdu ještě pryč. Prosím nezapomeň zapnout tu pračku."

Maxovi to nedalo. Počkal až Sand odejde a začal ho nenápadně sledovat. Sand šel do kavárny poblíž. Měl tam schůzku s nějakým klukem.

"Mají k sobě hodně blízký vztah."  říkal si Max pro sebe, když vyděl jejich přivítání ve formě polibku na tvář.

Chvíli si povídali a pak se neznámi kluk zvedl a odešel. Sand tam zůstal sedět a koukal z okna ven. Jeho výraz byl smutný. Max rozmýšlel jestli tam má jít nebo ne. Ale rozhodl se, že tam půjde s tím, že šel jenom okolo.

Obednal si kafe a šel ke stolu, kde seděl Sand.

"Ahoj."

"Ahoj," odpověděl Sand. Z výrazu který měl bylo vidět že se mu chce brečet.

"Děje se něco?"

"To je v pohodě."

"Hele, já sice vím že se známe chvilku a vztah mezi námi není zrovna nejlepší ale jestli chceš, mluvit se mnou můžeš."

"Jaký mi máme vztah? Já jsem pronajímatel a ty si nájemník. A jsme kolegové v práci. Na to, aby jsme byly kamarádi nám chybí ještě kus cesty."

"Dobře, když to bereš takhle. Chtěl jsem ti jen pomoct. Tak já teda jdu, ať tě neruším kolego..." řekl Max a pomalu odcházel.

"Promiň...takhle jsem to nemyslel. Tady to ale probírat nechci. Pojďme domů, tam bude klid."

"Jo, to je fakt a navíc je tam i pivo..." řekl Max a usmál se.

Vzali si věci, zaplatili a v tichosti se vydali domů. Doma si potom vzali pivo a sedli si na gauč. Nejprve seděli v tichu ale to se potom Max pokusil přetrhnout.

"Chceš mi něco říct?"

Chvilku bylo ticho a pak se Sand nádechnul a začal mluvit.

"Víš, zrovna před tím jak si přišel se semnou rozešel přítel."

"Přítel? Takže ty si..."

"Ano, jsem na kluky. Ale prosím, neříkej to v práci. Tam mají na toto jiný názor. A pochopím, pokud se budeš chtít odstěhovat."

"Ahaa."

Max se podíval na Sanda, který měl slzy na krajíčku. Sedl si vedle něj a udělal gesto, které naznačovalo aby ho Sand obejmul. Maxovi bylo jedno, že je Sand na kluky, protože sám byl bisexuál.

Znovu se setkáme Kde žijí příběhy. Začni objevovat