Závod o lásku (Charles Leclerc ff)

~21~

..Cause I'm good, yeah I'm feeling alright..
- I'm good Bebe Rexha, David Guttea

———

Když jsem se v pátek s Charlesem objevila v Paddocku, způsobila jsem velký poprask. Netrvalo dlouho a lidé si mě dohledali na všech možných sociálních sítích. Za pár hodin mi přibylo neskutečně množství sledujících. Také jsem se seznámila s několika členy týmu a Charlesovým kolegou Carlosem.

Carlos je velmi energický a usměvavý. Mohla bych snad i říct, že je to typický Španěl. Měla jsem trochu strach z jeho reakce, ale nakonec to všechno dopadlo velmi dobře. Seznámila jsem se i s jeho přítelkyní Isou, která ho na závodech doprovázela. Isa je velmi sympatická a milá a s Carlosem jim to spolu moc sluší. 

Bylo ale zvláštní být v centru dění v Monaku, protože to všechno znám jen z televize, kde jsem se už od dětství s taťkou na formule dívala. Každý závodní víkend se to opakovalo. On jako pyšný Brit fandil McLarenu a já Redbullu. Teď poslední rok a půl jsem však měla tolik nabitý program, že na sledování formulí mi už nevyšel čas a s taťkou společně jsme dlouho žádný závod neviděli.

Celý pátek jsem strávila v garáži Ferrari. Bedlivě jsem sledovala oba dva tréninky a strachovala se vždycky, když Charles projel kolem bariéry příliš blízko. Což bylo na monackém okruhu dost běžné. Z garáže jsem téměř celý den neodešla a byla jsem ta přítomna i když tréninky nebyly a Charles něco řešil s týmovými mechaniky.

Ven z boxu mě vytáhla až Isa, když mě vzala na oběd v době, kdy měli Charles s Carlosem schůzku s týmem. Společně jsme došly do budovy Ferrari, kde jsme si v jejich restauraci spolu sedly.

Isa se mě vyptávala především na Anglii a život v ní. Přiznala se, že jejím tajným snem vždycky bylo žít v Londýně. Já jsem se ji naopak ptala na její život. Zjistila jsem že pracuje jako novinářka a modelka především v Madridu, ale jinak cestuje po celém světě. Já se s medicínou moc daleko nedostanu, ale ráda bych cestovala jako ona. 

,, Tak mi pověz, co ty a Charles? Strašně vám to spolu sluší," zeptala se mě Isa.
,, No já nevím co chceš slyšet, protože je to opravdu čerstvé a tím myslím opravdu hodně. S Charlesem jsme se dali dohromady teprve dva dny zpátky."   Sklopila jsem pohled a přemýšlela nad tím, jak šíleně zo muselo znít.
,, To jsem netušila, že je to tak čerstvé, ale vypadáte oba dva šťastně. I když je pravda, že to nemůžu úplně soudit já, protože tebe jsem poznala teprve pár hodin dozadu. Jen Charlese jsem znala přes Carlose dříve, ale byl vždy velmi uzavřený, takže si myslím, že nějakou zásluhu na tom určitě máš."

Slova Isy mě zahřáli na srdci. I když znám Charlese jen krátkou chvíli. Cítím, že malé kroky kupředu děláme a více se poznáváme. Povídaly jsme si ještě nějakou dobu, než jsme se vrátily zpátky do boxů na druhý odpolední trénink.

Začátek závodního víkendu probíhal přesně podle představ Ferrari. Páteční tréninky se jim velice vydařily a Charles oba dva dokonce vyhrál. Všichni byli s monopostem nad míru spokojeni a vypadalo to na slibný víkend. 

Spolu s Charlesem jsme se k němu domů vraceli až v pozdních večerních hodinách. Nabízel mi, že můžu odjet už dříve a nemusím tam celou dobu zůstávat, ale já trvala na tom, že zůstanu. Charles vypadal opravdu spokojeně. Strach ze zítřejší kvalifikace ho zcela ještě neopustil, ale po dnešních trénincích ho z většiny nahradil optimismus.

Charles si vyřídil pár telefonátů, než jsme se oba vydali do postele. Chvíli jsme si spolu povídali, smáli se, ale poté oba v objetí klidně usnuli.