Hned jak se ráno Max probudil, šel si udělat snídani. Pořád mi vrtal v hlavě včerejší telefonát Sanda s tou ženou a tak se rozhodl něco zjistit.
Začal se procházet po bytě a hledat nějaké fotky, nebo něco podobného, ale nic nenašel.
Zkusil jít k Sandovi do pokoje. Měl štěstí Sand ráno zapomněl zamknout a tak vešel dovnitř.
Na stěně viděl hromadu fotek. Na všech byl Sand a nějaké děti. A pak i nějaká žena. Zkusil fotku otočit, jestli tam nebude něco napsáno ale byl tam akorát datum z letošního roku.
"Sakra." zaklel Max. Odešel z pokoje a sedl si na gauč do obývacího pokoje. Po chvilce slyšel klíče v zámku. Sand se vrátil domů? Nějak brzo.
Sand přišel do kuchyně.
"Ahoj," pozdravil bo Max.
"Ahoj."
"Nečekal jsem tě takhle brzo."
"Šel jsem jen na chvilku, pak mě vystřídal kolega a zítra to máme naopak, on jde na ráno a já na odpoledne."
"Ahaa, a mám jít taky? Třeba bych ti mohl pomoct?"
"Není potřeba. Teď jdu ještě pryč. Prosím nezapomeň zapnout tu pračku."
Maxovi to nedalo. Počkal až Sand odejde a začal ho nenápadně sledovat. Sand šel do kavárny poblíž. Měl tam schůzku s nějakým klukem.
"Mají k sobě hodně blízký vztah." říkal si Max pro sebe, když vyděl jejich přivítání ve formě polibku na tvář.
Chvíli si povídali a pak se neznámi kluk zvedl a odešel. Sand tam zůstal sedět a koukal z okna ven. Jeho výraz byl smutný. Max rozmýšlel jestli tam má jít nebo ne. Ale rozhodl se, že tam půjde s tím, že šel jenom okolo.
Obednal si kafe a šel ke stolu, kde seděl Sand.
"Ahoj."
"Ahoj," odpověděl Sand. Z výrazu který měl bylo vidět že se mu chce brečet.
"Děje se něco?"
"To je v pohodě."
"Hele, já sice vím že se známe chvilku a vztah mezi námi není zrovna nejlepší ale jestli chceš, mluvit se mnou můžeš."
"Jaký mi máme vztah? Já jsem pronajímatel a ty si nájemník. A jsme kolegové v práci. Na to, aby jsme byly kamarádi nám chybí ještě kus cesty."
"Dobře, když to bereš takhle. Chtěl jsem ti jen pomoct. Tak já teda jdu, ať tě neruším kolego..." řekl Max a pomalu odcházel.
"Promiň...takhle jsem to nemyslel. Tady to ale probírat nechci. Pojďme domů, tam bude klid."
"Jo, to je fakt a navíc je tam i pivo..." řekl Max a usmál se.
Vzali si věci, zaplatili a v tichosti se vydali domů. Doma si potom vzali pivo a sedli si na gauč. Nejprve seděli v tichu ale to se potom Max pokusil přetrhnout.
"Chceš mi něco říct?"
Chvilku bylo ticho a pak se Sand nádechnul a začal mluvit.
"Víš, zrovna před tím jak si přišel se semnou rozešel přítel."
"Přítel? Takže ty si..."
"Ano, jsem na kluky. Ale prosím, neříkej to v práci. Tam mají na toto jiný názor. A pochopím, pokud se budeš chtít odstěhovat."
"Ahaa."
Max se podíval na Sanda, který měl slzy na krajíčku. Sedl si vedle něj a udělal gesto, které naznačovalo aby ho Sand obejmul. Maxovi bylo jedno, že je Sand na kluky, protože sám byl bisexuál.
ČTEŠ
Znovu se setkáme
RomancePo průšvihu musí přijít trest, nebo spíše životní lekce. Co se stane, když Max, který je zvyklí mít vše, na co si vzpomene, se sestěhuje dohromady se Sandem, člověkem který si vše tvrdě vypracoval vlastníma rukama? Můžou dva tak rozdílní lidé, z roz...