Začátek

1 0 0
                                    

Začalo to tím, že jsem byla s kamarádkou u ní doma a neměli jsme co dělat, tak jsme si řekli, že půjdeme ven a někoho vezmeme a ona mi nabídla, že by jsme mohly jít ven se Simonem. Souhlasila jsem s tím nápadem. Poté jsme měli mít setkání u metra. Tak jsme se představili, a hned jsem si vzpomněla kdo to je. Když jsme byly s kamarádkou Rosali na pouti, tak ona tam měla bratrance a ten tam měl kámoše, a to byl on. Ale zatím jsem mu nic neřekla, a Simon navrhl se jít někam projít, ja vymyslela, že můžeme jít do parku se projít, bylo to kousek. Tak jsme šli, začali jsme více spolu povídat, přišlo mi že si s nim i rozumím. Pak  uběhl den a už byl večer a my už jsme museli domu. Když jsme se šli loučit tak jsem mu řekla, že ho znám z poutě a on si hned vzpomněl a začali jsme se smát. Pak jsem si od nej vzala instagram. Když jsem s kamarádkou došla k ní domu, tak jsme si začali psát, bylo to moc fajn. Pak uběhl nějaký čas a psali jsme si furt stále, pak jsme se dohodli, že by jsme mohly jít spolu ven tak jsme šli. Šla jsem i se svoji kamarádkou Rosali, a šli jsme do takového lesíka si sednout na lavičku a ještě to nebylo moc fajn, ale věděla jsem že se mi líbí. Ten den si jen pamatuji, že jsem měla strašnou chuť si na něj sednout a být u něj, ale nic se nestalo. Poté už byl večer a s Rosali, jsme šli domů. Pak jsme si opět psali a dohodli se na další venek. A šli jsme také do takového lesíka, říkalo se tomu myška. Šli jsme si tam sednout na lavičku a zase jsme si spolu povídali a bylo to fajn. Bohužel v té době jsme už kouřili cigerety a on měl v té době velmi dobré cigerety a já kouřila jaké levné hnusné cigerety, tak jsem si furt od nej brala. Smáli jsme se bylo to moc fajn. Pak když uběhl čas šli jsme si sednout na takovou zídku. Pamatuju si jak jsem mu vzala krabičku cigeret a schovala je, aby si je ulovil, lovil lovil, až jsme si je dala pod triko, a on stejně si pro ne šel a už to začalo být moc hezké už jsme měli jaké dotyky, možná ten den jsme si dali i pusu, ale už je to nějaká doba. Když už byl večer musela jsem jít domu, ale nechtělo se mi, objímala jsem ho furt, ale musela jsem. A byla jsem velmi moc šťastná, měla jsem furt úsměv na tváři.

Láska fakt existujeKde žijí příběhy. Začni objevovat