Mafia & Love

Kapitola devátá

SCARLETT

Když jsem došla domů, ani jsem se nešla umýt. Šla jsem hned po schodech do ložnice a padla do peřin. Neohlížela jsem se ani jestli jsem zamknula hlavní dveře. Neměla jsem na to energii. Ani jestli jsem sama. Kdo by tady taky byl že? I když jsem měla zvláštní tušení, že se něco stalo. A nějakým způsobem jsem usnula.

Vzbudila jsem se z mrznoucím pocitem na nohou. Sedla jsem si a protřela si oči. Peřinu jsem si asi odkopala pryč.

Byla pořád tma. Musela jsem zamrkat, aby si mé ospalé oči zvykly na tmu. Jediné světlo šlo z mého okna, které…které bylo otevřené? Já jsem otevřela okno? Vůbec si to nepamatuju. Divné.

Vydala jsem se ho zavřít.
Směrem k posteli jsem se porozhlédla po místnosti. Nikde jsem neviděla žádnou postavu ve stínech. Povzdechla jsem si zatřásla hlavou a zase si lehla a usnula.

/̵͇̿̿/'̿'̿ ̿ ̿̿ ̿̿ ̿̿

Vzbudila jsem se na podivně strašidelné zvuky. Oči jsem otevřela dokořán a rychle si sedla. Porozhlédla jsem se po celém pokoji. Chtěla si vzít telefon na svém nočním stolku, ale momentálně jsem ho tam nenašla. Kruci. Moje další možnost byl nůž pod polštářem. Pohmatem jsem tam sáhla, ale také jsem nic nenašla. Do prdele, kde je? Vždy ho tam dávám. Nemohu být neozbrojená.

Zamrazilo mě. Najednou jako by mi něco studeného přejelo po páteři. Vytřeštila jsem oči. Naskočili mi všechny chloupky na těle. Šla jsem se podívat pod umyvadlo, kde mám schovanou malou pistoli. Nedivte se. Mám nějaké zbraně schované po celém domě.

Jsem dcerou mafiána. Kdybyste vyrostli v takové rodině jako mám já, tak by vám to přišlo už i normální. Chtěla jsem si rozsvítit, ale světlo se nerozsvítilo. Jak to? Kruci vypadl proud? Tak snad do něčeho nevrazím.
Vydala jsem se pomalu k umyvadlu a do něčeho jsem kopla. Do prdele. Au. To se musí stát jen mně. Brutálně mě začal bolet malíček.

Čupla jsem se ke skříňce. Otevřela ji a začala hledat, jak zbraň, tak baterku. Baterku jsem našla, ale zbraň nikde.

Sakra, kam se ty zbraně poděli?

Aspoň ta baterka. Zmáčkla jsem tlačítko a nic.

Nerozsvítila se.

No to si ze mě už kurva děláte prdel!?

Začala jsem do ní bušit, ale furt nic.

Zaslechla jsem zezdola nějaký větší hluk. Vytřeštila jsem oči. Zatraceně. Potichu jsem chtěla zavřít dveře, ale jako na patvoru jednou vrzly. Zadržela jsem dech.

V hlavě jsem si představovala všechny scénáře, co by se staly, ale nic dalšího jsem neslyšela. Oddychla jsem si. Pokračovala jsem dál s posouváním. Už díky bohu nic neudělali. Potichu jsem je zamkla a opřela se o ně. Zavřela oči a přemýšlela, co teď.

Nemám telefon, takže pomoc nemohu zavolat. A koho ty hloupá? Policii? To asi těžko. Ty by šli hned žalovat tatínkovi.

Nemám zbraň. Ani nůž nemám, ani mou zbraň z koupelny. Nemám nic. Ani tu podělanou baterku. Kurva. Nemám prostě nic.

Pomalu se sunu dolů po dveřích a natahuju nohy, teda chtěla jsem, ale za něco jsem se v půlce zastavila. Nic by tu  nemělo být. Stáhla sem nohy k sobě a šla na čtyři. Pomalu po čtyřech se vydám k té věci a rukama šátrám po té věci až ji najdu. Na hmat je to docela měkké a teplé. Sahám dál. Nějak moc dlouhé. Druhou rukou jsem nahmatala něco mokrého. Fuj. Rychle ucuknu.