Kočičí tajemství

Kapitola 8

Kocourek který se teprve včera přidal do klanu otevřel své krásné modré oči a rozhlédl se po doupěti do kterého malými škvírkami proudilo sluneční světlo.

Byl zvyklí spát v měkkoučkém teplém košíku ale  s údivem musel připustit že mu jeho vyhřátý domov vůbec neschází.

Převalil se na bok a vedle sebe spatřil spícího černého kocourka s velkým bílym flekem kolem oka a pousmál se.

Byl vděčný za to že si v klanu tak rychle našel kamaráda který mu stále bude připomínat že jeho rozhodnutí přidat se k divokým lesním kočkám bylo správné.

Modroočko,od včerejšího dne nazýván jako Modrotlapka se protáhnul a opatrně aby nevzbudil Flíčkotlapku a ostatní učedníky v doupěti vyšel ven na denní světlo.

Cítil jak mu šedý kožíšek polechtaly teplé paprsky slunce a zhluboka se nadechl čerstvého lesního vzduchu,který voněl po dobrodružstvích.

Viděl jak z okolních doupat začínají vycházet ospalé,ale přesto plné energie kočky a tábor se začínal pomalu dostávat do pohybu  .

Mladý kocourek nemohl přestat žasnout nad tím jak každý člen klanu přesně věděl co má dělat,a spolu tvořily jakýsi dobře propracovaný systém.

Stále nemohl uvěřit tomu,že je jejich součástí.

Z vedlejšího doupěte se vynořil kocour kterého už Modrotlapka ze včerejška znal - Stříbrňák .

Stříbrný kocour si ho všiml a přiběhl blíž k Modrotlapkovi.

Modrotlapka ho pozdravil pokývnutím hlavy, protože tak viděl že se ostatní zdravili.

Stříbrňák si Modrotlapku chvíli prohlížel a z jeho pohledu nešlo nic vyčíst,pak se však trochu pousmál a zeptal se „neviděl si Flíčkotlapku?,je čas vyrazit na výcvik" .

Modrotlapka se pousmál „jestě spí" mňoukl s pobavením a celým tělem mu projelo nadšení když si uvědomil že i on brzy začne s výcvikem, ikdyž přesně nevěděl co to obnáší.

Stříbrňák si trochu povzdychl „tak to ho moc rád probudím" mňoukl a strčil hlavu do doupěte učedníků.

Modrooký kocourek slyšel jak něco naštvaně mňouka na jeho kamaráda a za chvíli už z doupěte vyběhl Flíčkotlapka s provinilým výrazem.

Když si však všiml Modrotlapka,pousmál se „jé,ahoj" pozdravil ho přátelsky,„já už budu muset jít" dodal když si všiml netrpělivého pohledu Stříbrňáka.

Modrotlapka přikývnul a zamával Flíčkotlapkovi na rozloučenou . Modrotlapka sledoval jak kocourek odchází a už se nemohl dočkat až i on bude lovit v lesích , pod dohledem zkušeného velitele . Už si meuměl představut že by to tu opustil. Patřil sem. Věděl to !

„ tváříš se jakoby ti to tu patřilo !", mňoukl hlas za ním . Modrotlapka se otočil a spatřil mourovatého učedníka a jeho nenávistný pohled ve tváři. Kocourek potlačil nutkání mu něco odseknout a mňoukl zatím klidným tónem . 

„ ahoj, ještě se moc neznámé jsem....",  učedník ho přerušil „ jojo já vím kdo jsi ! Ten zablešený mazlîcek který se pyšní tím že má za učitele Soumračného měsíce ! Modrotlapka zavrčí „ to není pravda, bylo to moje rozhodnutí sem jít a ty na tom nic nezměníš ! Šedý kocourek naježil srst , chtěl mu dokázat.

Mourovatý kocourek si odfrkne „Soumračný udělal chybu,že ti dovolil přidat se k nám" .

„nepatříš sem,jsi mazlíček a každý správný válečník by odmítl aby ses přidal do klanu" .

Mladý učedník Modrotlapku propaloval znechuceným pohledem svých jantarových očí .

Modrotlapka švihl ocáskem ,nelíbilo se mu jak s ním učedník mluví.

„to že jsem mazlíček ještě neznamená že nemám právo být členem klanu" prskl na mourovatého kocourka Modrotlapka .

Hubený mourovatý učedník přivřel naštvaně oči a došel blíž k  modrookému učedníkovi tak že se ho málem dotýkal čumáčkem „nevyskakuj si nade mě " zavrčel Modrotlapkovi do obličeje „jinak uvidíš" .

Modrotlapka mu nenávistný pohled oplácel.

„já se s tebou nechci hádat" mňoukl Modrotlapka „ale to ty sis vybral špatnou cestu,mohli jsme být přátelé" 

Učedník s jantarovýma očima si odfrkl „já a abych se bavil s mazličkem?!" „tak to ani náhodou"  prskl a odpochodoval rázným krokem pryč.

Modrotlapka si z tváře otřel prach a sledoval odchazejícího mourovatého učedníka. Nevěděl co si o něm má myslet,nechápal kočky které můžou dát přednost nenávisti před pratelstvím,když je ta nenávist úplně zbytečná .

Nechtěl mít v klanu nepřátele, ale tenhle učedník mu nedával na vybranou, a on se jím nenechá porazit.

Šedý učedník byl rozhodnut být silným přínosem pro svůj klan a kočky tady i přes pochybnosti některých o jeho původu ,které nechápal .

Bude silnější než oni a nevzdá se.Nikdy to nevzdá!

Už jenom pro Flíčkotlapku který mu věří!