Znovu se setkáme

13.

Po pěti letech......

MAX...
Max se konečně měl vrátit do své rodné země. Hned na letišti zkoušel volat Sandovi ale telefoni číslo neexistovalo.

Nebylo se čemu divit. Přece jen to bylo pět let a tak si Max naivně myslel, že jen ztratil telefon. Nebo vyměnil číslo. Nejprve jel do svého starého bytu. Chtěl zkontrolovat, jestli je vše v pořádku ale nakonec byl tak unavený z letu že usnul.

.
.
.
.

SAND...
Sand ten den měl hromadu práce. Sice věděl, že se měl dnes Max vracet, protože  dnes přesně to bylo pět let co odjel ale po tom, jakým způsobem mu zmizel před pěti lety ze života neměl nejmenší chuť ho vidět ani s ním nechtěl mluvit. Sice na Maxe nemohl zapomenout, často myslel na jejich společné chvíle ale nemohl mu to odpustit. Ale měl tolik práce že vždy po chvilce zapomněl. A navíc ten den měl naplánovanou zábavu s Avim a Tullem. Už dlouho neměli volno a tak se konečně rozhodli si ho vzít a vyrazit do klubu.

.
.
.
.

MAX ....
Vecer se Max probudil a rozhodl se, že než půjde hledat Sanda zajde do klubu. Chtěl se sice se Sandem sejít co nejdříve, aby ho poprosil o odpuštění ale nějak nevěděl jestli ho najde tam, kde ho před pěti lety nechal a měl strach se tam jít podívat. Zašel si tedy do sprchy, oblékl se  a zavolal si taxi a vyrazil vyprázdnit hlavu.

To ale ještě nevěděl že se se Sandem potkají dřív než si myslel.

.
.
.
.

SAND...
"Ahoj kluci..." vítal už z dálky Sand Aviho a Tulla, protože měl pár minut zpoždění tak už tam na něj oba čekali.

"Ahoj.." pozdravili ho oba jednohlasně až je to pobavilo. Za těch pět let totiž přátelství Tulla a Aviho přerostlo ve vztah.

"Promiňte to zpoždění ještě mě zastavili ve firmě tak, mě to zdrželo." omluvil se Sand.

"Jooo máš strašně zpoždění.... neodpustitelné." řekl ironicky Tull.

Všichni tři se na sebe podívali a začali se smát. A pak vešli dovnitř, posadili se ke stolu. V klubu hrála příjemná moderní hudba. Objednali si drink a začali popíjet bavili se a tancovali.

.
.
.
.

MAX....
Taxi zastavilo u klubu. Max vystoupil a zaplatil taxikáři a hned zamířil sednout si k baru a objednat si drink. Nekoukal okolo a tak si nevšiml že o pár stou dál sedí Sand s Avim a s Tullem. Prostě jen seděl a popíjel. Po pár drinkách si musel odskočit na záchod.

A tam se to stalo. Potkal tam Sanda. Chvilku na sebe zůstali bezeslova koukat. Až po chvilce se slova chopil Max.

"Ahoj Sande. Ty si si změnil číslo?" Zeptal se Max.

"Jo změnil rozbil se mi totiž telefon. Ale email mám furt stejný, mohl si mě kontaktovat tam. Ani jednou ses mi neozval. Proč?" zeptal se naštvaně Sand.

"Chtěl jsem se s tebou spojit ale bál jsem se. Dnes jsem se vrátil a už nikam nepojedu." řekl Max.

"A co já s tím?? Mám si tu teď kleknout a děkovat že si se vrátil? Nebo co odemě vlastně čekáš?" vyštěkl Sand naštvaně.

"Ne, to ne jen....chyběl si mi. Celých těch pět let." řekl smutně Max.

"Aha... A teď odemě chceš co? Ani si se neozval. I kdyby jen jeden debilni email ale ani to ne." řekl Sand ještě nastvanějšim tónem.

"Tvoje nové číslo.... prosím." odpověděl Max.

"A z jakého důvodu? Už spolu nemáme nic společného. Restauraci si přepsal na mě. Byt taky a ten stejně pronajímám novému personálu v restauraci. Tak proč?" Sand už byl opravdu naštvaný. Ne na Maxe ale na sebe. Věděl že s každou další sekundou co jsou spolu v kontaktu, začíná měknout. Pořád totiž Maxe miloval.