Příběh o dívce která to nemá v životě lehké, pomůže ji její bratr Dominik?
.
.
.
budu ráda za zpětnou vazbu v dms, v komentářích nebo v podobě hvězdiček <33
#1 dominikcitta
#1 ptk
#2 bracha
#1 sheen
Ležela jsem ve svém novém domově ve svém novém pokoji. Začínám nový život. Budu si to tu muset vyzdobit, dostala jsem pokoj pro hosty a v něm je celkem prázdno. Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad životem no tak jsem to já co jiného bych dělala, už mě znáte. Ale tentokrát jsem nepřemýšlela nad minulostí ale nad budoucností, co děti, nový byt abych neotravovala kluky, co když si najdu přítele v cizině, co práce, co budu chtít vlastně dělat. Od dětství chci dělat fotografku zeptám se pak Domči jestli o něčem neví, školu si udělám dálkově. Mojí jak to říct, kariérní část jsem vyřešila v celku rychle ale co přítel, měla jsem jednoho a to mě dost zničilo taky si musím najít tu psycholožku. Bude toho dost ale to mi už někdo klepal na dveře ještě že tak v těch myšlenkách bych se snad utopila, pokud jste si nevšimli jsem strašnej overthinker a to mi ještě zhoršuje psychický stav, vždycky když něco má přijít začne se mi vybavovat v hlavě miliony důvodů a scénářů proč to nevyjde a proč se to pokazí. „dále" zavolala jsem, otevřeli se dveře a stál v nich Tom. „jdeme do studia jdeš taky?" zeptal se mile „ne asi si to tu ještě nějak vyzdobím ale děkuju" sice jsem teď neříkala úplně pravdu chtěla jsem přemýšlet nebo vlastně nechtěla, věděla jsem jak mi to ubližuje ale hlasy na mě křičely ať to odmítnu. „dobře tak pa" „pa" mávla jsem na něho a odešel. Do pár minut jsem už slyšela zabouchnutí dveří. Chtěla jsem se odreagovat tak jsem si pustila nahlas písničky a začala si vybalovat věci. Do prostorné skříně jsem si dala oblečení. Abych vám tu místnost popsala je to čtvercová místnost s bílými zdmi, je tam velké okno pod kterým je umístěna manželská postel s povlečením vyladěným do šedé barvy. Vedle postele je z každé strany bílý noční stolek. Od postele na levo je velká černá skříň ve které je zabudované velké zrcadlo. Na pravo od postele je stůl, u něho je kancelářská židle šedé barvy. Na proti posteli je pak malá skříň na které je televize. Je to tu dost moderní a mě se tu moc líbí. Vybalila jsem si spoustu věcí ale né všechny. Make up jsem si dala na stůl stejně tak i notebook a sešity do školy. Chtěla jsem si vytáhnout ještě pouzdro do školy ale najednou se mi do ruky dostaly fotografie. Hodila jsem je na postel a hypnotizovala jsem je. Zase vzpomínám to nevěstí nic dobrého. Dívala jsem se na fotky s mými "kamarády" a už dřív jsem věděla že jsou fake ale až po setkání s kluky jsem si uvědomila jak moc využívaná jsem byla. Museli mít ze mě prdel a akorát si ze mě dělali rohožku. Pomyslela jsem si. Byly tam fotky s Týnou, jo zapomněla jsem vám říct že mi Týna potom napsala že nemůže přijet že to psali její kamarádky. Moc dobře jsem věděla že mi lže to co mi v té zprávě napsala psala na 100% ona ale asi si prostě uvědomila že má na lepší. Jako další fotky tam byli s mým ex, který mi dal pocit lásky a ochrany. Jenže ke konci našeho vztahu jsem tohle cítila jen já nebylo to opětované. Nebo aspoň si to myslím když spal s každou druhou. Další fotky byli s mámou a tátou když vše bylo ještě v pohodě. Máma, táta, nidko mě nešikanoval protože Dominik byl ještě malý a nikdo ho neznal, měla jsem ještě Týnu a byly to ještě ty doby kdy jsem si říkala že nikdy nesáhnu po alkoholu, drogách, cigaretách, žiletce. Všechny fotky mi zase ublížili ať