jste si všichni stejní
stále stejná slova slýchám
k lásce už tak nepospíchámv každém vidím všechny jiné
v každých očích čas už plynejsme si všichni podobní
všichni vlastně stejní
každý ve své prohlubni
mě už je to zřejmý"miluji tě" kolikrát?
nejsi první, poslední
má slova si poslechni"nejsem schopná milovat"
vždy se snažím vycouvat
nevěřím na láskupřišla příliš brzy
slova, jak moc ničí
že plýtváme klíčiprvní láska procítěná
přišla s tvrdou ránou
po té druhé, třetí
jen bezcitnou pannoudo čtveřice vrátila se
co s tím já mám dělat?
s nervozitou schovávám se
s knihou se jdu vzdělata tě nechávám za sebou
promiň mi to prosím
přichází stále další
stále od nich běžímmám strach
nechci milovattak nechte mě být
kluci, muži
dívky, múzynechte mě být, kopie
srdce se mi rozbije
ČTEŠ
víš, láska nebolí
Poesiakdyž jedna rozbitá duše, dovolí svému srdci se zamilovat, ale nedokáže dostatečně milovat, a proto přichází suše přes moře a má pocit, že začne se topit, dřív než se do vody ponoří víš, láska nebolí... to bolí lidi básnická sbírka