Fuck you! [HidaSaso, SasuNaru] ×

Kapitola čtvrtá

Přesně, jak blonďatá ředitelka Hidanovi řekla, druhý den společně podepsali smlouvu. I přesto, že obecně panoval předpoklad, že středoškolský učitel si moc peněz nevydělá, neměl hromotluk s výslednou částkou vůbec žádný problém. Jak by taky mohl, když si za posledních několik let strávených v base vydělal jen několik málo floků za těch pár prací, co se naskytly a které pak ve výsledku utratil hlavně za cigára? Navíc, jelikož už teď dlužil Kakuzovi pěkný balík za ty posraný úroky, co mu naúčtoval za půjčku na bydlení, se mu bude hodit fakt každá koruna. Chvíli dokonce přemýšlel i nad tím, že plat, který měl uvedený ve smlouvě, je možná až příliš velký na učitele tělocviku a biologie a napadlo ho, zda náplň jeho práce nebude náhodou obsahovat ještě něco dalšího, o čem mu ředitelka náhodou neřekla. Vzhledem k tomu, jak upřeně se na něj během podepisování dívala a jak přitom klepala dlouhými nehty o desku stolu, by se vůbec nedivil, kdyby v tom byl ještě nějaký háček.

Nakonec nad tím ale jen v duchu pokrčil rameny a hodil všechny starosti za hlavu. Nemělo cenu přemýšlet nad kravinama, když měl před sebou mnohem větší a náročnější úkol. Potřeboval zpod téhle pošahané budovy dostat drogy za několik desítek, ne li stovek tisíc a moc dobře věděl, že to nebude procházka růžovým sadem. Bylo nutné, splašit plány celé budovy, aby jej mohl porovnat s mapkou, kterou před pěti lety pořídil Kakuzu spolu s ostatními, aby náhodou nezapomněli, kam všechen ten matroš pohřbili a pak musel vymyslet způsob, jak se k němu dostane. Kvůli tomu potřeboval, aby ho pokud možno nikdo nepodezíral a aby na všechny kolem působil jako důvěryhodný středoškolský vyučující. To znamenalo, přestat se alespoň na chvíli chovat jako úplný hovado a pokusit se ty malý, usmrkaný fakany aspoň něco naučit. O tělocvik se samozřejmě vůbec nebál, ale biologie, ta byla horší...

On sám měl na učňáku jen pár hodin, které se zabývaly přírodními vědami, a tak moc dobře věděl, že se bude muset kurva hodně snažit, aby ze sebe před těma harantama neudělal úplnýho dementa. Proč měl pocit, že zrovna tohle byla z celého jeho plánu ta nejvíc nejhorší a nejtěžší část?

"Takže," zamručel bělovlasý hned, jak se pod smlouvu podškrábnul, "co bude teď? Dostanu nějakej rozvrh, podle kterýho se budu moct řídit a nějaký podklady?"

Tsunade se z nějakého zvláštního důvodu sama pro sebe spiklenecky usmála a chňapla po dokumentech tak rychle a obratně, jako kdyby se snad bála, že si to její nový podřízený rozmyslí a na poslední chvíli to odřekne, srovnala je do úhledného komínku a s lehce zkousnutým spodním rtem je zařadila do modrých desek, které téměř okamžitě šoupla do šuplíku svého stolu. Pak propletla prsty obou rukou do sebe, čímž vynikly na červeno nalakované lesklé nehty, a usmála se na něj.

"Všechny podklady, jako sylabus pro biologii i tělocvik, seznam tříd a rozpis vašeho rozvrhu vám během dneška pošlu na email," přikývla s úsměvem.

"Sylabus?" zeptal se opatrně bělovlasý a lehce nakrčil obočí, "tím myslíte-"

"Studijní program, samozřejmě," skočila mu do řeči ředitelka a přimhouřila oči, jak nemohla uvěřit tomu, že se zájemce o učitelskou pozici ptá na takovou základní věc. Jelikož ale na to místo fakt někoho potřebovali, rozhodla se to neřešit a místo toho se trochu nepřirozeně usmála. "Školní rok se nám pomalu blíží ke konci, máme před sebou posledních pár měsíců a je potřeba, abyste se podíval na již probranou látku, co studenti zvládli s předchozím vyučujícím a začít s novou."

Hidanovi ta situace začínala pomalu, ale jistě smrdět.

"Co se stalo s předchozím učitelem? Dal výpověď?" zajímalo ho.

Nebylo by špatné, pokusit se ho zkontaktovat a zkusit se zeptat, zda by mu s několika věcmi náhodou nemohl pomoct. Jestli skončil, nebo pokud ho vyhodili během právě rozebírané látky, určitě měl nějaké podklady, které by mu mohl poskytnout. Dost by mu to ulehčilo práci. Neměl úplně náladu ani chuť na to, aby po příchodu do pronajatého pokoje strávil zbytek dne tím, že se bude šprtat a připravovat se na hodiny. Navíc ještě stále neměl notebook. Nepochyboval, že jeho nejlepší přítel a kolega v jedné osobě jich měl doma mraky, ale něco mu říkalo, že mu ten zmetek radši dá další půjčku s hromadou úroků, jen aby z něj vyždímal prachy, než aby mu nějaký prostě vypůjčil.