3.

23 4 3
                                    

Po příchodu do práce vzal Sand Maxe k vedoucímu.

"Dobrý den, tady vám vedu nového člověka do kuchyně." řekl Sand svému nadřízenému.

" Dobrý den," odpověděl Max.

"Zdravím kluci." odpověděl jim muž s přátelským výrazem.

"Ty jsi Max viď?"

"Ano, jsem. Prý tu mám dnes nastoupit."

"Ano, vím o tom. Dnes si tě vezme Sand aby ti vše vysvětlil. Teď už jdete pracovat. Jo a pracovní oblečení máš nechané v šatně." řekl muž a zvedl telefon, který právě zvonil.

V šatně dál potom Sand Maxovi pracovní oblečení.

"Na obleč si to. Zástěru ti dám pak v kuchyni igelitovou ať nejsi mokrý."

"Mokrý?"

"Ano, dnes máme celý den šichtu u nádobí." řekl Sand otráveně.

Neměl rád, když byl celý den u nádobí ale byla to cesta ke splnění jeho snu o tom, mít jednou vlastní restauraci, kde bude šéf kuchařem.

"Aha."

V kuchyni si pak šli hned po svoji práci. Začali *černým nádobím a v období oběda se pak střídali i u bílého, aby bylo všeho dost.

"Už by mohl být konec. Jsem unavený a m hlad." povídal Max.

"Máš hlad? Chceš něco uvařit?" zeptal se ho Sand.

"Ano. Rád bych."

"Dobrý, tak tady počkej a já ti něco připravím."

Sand zmizel v kuchyni. Za několik desítek minut se objevil a nesl dva talíře. Na obou byly nudle a kuřecím masem a zeleninou.

Ta to jak jídlo vypadalo obyčejně, chutnalo moc dobře.

"Bylo to dobré, díky,"poděkoval Max.

"Za málo. Vidíš, já ti říkal že kouzelná slovíčka pomáhají." usmál se Sand.

"Jojo, co nás čeká teď?"

"Teď...teď půjdem dodělat nádobí a pak příprava na zítra."

"Aha, a já myslel že teď bude volno."

"Vono bude, až uděláme všechnu práci." smál se Sand.

Max byl trošku naštvaný, že se mu Sand směje. Jak vůbec lidí můžou takhle dlouho pracovat, to fakt nechápal.

"Tak co jdeme na to?" zeptal se Sand.

"Hmmm, mě se nechce....ale asi budu muset co?"

"Maxi, s chutí do toho a půl je hotovo. A nebo ti dám návrh, můžeš jít připravit na zítra zeleninu, vše omejt a uklidit do lednice a já dodělám nádobí a přijdu ti pomoct."

" To by asi šlo" řekl Max a rozešli se po svých povinnostech.

Zatím co Sand byl u nádobí tak max dělal o zelenině. Nakonec mu Sand přišel pomoct a vše pro jistotu zkontrolovat.

"Okurky máš kde?"

"Támhle v lednici a jsou omyté."

Sand se šel podívat, a když to vyděl musel se smát

"Je sice hezké, že jsou omyté ale nemáš sundaný ten plastový obal." říkal Sand a stále se smál.

Max na něj nechápavě koukal.

"Jaký plastový obal?"

"Tenhle," ukázal Maxovi obal na okurce, pak je všechny vyndal z lednice, vzal si nožík a začal sundávat plastové obaly z okurek.

Znovu se setkáme Kde žijí příběhy. Začni objevovat