S vámi je mi líp

Sedm

Za týden začínají letní prázdniny je neděle a my s celou m+ crew letíme ve středu ve 23:00 do Španělska nemůžu se dočkat! Jsem ráda že se vyhnu škole a pak budu mít konečně dvou měsíční klid od učení, spolužáků učitelů a prostě od všeho. Upřímně se divím že mi to máma dovolila tam jet přece jenom mi není 18. I když zase ji to říkal Dominik a tomu by dovolila snad všechno. Už se těším až mi bude 18! Konečně budu moct legálně pít a kouřit! Ale ze všeho nejvíc se těším až vypadnu od matky. Nevím kam půjdu, co budu dělat, jak se uživím ale jedno vím vypadnu co nejdřív. Možná se zeptám Dominika jestli by jsem u něho nemohla na chvíli zůstat do té doby než si něco nenajdu. Je neděle a řekla jsem si že bych si pomalu měla začít balit. Jsme tam na tři týdny. To bude chtít hodně věcí určitě nebude stačit nějaká taška. Šla jsem tedy na půdu a vytáhla velký kufr. Odnesla jsem si ho do mého pokoje. Najednou jsem uslyšela zabouchnutí hlavních dveří. Máma se vrátila. Nevím jestli za ní jít ale asi přece jen jo kdyby nebyla v pohodě. Vyšla jsem z pokoje a šla nakouknout do obýváku. Máma už seděla na sedačce a na stole před ní byl položený pytlík s bílým práškem uvnitř. Nahrnuly se mi slzy do očí. „ahoj mami kde jsi byla?" otočila se na mě hodila po mě hnusný pohled a zase odvrátila zrak „ježiši co se staráš měla by si jít dělat něco užitečnýho a ne na mě čumět!" dobře nádech, výdech říkala jsem si v hlavě. Rozhodla jsem se na její poznámku o tom že nic nedělám nereagovat. „já si balím do toho Španělska jak pojedu s Domčou jo?" snažila jsem se být milá jako vždy, možná je chyba ve mě, já jsem ta špatná proto je na mě zlá a Dominik je úspěšný a milý proto preferuje jeho.. „ok jdi si s tím za někým jiným upřímně se divím že tě Dominik bere myslela jsem že si dělá prdel, klidně se nevracej jsi mi tu stejně k ničemu" odpověděla úplně klidně s ledovým obličejem, za to já jsem tak klidná nebyla i když tyhle slova slýchám často bolí to pořád stejně..odběhla jsem do pokoje a snažila jsem se uklidnit, začalo se mi hůř dýchat a začala jsem mít svíravý pocit na hrudi „ne teď ne prosím" když jsem měla panickou ataku nejlíp mě uklidnil vždy Domča ale tomu už přes rok tvrdím že to je pryč. Věděla jsem že mu to nemůžu napsat myslel že už je vše s mámou, problémama se vším že jsem v pohodě, nechtěla jsem ho do toho tahat. Když nemám Dominika co by mi říkal jak skvělá jsem, nikoho kdo by mi opakoval co všechno krásnýho jsme spolu prožili, kdo vždycky věděl jak mi pomoct tak jsem v háji.. pustila jsem si Dominikův track sedm. K téhle písničce jsme společně napsali text když jsme ani jeden z nás neměli nejlepší období, Dominik to už jen pak nahrál.

Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm
Číslo bytu, ve kterym jsem poznal tvoji dceru
V ruce mám láhev, když na tu dobu vzpomínám
V ruce mám láhev, když na tu dobu vzpomínám
Jsem ožralej a kus sebe utopil sem už ve sklenici, co cinká
Ve sklenici co cinká
Kouřím cígo za cígem
Za sebou shows
Plnej víkend před sebou
Prázdnou postel mám
Já prázdnou postel mám...

Nechápu jak mě jedna písnička dokáže tak uklidnit. Ještě jsem si poslechla pár písniček a šla si balit dál. Dala jsem si tam nějaký topy, krátký rukáv můžu ale teď mi došlo nemůžu krátké nohavice, dominik si myslí že jsem se sebepoškozováním přestala. Začala jsem na nohách a na rukách přestala aby to nebylo vidět. Do prdele tak to jsem v háji. Třeba to půjde zamaskovat ne? Rychle jsem běžela do koupelny a snažila se to zamaskovat. Na čerstvé jizvy se nemá dávat make-up ale já musela zkusit jestli to půjde vidět. Naštěstí mám voděodolný korektor takže budu moct být v moři a v bazénu. Zamaskovala jsem si jizvy a ano samozřejmě to trochu vidět jde ale kdyby si to přímo někdo neprohlížel tak si toho nevšimne. Paráda! Sice to budu muset maskovat asi každý den ale to nějak zvládnu! Problém vyřešen. Zabalila jsem si teda všechen make-up na zamaskování + tužku na obočí, řasenku, stíny atd no znáte to.. Zabalila jsem si moje dvojdílné černé plavky, několikatery kraťase, ...
Už mám sblaleno sice to trvalo hodně dlouho ale mám to! Na večeři jsem neměla chuť ani hlad a hlavně jsem nechtěla do obýváku kde slyším zaplou televizi. Napsala jsem Domčovi že už mám sbaleno a že už se moc těším. Psali jsme si asi hodinu a dohodli jsme se na tom že pro mě přijede už zítra a budu moct být u nich do středy. Mámě to říkat nebudu stejně mi řekla ať už se nevracím, bude ráda když vypadnu dřív. Začala jsem přemýšlet o klucích z milion plus viděli jsme se naposledy před 3 roky vlastně už to budou 4. Vídala jsem se jenom s Dominikem a s Tomášem který s Domčou bydlel. Ale říkal že ve Španělsku budou kluci z milionu a pár dalších lidí. Zajímalo by mě koho tím myslel. Možná konečně najdu dobrou partu lidí, protože oni mě určitě nebudou odsuzovat za to že jsem sestra Dominika. Zase jsem začala vzpomínat ale tentokrát na to dobré co mě s klukama potkalo.
flashback
„hej všimli jste si že odešel Dominik na záchod?" usmála jsem se při hraní PS ve studiu. „noa? co má být" nechápal Kuba, Tomášek to ale rychle pochopil a usmál se na mě „Robine, Jakube a Viktore vy pojďte za tenhle roh. Já, Viky a Patrik půjdeme za tenhle roh až vyjde Citta všichni zakřičíme" všichni jsme se začali smát „to jste tak plánovali jo?" zasmál se Patrik. Všichni šli na svoje místo. Slyšeli jsme přibližující se kroky. Všichni jsme se na sebe podívali. Dominik byl už na konci chodby a překračoval práh. Všichni jsme na něho začali křičet. „kurva vole jebe vám?" při téhle větě ještě stihl vyhodit telefon před sebe „dostanu infarkt a vsadím se že nikdo z vás neumí první pomoct idioti" všichni kromě Dominika se smáli potom se k nám přidal.
end of flashback
Jo to byly časy. Doufám že se kluci chovají furt jak malí a že bude sranda. Už bylo 22:00 šla jsem spát protože zítra okolo 8 má přijet Dominik tak ať vše stíhám. Nastavila jsem si ještě budík na 6:45. A s úsměvem na tváři s jsem usla prakticky hned.

Ahoj další kapitola kdo myslíte že všechno bude ve Španělsku a jak se to vše bude vyvíjet? Říkám to pořád ale budu strašně ráda za zpětnou vazbu moc to pro mě znamená děkuju ily <3