Znovu se setkáme

7.

"Tak co ty na to? Přijmeš dárek?"

"Já nevím jestli můžu." Sand vypadal pořád nerozhodně.

"Můžeš. Chci to pro tebe udělat." řekl Max a přitom chytil Sanda za ruce.

"Ale proč? Vždyť se skoro ani neznáme." namítal stále Sand.

"No, možná se neznáme ale toto může být důvod se ještě lépe poznat."

"Ale já to sám nezvládnu."

"Už včera jsem ti říkal že nikam nejdu. Půjdu do toho s tebou. Já se budu starat o papírování a ty o vaření. A nějakého dobráka k sobě ještě určitě najdeme. Tak prosím, vezmeš to?"

"Noooo.... Dobře no. Já to teda vezmu."

"Opravdu? Fakt?" Max nadšením vyskočil , obejmul Sanda a dal mu pusu.

Vypadalo to, jako by Max měl větší radost než Sand.

"Tak co, jak jste se rozhodli?" Zeptal se makléř.

"Bereme to hned." odpověděl nadšeně Max. Sand jen přikývl.

"Dobře, podepíšeme smlouvu a já se pak spojím s panem Kimmem." řekl a podal oběma klukům smlouvu o koupi k podpisu.

Oba si smlouvu přečetli a pak ji podepsali. Makléř jim okamžitě předla klíče. Poděkoval a odešel, zatím co Max a Sand šli dovnitř.

"Toto je fakt naše?" nevěřil stále Sand.

"Ano, je." řekl Max a obejmul Sanda.

"Co budem teď dělat? Kde začneme?"

"Noo, mohli by jsme jet domů a zabalit věci a přestěhovat je sem a pak se uvidí." řekl Max, podíval se Sandovi do očí a políbil ho.

"Jo asi máš pravdu....jo a děkuji, nevím jak ti to vrátím." řekl Sand mezi polibky.

"Vrátíš mi to tak, že to tu otevřeme a ty si budeš moct plnit svůj sen. Tak co? Jedeme balit?"

"Jo, jdeme na to."

Zamknuli a vydali se na autobus, který je odveze domů. Sand byl tak nadšený že opřel hlavu Maxovi o rameno a celou dobu se drželi za ruku. Když dorazili domů sedli si vedle sebe na gauč.

"Tak co, kde začneme?" zeptal se Max.

"Asi bych začal tím nejpotřebnějším jako je vybavení kuchyně, oblečení  a věci z koupelny."

" Dobře. Ty začni kuchyní, já jdu na koupelnu a pak ti přijdu pomoct." Řekl Max a obejmul Sanda a pak dodal.
"Jo a mezitím objednám stěhováky. Ať už se zítra můžeme stěhovat."

"Už zítra? Však tam není žádný nábytek a já toho tu taky moc nemám jen ten gauč a pračka a sušička jsou taky moje, zbytek tu byl a musí tu zůstat."oponoval mu Sand.

"No nevadí, pár nocí to zvládneme na matraci, kterou zítra koupíme a pak už přijde nábytek." odpověděl Max jako by o nic nešlo.

On je tak super, hned najde nějaké řešení. Bože, začíná se mi líbit čím dál víc.

Běželo Sandovi v hlavě zatím co pomalu balil věci v kuchyni do krabic, které si vyprosili v nedalekém obchodě.

"Neopustíme si nějakou hudbu? Teda pokud nechceš nemusíme." zeptal se Max, když přišel do kuchyně protože koupelna už byla zabalená.

"Můžeme." řekl Sand a zapnul na svém telefonu Spotify a nějaký mix písniček.

"Tak co je potřeba?"