Fuck you! [HidaSaso, SasuNaru] ×

Kapitola osmá

Hidanův druhý pracovní den nebyl ničím nějak extra zajímavý. Byl pátek, což znamenalo, že většina těch fakanů ze všech tříd, co měl na starosti, měla jen nějaké lehčí předměty a ve výuce biologie tedy ještě stále začínat nemusel. Ne, že by mu to nějak extra vadilo, stále o ní věděl hovno, ale způsob výuky, který vymyslel za pochodu již předešlý den, mu to v budoucnu rozhodně dost usnadní. Navíc měl v plánu požádat Kakuza a jeho hackerské schopnosti o pomoc. V mysli se mu usadila myšlenka na to, jak to těm třídám, zvláště té jeho, ještě víc okoření. Smrady z jeho vlastní třídy, kterou navštěvovali sígři Uzumaki s Uchihou, kozatá Yamanaka a Hyuuga a tlouštík Chouji (což byli ti jediní lidé, co mu utkvěli v paměti), měli mít hodiny přírodních věd až v úterý a ve čtvrtek, takže je do té doby stejnak neuvidí. Tělocvik jim připadnul na středu, takže měl štěstí, že se na ně bude moct pořádně připravit.

Páteční den tedy strávil tím, že absolvoval tělocvik s jednou jedinou třídou - třetí A - kterou se mu podařilo parádně zničit. Nikdo z těch osmnáctiletých hejsků mu neutkvěl v hlavě, snad až na jednoho jediného týpka, který měl barvu očí podezřele podobnou té kozaté stydlivce Hinatě, jenž se patrně jmenoval Neji. Po čtyřiceti pěti minutách byl jak on, tak zbytek jeho třídy naprosto vyřízený a tryskal z nich pot, a někteří dokonce vypadali, že to nebude trvat dlouho a každou chvíli to s nimi flákne. On se s nimi ale rozhodně nehodlal nějak srát. To, co řekl ředitelce, byla pravda - dnešní mládež zajímaly jenom počítače a nic víc a o svojí postavu se staral málokdo. To a spoustu dalších věcí na ně halekal během zátěžového kruhového tréninku, aby pochopili, že se s nimi rozhodně mazlit nebude.

Zbytek dne strávil tím, že se seznamoval s kolegy ve sborovně. Ten, kdo ho zajímal nejvíce, a sice rusovlasý Sasori, se v ní jenom mihnul a v okamžiku, kdy se na něj Hidan přátelsky zazubil, jen ukázal něco, co mělo připomínat parodii na úsměv - přesně takovou tu, když se člověk snaží usmát na někoho, jehož nesnáší - ale jemu to náladu ani tak nezkazilo. Stále byl přesvědčený, že když mu dá dost času, přinese jeho trpělivost ovoce. Zbytek z jeho nových kolegů nebyl ničím extra zajímavý, ale jednalo se vcelku o snesitelné lidi s výjimkou jakéhosi Ebisua, který vyučoval matiku a fyziku. Když si ale vzpomněl, jaký byl na škole jeho fyzikář a matikář, musel uznat, že učit tento dvouobor nebylo zaměstnání, ale diagnoza. Ti, kteří se věnovali těmto dvěma předmětům, byli většinou magoři a podivíni, nebo naprosto nesnesitelní kreténi. A v tomto případě to byla kombinace obojího.

***

V sobotu odpoledne už bělovlasý novopečený kantor biologie a tělocviku seděl u Kakuza v obýváku s plechovkou piva v ruce a s úšklebkem na rtech mu vyprávěl zážitky z prvních dvou dní. Nejvíc samozřejmě mluvil o rusovlasém kolegovi a těch dvou tupcích, kteří se navzájem snažili stáhnout z kůže, a jeho zjizvený starý parťák jen nestíhal valit oči.

"Ty vole," vydechl Kakuzu a přihnul si piva, které před malou chvíli Hidan přitáhl jako dárek. Jelikož už ho ale nějaký ten pátek znal, bylo mu jasné, že to nebylo jen tak a že za ten chlast bude něco chtít. Zatím to ale nechával být a rozhodl se reagovat na jeho vyprávění. "V životě bych neřek', že tě zrovna učitelský místo takhle dostane a ještě ke všemu po dvou dnech, pche! Jako... chápu, že chceš prcat toho rudovlasýho týpečka, ale jinak to vypadá, že se v tobě probudila nikdy nepoznaná potřeba vychovávat malý fakany!"

"Tseh!" odfrkl si hromotluk a vyhodil nohy na stůl, ignoruje přitom vzteklé pohledy druhého muže, "Leda tak hovno! Jasně, Akasuna je kus a rád bych si smočil, ale bejt někomu vzorem? Ani náhodu! Spíš jim chci udělat ze života peklo, protože mě ti dva malí nevychovaní smradi nasrali ještě předtím, než jsem vůbec usedl v kanceláři ředitelky na pohovor."