Po průšvihu musí přijít trest, nebo spíše životní lekce.
Co se stane, když Max, který je zvyklí mít vše, na co si vzpomene, se sestěhuje dohromady se Sandem, člověkem který si vše tvrdě vypracoval vlastníma rukama? Můžou dva tak rozdílní lidé, z roz...
Ráno po probuzení byl Max zmatený. Nevěděl kde je, ani jak se tam dostal. Ale když se otočil, viděl vedle sebe spát Sanda. Byl tak krásný. Byl roztomilí přesně jak před pěti lety.
Musel se zasmát, protože si vzpomněl na staré časy, když spolu večer usínali a ráno se vedle sebe probouzeli. Tak strašné mu to chybělo.
Max pohladil Sanda po hlavě a ten se probudil.
"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit..." Omluvil se Max.
"Hmm, stejně bych už musel vstávat. Jak ti je po včerejšku?" zeptal se Sand.
"Trochu mě bolí hlava ale jinak pohoda. Děkuji že si mě vzal domů." řekl Max.
"Nemáš za co.... Víš vůbec jak jsme sem došli??" Zeptal se Sand pobaveně.
"Jo, pamatuji si to jako v mlze.... Ale pamatuji si, vše co jsem ti řekl." odpověděl Max klidně, jako by vlastně ani včera nic nepil a dnes neměl kocovinu.
"Opravdu?? Napovídal si toho fakt hodně." řekl Sand a podíval se Maxovi do očí.
"Ano, úplně všechno. Vím, že si myslíš že to byly jen opilecké řeči ale nebyly. Bylo to od srdce. A vše co jsem řekl jsem myslel vážně a hlavně upřímně." řekl Max a nepřestával se dívat Sandovi do očí.
"No, já musím do práce, tak pokud chceš klidně si ještě můžeš spát a pak za sebou stačí jen zabouchnou." řekl Sand a chystal se zvednout z postele ale Max ho chytli za ruku a stáhl ho zpátky do postele.
"Co děláš!?" zeptal se rozzlobeně Sand.
"Chci jen vědět, jestli i ty si to myslel včera vážně, že pokud ti dokážu že tě miluju, tak mi odpustíš?" řekl Max s obavami v hlase.
"Jo myslel. Ale věř, že to nebude jednoduché. A prosím... Už mi nekupuj žádné restaurace, ano! Děkuji." Odpověděl mu Sand.
"Neboj, vím žes mi říkal že to nechceš. Najdu způsob, jak tě získám zpátky ať to stojí co to stojí a ať to zabere času, kolik jen chce." Řekl Max.
Crrr ... Crr....
Jejich rozhovor přerušilo zvonění Sandova telefonu. Ten si ho vzal a odešel. Když pak přišel Max už byl oblečený připravený k odchodu.
"Odchazíš?" zeptal se Sand Maxe.
"Ano, dnes bych ti rád dělal společnost a pomáhal ti. Jestli teda chceš." řekl Max.
"Jak chceš, já musím do firmy vyřešit nějaké problémy." řekl Sand. V jeho hlase bylo znát naštvání.
"No vidíš, tak ti třeba budu moct pomoct." řekl Max a usmál se.
"No to nevím." odpověděl Sand, vzal věci a pak oba odešli.
"Kam to bude?" zeptal se Max když nastoupili do auta a zapnili si bezpečnostní pásy.
Sand mu dal adresu a když ji Max viděl nestačil se divit.
"Počkej firma FreshBox patří tobě??" zeptal se udiveně Max.
Sand jen zakýval hlavou že jo, jako by to byla maličkost.
"Tak mi pak budeš muset povyprávět co za tím stálo a jak se ti to povedlo. A vlastně vše co je u tebe nového." řekl Max zvědavě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
