láska?

Kapitola 5.

Pohled Dekua:

Po škole 

Zrovna jsem se chystal vyjít ze školy když v tu chvíli jsem slyšel že na mě volá Todoroki. Mluvit jsem s ním opravdu nechtěl. Vlastně ani nevím proč. Tak jsem ignoroval jeho volání a zrychlil jsem. K mému 'štěstí' mě Todoroki dohnal. ,,Proč mě ignoruješ volal jsem na tebe'' řekl Todoroki. ,,Tak to jsem tě asi neslyšel'' zalhal jsem. ,,Tak proč jsi zrychlil?'' zeptal se. ,,Já nevím chtěl jsem být co nejdříve doma'' řekl jsem. ,,Okey to ti sice nevěřím ale budiž'' řekl. ,,Co jsi teda potřeboval?'' zeptal jsem se. ,,Kde jsi byl včera vůbec jsem se ti nemohl dovolat a pak si ještě přijdeš do školy s Bakugouem?! Děláš si prdel on tě šikanuje a pak se s ním držíš za ruku?'' zaskřípal Todoroki zubama. Tohle mě zmátlo proč je tak naštvanej a podrážděnej. ,,Co je ti do toho?'' fakt ho nechápu. ,,Co je mi do toho?! Jako vážně já se jenom snažím aby ti neublížil a ty se ptáš na tyhle sračky?!'' začal na mě řvát Todoroki. ,,A co je ti do toho jestli mi něco udělá tobě to může být s prominutím u prdele co si vůbec o sobě myslíš že jsi moje matka nebo co! Jdi do prdele Todoroki fakt'' nemám na něj náladu bastard jeden. Super teď akorát na nás každej čumí. ,,Co čumíte hleďte si svýho'' ts idioti. Pak už jsem jenom viděl odcházet naštvaného Todorokiho.

Time skip

Uběhly asi 3 měsíce od té hádky. A můžu říct žeTodoroki mi moc nechybí. S Kachanem jsem šťastnej. Ale začal jsem si všímat něčeho zvláštního vím asi si říkáte čeho jsem si asi mohl všimnout ale Kachan je takovej divnej už tolik neopětuje city jako na začátku. Ano taky mi přijde divné že po třech měsících je divnej ale pořád si říkám že za to může stres ze školy. Asi mu radši zavolám. ,,Čau potřebuješ něco?'' řekl Kachan. ,,Ahoj jo chci se zeptat'' řekl jsem trochu nejistě. ,,Okey ale rychle'' fajn jdu na to ,,Co se děje nebo jinak miluješ mě?'' řekl jsem a čekal na odpověď asi 2 minuty. ,,Proč se ptáš hele nevím já si teď nejsem jistej jako jo jsi fajn ale asi bude lepší pauza'' v tu chvíli co to dořekl se ve mně něco zlomilo. ,,D-dobře...jo.. tak asi ahoj'' třásl se mi hlas. ,,Nazdar'' řekl a típl to. Chtělo se mi tak brečet. Šel jsem se napít do kuchyně ale narazil jsem do něčí hrudě. Když jsem zjistil že jsem narazil do Todorokiho tak jsem se chtěl jít zahrabat. ,,Midoriyo co se stalo že brečíš?'' zeptal se starostlivě Todoroki. Heh jako by ho to zajímalo. ,,Nic se nestalo nech mě být'' odsekl jsem. Na to nic neřekl a obejmul mě. To jsem nečekal. Ale objetí jsem mu oplatil. Když se odtáhl tak mě chytil za ramena. ,,Tak mluv co se stalo'' zeptal se znova. ,,Kachan on dali jsme si pauzu'' řekl jsem a chtělo se mi víc brečet. 

