Kočičí tajemství

Kapitola 11

Modrotlapka vešel do tunelu z ostružiní vedoucího do tábora za černými zády svého učitele.

Jen co jeho tlapky spočinuly na mýtince zarostlou hebkou trávou, spatřil že v Měsíčním táboře panuje pohoda a klid.

Válečníci si navzájem povídali, matky s něhou v očích sledovali své potomky jak spolu vesele dovádí v trávě, starší odpočívali ve stínu stromů a učedníci spolu probírali dnešní výcvik.

Šedý učedník mezi nimi zahlédl i černobílý kožíšek jeho kamaráda a pocítil nutkání rozběhnout se za ním . 

Otočil se na Soumračného měsíce který ho s pochopením a lehkým úsměvem sledoval a kývl hlavou na svolení že může jít za ním,jakoby četl Modrotlapkovi myšlenky.

Modrookému kocourkovi se rozzářily oči a uháněl za flekatým učedníkem.

Ještě koutkem oka zahlédl jak se černý velitel zvedl a zamířil do doupěte zacloněného hustým ostružiním.

„Flíčkotlapko!" volal šedivý kocourek rozjařeně když se blížil ke svému kamarádovi.

Černobílý kocourek zvedl zmateně hlavu od rozhovoru se zrzavobílou učednicí a hledal toho kdo volá jeho jméno.

Když spatřil Modrotlapku , jeho světle zelené oči se mu rozzářily a vyběhl svému novému kamarádovi naproti.

„Modrotlapko!" Mňoukl vesele a dotkl se světle šedého učedníka čumáčkem.

Modrotlapka mu přátelské gesto oplatil a vracel se spolu s Flíčkotlapkou po boku k zrzavobílé kočičce. Když se oba kamarádi uvelebili v měkké trávě  zrzavobílá učednice na modrookého kocourka upřela svoje velké tmavomodré oči a Modrotlapka v ní poznal Fialkotlapku.

„ahoj Fialkotlapko" pozdravil jí s úsměvem šedý učedník.

Kočička s výraznýma modrýma očima se usmála a dotkla se Modrotlapky čumáčkem tak jak to bylo v Měsíčním klanu zvykem.

„tak jak bylo na tvém prvním výcviku Modrotlapko?" Nevydržel už to Flíčkotlapka .

„jaký je Soumračný měsíc učitel?" zajímala se i Fialkotlapka a oči jí samou zvědavostí plály.

Modrotlapka se rozesmál nad zvědavostí svých kamarádů a nevěděl komu má odpovídat dřív .

„no Soumračný mi ukázal kde hraničí území Měsíčního klanu se Světelným a Nočním klanem a taky mi o každém z klanů něco pověděl" . rozhodl se mladý učedník nejprve odpovědět černobílému Kocourkovi „a Soumračný měsíc je za mě velmi trpělivý a zkušený učitel, všechno mi důkladně vysvětlil" pokračoval Modrotlapka.

„páni máš velké štěstí že máš za svého učitele našeho velitele" ozval se nový hlas.

Všechny tři mladé kočky se otočili za hlasem a Modrotlapka spatřil jak se k nim blíží s hrdě zdviženou bradou chundelatá sněhově bílá učednice s modrýma očima a černýma ušima.

„ahoj Bělotlapko" ozvala se jako první Fialkotlapka.

„ale vsadím se že v boji mě stejně nikdy neporazíš" pokračovala bílá kočička.

Flíčkotlapka se naklonil ke svému kamarádovi „to je Bělotlapka, hrozně ráda se vytahuje protože její učitelka Straka je jedna z nejlepších válečnic v klanu".

Modrotlapka přikývl „už jsem si stihl všimnout" dodal s pobavením. 

Bělotlapka k nim pravě dosedla a úhledně si obtočila ocásek kolem tlapek. „dnes jsem bojovala proti Květotlapce a samozřejmě jsem vyhrála ikdyž Květotlapka byla silný soupeř " chlubila se svým vítězstvím bílá učednice.