Fuck you! [HidaSaso, SasuNaru] ×

Kapitola jedenáctá

"Jak jako, za tři? Děláte si ze mě prdel?!" vyštěknul vztekle Sasuke po vteřině, jak mu pod náporem adrenalinu ruply nervy a celá třída rázem ztichla.

Uchiha Sasuke, perfektní a precizní student jejich ročníku, by si nikdy nedovolil říct proti učiteli křivé slovo. Nebo minimálně nahlas ne. Mohlo by mu to totiž vynést další problémy v podobě napomenutí, nebo důtky, či hůř - pozvání jeho tatínka do školy - a to si rozhodně nemohl dovolit.

A přesně z toho důvodu před ním Sasuke nyní stál, rychle oddechoval a měl co dělat, aby ustál ten nenadálý výbuch hněvu. Pokud jeho otec ve školním systému uvidí, že z něčeho dostal za tři, bude pěkně v prdeli a raději ani nechtěl hádat, co se doma bude dít. Otevřel pusu, aby ještě něco řekl, když si v ten moment všiml pobaveného výrazu v učitelově tváři. Ten hajzl mu to udělal schválně!

"Ne, prdel si opravdu nedělám a pokud nechceš, aby tě vyrazili z toho tvýho kroužku, radši už dál drž jazyk za zuby. Nechápu, co si to tu vůbec dovoluješ. Prezentuješ se tu jako nejlepší student, ale všechno jsi řekl jen okrajově a nikde nešel do hloubky. S tímhle přístupem tě nevezmou na vejšku a skončíš akorát s holou prdelí někde pod mostem. To bys chtěl?"

Uchiha naprázdno otevřel pusu, ale nevyšlo z něj ani ťuk.

"Tak vidíš," zamručel, pak vstal a rozhlédl se po třídě, "to platí pro vás všechny. Jednou jste moje třída, tak se s tím smiřte. Očekávám od vás jen ty nejlepší výsledky, jinak si asi spolu moc rozumět nebudeme. Teď si seberte těch svejch pět švestek a táhněte na další hodinu!"

Pak očima probodl nejdřív Uzumakiho, pak Uchihu.

"A s váma se uvidím po odpoledce, tak koukejte přijít včas!"

***

V momentě, kdy se všichni vyvalili na chodbu, dohnal úplně zdeptaný tmavovlásek svého spolusedícího a ve vším tom davu ho chytl za ruku, aby si jej k sobě přitáhl.

"Co blbneš?!" vyjel na něj blondýn, nepříjemně se ošil a o krok ustoupil.

Sasuke si povzdechl. "Nemáš cígo?" zeptal se.

Druhý jen nakrčil obočí. "Myslel jsem, že to škodí zdraví," zamračil se.

"Jo. Přesně to právě teď potřebuju."

-

Mladí studenti tedy vyšli ze školní budovy přímo na rozlehlý pozemek. Jak už Uzumakimu bylo velmi dobře známo, spousta kuřáků zamířila rovnou za tělocvičnu, kde v kroužku, jak na sezení anonymních narkomanů nebo alkoholiků, spokojeně pokuřovali a brebentili o tom, jak celá škola stojí vlastně za hovno, s kým se kdo vyspal, kdo z čeho propadá, kdo všechno půjde v pátek kalit a podobný nesmyslný hovadiny.

Sasuke tam samozřejmě chtěl zamířit taky, už měl taky jednou nohou nakročeno, ale tentokrát to byl plavovlásek, kdo si ho k sobě trhnutím paže přitáhnul.

,,Tam ne, ty pitomče," zamručel k němu a rychle ho zase pustil.

,,T-tak kam?" zamrkal na něj nechápavě tmavovlásek.

Bylo přece nad slunce jasné, že většina chodila za tělocvičnu a ten zbytek za bránu školy. Doteď nechápal, jak je možné, že s tím kantoři nic nedělají, když je to jasně zakázané, hlavně už jenom proto, že tak osmdesát procent studentů bylo nezletilejch.

,,No přece támhle," kývnul Uzumaki k opodál stojící budově.

Byla to vysoká útlá budova, ve které byly převážně jazykové učebny, počítače a taky tam mělo pár kantorů kabinet.