už moje matka feťačka, můj ex který si mě nevážil, moje bývalá nejlepší kamarádka pro kterou nejsem již dobrá a nebo tak i parta lidí která mě několik let využívala. Fotky jsem začala trhat, protože to byly ty vzpomínky které mě vždycky dohnaly k slzám výjimkou to nebylo ani dnes. Začala jsem brečet a fotky šla vyhodit. Co když jsem pro nikoho nebyla dost dobrá proto mě opustili a využívali mě a třeba to nebylo Dominikem? Co když je to mým vzhledem? Co když za tátovu nehodu můžu já? Co když si ze mě dělá Dominik taky prdel? Co když si ze mě dělá prdel i Viktor a všem říká moje problémy? Co když mě mají všichni za děvku? Co když.. Věta která mě zabíjí a rozežírá zevnitř. Věta kterou mozek overthinkerů používá na denní bázi. Věta která mi ublížuje každým dnem víc a víc. Šla jsem si pro žiletku šla do koupelny, vytáhla nohavice, na rukách jsem nechtěla aby to nebylo moc vidět. Vzala žiletku naposledy jsem se podívala do zrcadla na své ubrečené já které bylo na dně. Žiletku přiložila ke kůži a začala si zajíždět ostrou hranou do nohy, už mě to ani nebolelo jsem zvyklá. Hodně lidí se ptá proč to lidi dělají a sebepožkozují se vždyť to nic nespraví. To sice ne ale v ten moment se vám uleví od té bolesti psychické. Což se právě dělo, jakokdyby se mi vypařil všechen stres z těla. Podívala jsem se na svou nohu a měla jí dost dořezanou. Jejda řekla jsem si sama pro sebe. Navlékla jsem si zpátky kalhoty, umyla žiletku a spravila si řasenku. Šla jsem na mobil si nastavit to že jsem se zase pořezala a viděla jsem že jsem měla rekord, měla jsem něco málo přes 31 dní. Celkem mě bolelo když jsem dávala tlačítko "obnovit" a začal ten čas zase od znova. Zase jsem to nedokázala. Nudila jsem se tak jsem šla na photoshop a začala upravovat fotky jak říkám baví mě to a chtěla bych se tím v budoucnu živit. No moc dlouho to netrvalo a začala jsem zase přemýšlet. Začala jsem přemýšlet nad mým budoucím přítelem, co když se s ním už znám. Dominik sám řekl že by chtěl aby jsem si někoho našla. Ale říkal že byl naštvaný na Patrika protože umí být debil jak to myslel? A Jakub měl s námi taky problém. Nechápu proč, Patrik se mi zdá strašně v pohodě a dokázala by jsem si s ním představit vztah, určitě ne teď ale za nějakou dobu. A třeba Dominik neměl nic proti Viktorovi bylo to kvůli tomu že už mi bylo 18? Chtěla bych se zeptat Patrika ale za prvé s ním nemluvím a za druhé by mi to stejně neřekl. Asi bych se mu měla omluvit za to jak jsem ho přehlížela. Napsala jsem mu zprávu
V:nechceš se stavit? P: proc Viktora ti zakázal Dominik a Jakub je s kurvama?
On žárlí? Odepsal celkem rychle ale teď by mohl přijít chci se mu omluvit
V: páťo prosím chci si s tebou promluvit, mám tě rada P: a co je s Viktorem a Jakubem? V: co by bylo žárlíš snad? chci pokec a záleží mi na tobě stejně jako na nich P: jo stejně jako na nich určitě.. 2 týdny ignorovani me a jim si se ty 2 týdny venovala porad. a ne fakt nezarlim jenom když se nemas s kým bavit lezes za mnou V: paťoo prosiim právě o tom si chci promluvit mam te moc ráda a mrzí me to chci aby si to videl z myho pohledu prosím P: když jinak nedas tak jedu, predpokladam že jsi ted u viktora ze? V: ne bydlim s domcou a oni jsou ted ve studiu takze si můžeme promluvit v soukromí P: okk jedu
Chci si s ním opravdu promluvit a jsem ráda že to vyšlo, chci si to v hlavě všechno urovnat.
Ahoj, další kapitola. Žárlí Patrik? A jak to Dominik s Jakubem myslelj? Dekuju za podporu ily <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
