Týna a kouzelné město Velinoc Kniha 1

bitva mezi temnotou a dobrem

Probouzí se ráno. Slunce vylézá ze své komnaty. Obyvatelé Trpamonlie už pracují na polích nebo ve svých obchodech, možná už i loví zvěř v lese.

,,...odpověď je- proč?..."

Týna rázem otevřela oči. Směrem k jejímu čistému obličeji praží slunce. Vstala. Koukla se vedle ní, kde spí Maxmilián. On ale nespí. Zjevně celou dobu koukal na ní. Týna se usmála. ,,Dobré ráno." ,,Dobré ráno." usmál se Maxmilián a vstal z postele. ,,Podívám se, jestli Laura spí, ať co nejdřív vyrazíme." řekl rozhodnutě Maxmilián a zavřel dveře. Týna najednou ucítila ve své hrudi křečovitou bolest. Okamžitě odhrnula tričko. Její jizva po černé magii trochu zčernala. Týna dostala strach.

Sedla si ke stolu a začala psát:

Milá Nisio,

potřebuji pomoct. Jizva, kterou si mi zahojila při bitvě s temnotou, zčernala. Nevím, co by to mohlo znamenat, a proto tě potřebuji. Další naleziště dalšího a posledního klíče je království Verington, tam máme namířeno, prosím přijď na toto místo.

Týna

Když dopsala dopis, před ní se objevil fénix. Týna věděla, že je to Ignis (Nisiin fénix), a proto mu dopis dala do zobáku. Fénix odletěl.

Maxmilián si všiml fénixe i včetně toho dopisu, proto se zeptal Týny: ,,Co tu ten fénix dělal?" Týna se otočila a nucená mu pravdomluvně odpověděla: ,,Dala jsem mu dopis." ,,A pro koho?" nepřestal se vyptávat Maxmilián, "Pro Nisiu." ,,Proč?" hleděl na ni podezíravě. Týna si odhrnula tričko. ,,Kvůli tomuhle."

Maxmilián šokovaně se na jizvu podíval a hned běžel pro lékárničku. Týna si sedla v kuchyni a čekala. Zatím, co Maxmilián hledá lékárničku, Laura přišla do kuchyně pro snídani. ,,Proč je tak Maxmilián vystresovaný?" nechápe Laura, ,,No pamatuješ si tu moji jizvu, kterou mi hojila Nisia?" Laura kývla na souhlas. ,,No tak mě ta jizva zčernala." ,,To si děláš srandu? Jak to?" ,,To nevím. Proto jsem poslala dopis Nisie, aby přijela do království Verington, aby se na to podívala a řekla mi, co by to mohlo být."

Maxmilián hned přišel s lékárničkou, odrhnul Týně tričko a začal to dezinfikovat. ,,Maxi, myslím, že to není úplně nutné." ,,Vždyť ti jde o život!" ,,Ta dezinfekce to ale nevyřeší!" Maxmilián si uvědomil, co dělá. Ihned uklidil lékarničku. ,,Musíme jít." koukla se Maxmiliánovi do očí Týna.

Náhle Laura uslyší řev z venku a přiběhne k oknu. ,,Erik..." vzbouřeně kouká na jeho namyšlený výraz. Týna k ní přiběhne. ,,Ne už ne..." ,,To snad není pravda. Rychle! Musíme ty nevinné trpaslíky zachránit!" snaží se pospíšit situaci Maxmilián.

Sbalili si věci a běželi ven. Laura vytáhla svůj meč, však poničený a stále na něm je černá skvrna s prasklinou. Maxmilián také svůj meč vytáhl. Týna si jen držela svůj hnědý kamínek v ruce a jen doufala, že budou zachráněni a temnota ustoupí. Týna má pocit, jakoby se vše odehrávalo znova, jako v Abancua.

Vyběhli na hlavní cestu. Týna uviděla Erikův výraz. Jeho úšklebek vítězství byl až nesnesitelný a stále si kroužil svojí drahocenou holí a za ním armáda sluhů a obrů, přícházející z věčného pekla. Týna naštvaně na Erika pohlédla. Maxmilián stál u Týny a též z druhé strany Laura. ,,Ale, ale, ale, kdopak koho tu máme?" ,,Odejdi a nech nás!" zakřičela Týna, ,,Já a odejít? To bych tě nejprve musel vzít tam dolů k nám, abych musel odejít. Jediný, co chci, jsi ty!" ,,Já ale s tebou nikam nejdu!" křičí na Erika Týna, ,,Ne? Byla by si skvělá královna." ,,Leda tak pro tebe! Já ale tvoji královnou být nechci!" ,,Kdo ale říkal, že mojí? Já jsem dal najevo, že naše." zasmál se Erik a jeho očima se na ní zamilovaně podíval. ,,Prostě nás nech být! Tvoji královnou ani ženou se nestanu a ani nechci ovládat černou magii! Nechci nic, co by bylo společného se zlem!" ,,Jestli opravdu chceš, abychom odešli, tak..." ,,Nám dej klíče." náhle se zjevil vedle Erika Čad. ,,Ani za nic!" vykřikl Maxmilián a ruku dal do strany jako Týninu ochranu. Laura už to nevydržela. Má sto chutí zabít Čada za to, co on a jeho armáda provedli Nickovi. Rozeběhla se. Napřáhla se. ,,Lauro, ne!!!" a už švihala mečem k Čadovému krku. Ten ale holí máchl a spustil do ní výstřelnou magii. Náhle silný paprsek zasáhl do hrudi a Laura tou velkou silou se "odrazila" a letěla skoro až na druhou stranu vesnice. ,,Lauro!!" vykřikla Týna a poté se podívala směrem k temnotě a ta se jen povýšeně usmála. Týna popadla Maxmiliánův meč a chtěla se rozeběhnout, ale v tu ránu ji Maxmilián zastavil. ,,Týno nedělej to. Nechci o tebe přijít. Už teď jsi zraněná a hrozí ti smrt. Prosím, nedělej to. Jdi za Laurou a pomoz ji a poté ostatní doveďte do bezpečí, já je zastavím." ,,Maxi, prosím ne. Nechci, aby se ti něco stalo. Nedělej to kvůli mně. Nechci tě ztratit. Mají velkou moc a ty sám je nezastavíš. Opravdu tě moc prosím, nedělej to." ,,Slíbil jsem ti, že tě budu chránit a že se postarám o to, aby se ti nic nestalo. Týno, nech mě to udělat." ,,Ne, prosím."