Pohled Todorokiho

Když to řekl tak to začalo ve mně vřít. On chodí s mým Dekuem co si to dovoluje bastard jeden. ,,Zmrd'' řekl jsem si pro sebe ale bylo mi jasné že to Deku slyšel. Bolelo mě ho vidět takhle a ještě víc když jsem zjistil že miluje někoho jiného. ,,Dobře Midoriyo počkej tady já ti půjdu udělat čaj a jestli budeš chtít můžeme si o tom promluvit ano?'' jenom přikývl a utřel si slzy. Dal jsem vařit vodu a pořád přemýšlel nad tím co vlastně k němu cítím. Uslyšel jsem kroky a usoudil že je to Deku. ,,Todoroki mohl bys mi udělat něco k jídlu prosím?'' jen jsem přikývl. Chudáček můj je mi ho tak líto ale až uvidím toho bastarda tak ho uškrtím. Po chvíli jsem přišel s dvěma čaji a pak se vrátil pro Dekuovo jídlo. Poděkoval mi a pustil se do toho jako by týdny nejedl. Musel jsem se pro sebe usmát. ,,Tak co už je ti lépe?'' zeptal jsem se když dojedl. Pouze přikývl. ,,Ale jestli o tom nechceš mluvit nenutím tě'' pořád si přijdu divně po té naší hádce. ,,To je v pohodě no začalo to tak že jednoho dne si mě Bakugou zavolal na záchody Uraraka mě varovala a říkala ať na něj kašlu jenže jsem si řekl když tam nepřijdu tak si mě odchytne jinde tak jsem tam přišel on mě začal líbat a řekl mi že mě miluje což nechápu když tu jsem ani ne rok a mě se docela taky líbil tak jsem s ním začal chodit ale po 3 měsících začal být odtažitý a občas mě ignoroval tak jsem mu dneska zavolal s tím co se děje a jestli mě vůbec miluje on jenom řekl že proč se ptám a že jsem fajn ale že by bylo lepší si dát pauzu no a to je všechno'' dokončil svůj monolog. Jenom jsem chápavě přikyvoval a když skončil tak jsem se zamyslel. ,,Takže jestli to chápu správně tak si nic neudělal a on je odtažitý?'' jenom přikývl. Hmm v tom případě nejde jenom o pauzu ale on ho už nemiluje což je dobře ale špatně zároveň protože se s ním co nevidět rozejde a to ho zni- ,,Hej Todoroki mluvím na tebe'' probral mě z myšlenek Deku. ,,Jo promiň co jsi říkal?'' usmál jsem se. ,,Jen jestli nevíš co by to mohlo znamenat'' řekl. Když mu řeknu že jo tak bude chtít vědět co a když mu to řeknu tak ho to zničí ale když řeknu že ne tak Bakugo mu zlomí srdce a bude ho nenávidět sám pro sebe jsem se usmál. ,,Netuším co by to mohlo znamenat'' zalhal jsem. Nechtěl jsem mu lhát ale musel jsem.

Pohled Dekua

Jsem rád že tu je pro mě Todoroki. Vážně jsem to potřeboval se svěřit. V tom mi něco došlo. ,,Ty Todoroki ještě bych se ti chtěl omluvit za to jak jsem tenkrát na tebe vyjel'' začal jsem si nervózně hrát s prsty. ,,Ále to je jedno netrap se s tím'' usmál se na mě. Má fakt krásný úsměv. Počkat ne nemá. No možná trochu. Co to tu melu bože. 

(Pozn. autorky: Kdyby jste se divili proč tu píšu jenom o Todorokim a Midoriyovi a divíte se kde je například Fuyumi, Dabi, Natsuo, Endeavour a Midoriovo mamka tak ty jsou někde pryč a protože se Todorokimu nikam nechtělo jet a Midoriyovi taky ne kvůli Bakugovi tak zůstali doma a přijedou zítra momentálně je sobota.)

,,Kdy vlastně přijedou rodiče?'' zeptal se Todoroki. ,,Zítra asi kolem druhé a mamka říkala že si můžeme objednat klidně pizzu kdyby jsme měli na ní chuť'' řekl jsem. Todorokimu se rozzářili oči. O půl hodiny později jsme seděli na gauči a vybírali film k pizze. Nakonec jsme se shodli na Don't breathe sice jde o slabý horor který je založený hlavně na atmosféře ale nevadí. Když jsme dokoukali byl jsem tak unavený že jsem málem nedošel do postele. Nějakým zázrakem se mi to povedlo a usnul jsem. 

Ahoj lidi, takže veliká omluva že jsem vydala kapitolu asi po roce a něco. Nechci vám lhát ale nebyly ani nápady, čas a chuť až dneska mě něco donutilo dokopat se a napsat něco. Ještě ke všemu že jsem v devítce a musím se učit a tyhle blbosti. Věřte mi že už toho mám pokrk. Tak snad se líbila a ještě jednou se omlouvám. 

Tak paa