Závod o lásku (Charles Leclerc ff)

~13~

..Just trust me you"ll be fine..
-End of beggining, Djo

--------
Seděla jsem na té lavičce jako zamražená. Co se právě stalo. Motala se mi hlava, bylo mi špatně a myslela jsem, že budu každou chvíli zvracet. To vše i přesto, že jsem žádný alkohol, kromě jedné sklenice šampaňského, nepila. Za pomoci zábradlí, kterého jsem se držela jako klíště jsem pomalu šla zpět k ostatním. Liv, Tina a Anna tančily a tak jsem odchytla jen Charlotte, která seděla u stolu. Charles tu nebyl, asi stále venku telefonoval.

,, Charlotte, jsem už unavená, tak kdyby mě někdo hledal, šla jsem už domů.” Řekla jsem ji když jsem k ní přistoupila.
,, Já už taky, půjdu s tebou.” A obě jsme se začaly chystat k odchodu. Holkám jsem jen oznámila, že odcházím a ty, zřejmě hodně opilé jen odkývaly a řekly, že se pak vrátí samy. Nebudu lhát, mám trochu strach aby se dostaly domu v pořádku, ale spoléhám na ně, že to zvládnou. Já bych tu stejně moc dlouho nevydržela i když je sotva devět, ale já mám pro dnešek určitě dost.

S Charlotte jsme poté vyšly z lodi ven zpátky na molo, kde taky nebylo po Charlesovi ani stopy. Vůbec mi to ale nevadilo, kdybych ho znovu viděla nevím, co bych za blbost udělala. Ještě teď se mi nohy motají a já netoužím po ničem jiném než po posteli a tomu, aby cesta co nejrychleji zpět utekla.
Najednou jsem ale cítila tíhu všech svých myšlenek s touhu je někomu sdělit.
,, Char, můžu se ti s něčím svěřit?”  Zeptala jsem se ji, protože mi to přišlo rozumnější než se svěřit Tině, Anně nebo Liv.
,, Určitě, co se děje Lily?” Odpověděla mi s mírnou starostlivostí poté, co si musela všimnout mírné nejistoty v mém obličeji.

Uviděla jsem poblíž lavičku tak jsem ještě dříve navrhla.
,, Neposadíme se na to?”
,, Jasně, proč ne,” řekla a my se tak posadily na lavičku vedle cesty, po které jsme šly.
,, Jde o Charlese, že ano Lily?” Zeptala se Char a já jen sklopila hlavu a přikývla.
,, Jak si na to přišla?” Zeptala jsem se ji naopak já.
,, Když jsi šla na tu zadní část lodi, Charles se tím směrem pořád díval a poté tam vyrazil též. Pak se vrátil, jen proběhl kolem a telefonoval někomu v Italštině. No a pak si přišla ty celá trochu roztěkaná a nesvá. Tak jsem si to v hlavě všechno poskládala dohromady a přišlo mi to, jako nejlogičtější vysvětlení.” Řekla mi Char a já jen na ni fascinovaně hleděla a nevěděla co říct.

Když si toho všimla ona, co když si toho všimnul i někdo další? To by bylo špatné, hodně špatné, mezi jeho kamarády bych pak mohla vypadat jen jako někdo, kdo se k němu snaží za každou cenu dostat. A to já rozhodně nejsem a to vím, ale ví to i ostatní, nebo mě opravdu takhle špatně vidí? Co kdyby si toho všiml někdo z mých holek. Tina s Annou by se mi udělaly výslech a s Liv by to bylo podstatně komplikovanější, ach jo, co to vlastně dělám takhle se přece kamarádky k sobě nechovají. Jsem tak špatný člověk.

Nakonec mě vytáhla z myšlenek Charlotte, která asi velmi očekávala, co jsem ji vlastně chtěla tak důležitého říct.
,, Takže?”
,, No,” začala jsem.
,, Málem jsem políbila Charlese a hned dvakrát. Včera večer jsem s ním byla na večeři a večer u něj přespávala. To bylo poprvé, naštěstí jsem se rychle vzpamatovala a utekla do pokoje. Dneska na lodi po druhé když za mnou přišel. Teď to bylo trochu jiné. Byli jsme si daleko blíže, ale zazvonil mu telefon. Nedokážu si ani představit co by se mohlo stát, kdyby ten telefon nezazvonil.”  Řekla jsem ji a cítila jak se mi stahuje žaludek.  ,, Lily.. a jak to ale doopravdy cítíš?” Zeptala se mě Char. Touhle otázkou mě přesto zaskočila. Jak to doopravdy cítím? ,, J-já nevím, vždycky když jsem s ním, cítím se úplně jinak, jinak než s kýmkoli jiným.“ Odpověděla jsem ji a cítila jak se mi začíná zadrhávat hlas. ,, Takže se ti líbí?“ ,,Ne, nelíbí se mi, možná, já nevím Char. Já nevím co mám dělat, já nevím co si mám myslet, já nevím.“

Cítila jsem, jak se mi po tváři začínají kutálet slzy. Charlotte mě obejmula a já se snažila slzy potlačit a zhluboka se nadechnout. ,,Lily, můžeš si teď myslet cokoli, ale nakonec stejné zjistíš pravdu a já cítím, že se ti líbí a ty jemu též. Opravdu se od té doby co tě potkal chová jinak. Je šťastnější než byl dříve. Ten kluk si prošel těžkými věcmi, ale teď jakoby znovu ožil, jakoby dostal nějakou novou jiskru do života. Věř mi, že i když se tak dlouho neznáte pro Charlese si neskutečně důležitou osobou a určitě by tě nechtěl ztratit.“

Věty, které mi Char říkaly zůstávaly zakryté hluboko ve mně. Byly to nádherná slova, jež mi velmi pomohla se na tuto situaci podívat z jinačího pohledu. Spolu jsme tak chvíli ještě seděly v příjemném tichu. Charlotte jsem poznala dneska, ale stejně cítím jak úžasná osoba to je. Sdělila jsem ji právě něco, co bych neřekla ani holkám. Za posledních pár dní jsem potkala spoustu úžasných lidí, podstatně více než v Anglii a Charlotte byla jednou z nich.

Zvedly jsme se a pomalu se vydaly na cestu zpět. Ráda bych řekla, že jsem v pohodě, ale nejsem. I když jsem to Char řekla, to co mi následně řekla ona mě absolutně rozhodilo, viděla jsem to sice od té chvíle jinak a z jiného pohledu, ale bylo to něco co ve mně způsobilo ještě větší zmatek. Rozhodla jsem se nechat to teď plavat a uvidím, jak se to bude vyvíjet dále.

Do apartmánu jsem dorazila kolem desáté a už jsem neměla takovou touhu jít spát. Dala jsem si sprchu, odlíčila jsem se, vyčistila zuby, vlezla do postele a rozhodla se, pustit si nějaký film. U něj jsem později také usnula

Ahojte foumulačci❤️🏎

Mám tady pro vás další kapitolkuu, trochu se spoždením, ale stane se, že?
Děkuji mooc za 1,K přečtení, jste úplně užasnii🩷
Užijte si race weekend v Číně a kapitolku🤗

Vaše Emuškaa🫶🏻